Vývoj na finančních trzích – září 2026

Zdroj dat: MSCI, S&P Global, Yahoo! Finance, Trading Economics, OnVista, PSE, PXE a ČNB, data platná k 30. 9. 2026

Obavy z další vlny inflace sílí

Během září se cena ropy několikrát vyšplhala nad 100 dolarů za barel (ikdyž ke konci měsíce klesla pod stovku). Rostoucí cena ropy vyhnala dál nahoru ceny pohonných hmot, plynu i elektřiny. Po celém světě proto panují obavy z další vlny inflace.

V České republice byla podle posledních údajů za srpen meziroční míra inflace stále jen 1,9 %. Nicméně jak uvádí portál Inflace-Česko.cz, od začátku roku již hodnota indexu spotřebitelských cen stoupla o 2,6 % a dá se předpokládat, že v lednu může meziroční míra inflace atakovat čtyřprocentní hranici. A podobně je tomu i jinde v Evropě či v USA.

Fed i ECB v září zvedly úrokové sazby

Evropská centrální banka se proto v září rozhodla zvednout úrokové sazby o 25 bodů (základní repo sazba tedy stoupla na 2,65 %). Podobně i americký Fed v září přistoupil ke zvýšení základní sazby o 25 bodů na 4 %. Česká národní banka zvýšila repo sazbu už v červnu na 3,75 % a v září zatím ponechala sazby beze změn. Obecně se na trhu očekává, že všechny centrální banky do konce roku ještě mírně zvednou úrokové sazby.

Výrazně rostou úroky u dluhopisů

Vyšší inflační očekávání a potažmo předpoklad vyšších úrokových sazeb se přenáší do růstu úroků také na dluhopisových trzích. Výnos do splatnosti u českých desetiletých státních dluhopisů v září stoupl na 5,3 % p.a. Na stejnou úroveň se v září vyšplhaly i výnosy do splatnosti u amerických desetiletých bondů.

Opět se tedy moc nedařilo dluhopisovým fondům. Tento trend panuje v podstatě už od začátku roku. Rostoucí úroky se totiž projevují do poklesu tržního ocenění starších dluhopisů. Na druhou stranu s vyššími úrokovými výnosy roste budoucí výnosový potenciál dluhopisů a dluhopisových fondů (výnosy do splatnosti).

Cena zlata v září poklesla

Trochu komplikovanější je to s drahými kovy. Obavy z inflace tradičně vyvolávají zvýšenou poptávku po zlatu od drobných investorů. Ovšem výrazně větší roli zde hrají nákupy centrálních bank a chování velkých institucí. A tak zatímco v srpnu cena zlata a stříbra poskočila výrazně nahoru, v září zase spadla zpět.

Silná korekce na akciových trzích

Ačkoliv hodnota indexu S&P 500 ke konci září klesla jen o 0,5 %, řada titulů zaznamenala v září poměrně výrazný pokles. 2/3 akcií z indexu S&P 500 v září spadly o 5-15 % dolů včetně spousty blue chip akcií (např. McDonald’s, PepsiCo, Bank of America, T-Mobile, UnitedHealth Group…) Nedařilo se vůbec spotřebitelskému sektoru, strojírenství, finančním institucím, zdravotnictví, telekomunikacím, realitnímu sektoru a paradoxně moc ani energetickým společnostem. Index podržely nahoře pouze technologické firmy, zejména pak výrobci čipů a pamětí, kde naopak ceny akcií rostly až o 30 % (např. Intel, AMD, Micron Technology, Sandisk…)

Takže pohledem na vývoj hodnoty akciových indexů se vlastně žádná korekce na akciových trzích nekonala a panuje zde naprostý klid. Ve skutečnosti se ale třeba z indexu S&P 500 aktuálně 300 společností nachází s poklesem ceny od vrcholu o 15 % a více. Jinými slovy, na trhu se dnes dá najít z dlouhodobého pohledu řada zajímavých nákupních příležitostí, ačkoliv index se jeví být na vrcholu.

Česká koruna oslabila

Česká koruna po delší době v září výrazněji oslabila. Pravděpodobně je to důsledek vládou navrženého vysoce deficitního rozpočtu na rok 2027. Nebo také určitá reakce na zvýšení úrokových sazeb ze strany ECB a Fedu. Kurz eura stoupl o 1,3 % na 24,4 korun za jedno euro. Kurz dolaru v září stoupl o 3,5 % na 21,5 korun za jeden dolar.

Autor: Jan Traxler, privátní investiční poradce ve společnosti FINEZ, hlavní stratég nízkonákladových multi-asset fondů Otakar a Ernest a odborným garantem portálů Nemovitostní-fondy.cz a FKI-fondy.cz