Schodek státního rozpočtu se v září zmírnil na 153,9 mld. CZK

Výdaje byly do konce září meziročně vyšší o 85,2 mld. CZK (+5,2 %). Oproti loňsku rostly z běžných výdajů hlavně transfery rozpočtům územní úrovně (+21,2 mld. CZK) v souvislosti s financováním vzdělávání. K růstu celkových výdajů přispěla také váhově největší položka sociálních dávek (+13,4 mld. CZK). Nárůst výdajů (nejen) v těchto kapitolách částečně kompenzovaly meziročně nižší neinvestiční transfery státním fondům. Meziroční nárůst kapitálových výdajů (investic) o 29,1 % je tažen hlavně vyššími investičními transfery SFDI v souvislosti s financováním výstavby dopravní infrastruktury.

Příjmy vzrostly do konce září meziročně o 113,1 mld. CZK (+7,8 %). Výrazně k tomu tradičně přispívají váhově nejvýznamnější položky: pojistné (+39,9 mld. CZK) a DPH (+22,4 mld. CZK). Dynamika obou položek v meziročním vyjádření přesahuje 7 %, což naznačuje nadále robustní spotřebitelskou poptávku. Solidní kondici však vykazují i firmy, což je patrné na výběru DPPO, který letos pravděpodobně významně překoná celoroční plán.

Deficit státního rozpočtu by se měl v roce 2026 podle rozpočtu schváleného současnou vládou prohloubit na 286 mld. CZK. Za meziročním zhoršením by měly stát mimo jiné státní půjčky na projekt výstavby nových bloků jaderné elektrárny Dukovany a zvýšené výdaje na obranu. V poměru k HDP by to podle našeho odhadu v příštím roce znamenalo setrvání schodku veřejných financí v blízkosti 2 %. Nejistota je ovšem spojena s parlamentními volbami, které by mohly vyústit – podobně jako ty v roce 2021 – v přepracování rozpočtu novou vládou a případně rovněž rozpočtové provizorium v prvních měsících příštího roku. V následujících letech již neočekáváme další viditelnou konsolidaci veřejných financí, což současně znamená, že by mohlo dojít k rozvolnění pravidel rozpočtové politiky. Přesto předpokládáme, že by ČR měla nadále plnit Maastrichtská kritéria deficitu veřejných financí i výše dluhu.

Autor: Jaromír Gec, analytik Komerční banky