Sobota 27. listopadu. Svátek má Xenie.

Rok a půl od prvních lockdownů: Jak si vede EU, UK a USA?

Vývoj ekonomiky 26.10.2021 | 13:25 0 Komentářů

Uplynul již rok a půl od propuknutí pandemie COVID-19, kdy se svět musel vypořádat s tvrdými restrikcemi ekonomik jednotlivých států na ochranu zdraví obyvatel. Ti, kteří si mysleli, že nejhorší má globální hospodářství již za sebou, čekalo tvrdé procitnutí. Když už se zdálo, že očkování populace pomohlo k opětovnému nastartování zdevastovaných ekonomik států, začaly se objevovat nové problémy a svět se musí vypořádat s dalšími negativními dopady jako energetická krize. TopForex se blíže podíval na data o tom, jak se daří konkrétním ekonomikám Evropy, Velké Británie a USA.

Evropa

Evropská ekonomika, která se teprve nedávno začala vzpamatovávat z následků pandemie již nyní musí čelit problémům a energetické krizi. Důvod? Nedostatek vody ve vodních nádržích ve Skandinávii, které jsou tzv. zelenou baterií Evropy a zvýšená poptávka po elektřině v důsledku opětovného nastartování ekonomiky. S ohledem na blížící se zimní sezónu se odborníci obávají problémů s dodávkami, což prohlubuje závislost Evropy na fosilních palivech. Tento scénář by mohl ještě více zvýšit již tak rekordní ceny.

Europoslanec Christopher Grudler proto navrhuje reformu evropského trhu s energií v souladu se zelenou dohodou a zastavení vazby mezi cenami elektřiny a plynu. Jenže problémem tohoto návrhu v praxi je nedostatek energie z obnovitelných zdrojů. Podle agentury EIA pokrývají fosilní paliva stále více než tři čtvrtiny globální poptávky po energiích. Pouze méně než pětinu tvoří obnovitelné zdroje.

Mezinárodní měnový fond (MMF) s ohledem na třetí vlnu pandemie zároveň zkorigoval výhled globální ekonomiky. Navzdory současné energetické krizi si však podle něj ekonomika eurozóny letos polepší o 5 procent a v roce 2022 o 4,3 procenta. [1]

 Graf: Míra inflace v Evropské unii za posledních 10 let.

Odborníci zároveň očekávají, že zvýšená inflace, jejíž růst letos zrychlil, může přetrvávat déle, než se předpokládalo. Klaas Knot, který je členem Rady guvernérů Evropské centrální banky uvedl, že v krátkém a střednědobém horizontu dokonce inflace může překonat očekávání. Přesto by se inflace v eurozóně měla podle základního scénáře ECB do konce roku zvýšit na 4 procenta (což jsou nejvyšší hodnoty za přibližně posledních 10 let) a následně v průběhu roku 2022 opět klesnout pod cílové 2 procenta. [2] Zda se tento scénář podaří splnit nebo realita ukáže jiný výsledek, uvidíme až za nějaký čas. Čísla ze září 2021 říkají, že oproti srpnu stoupla o 0,4 procenta a dosáhla úrovně 3,4 procenta.

Nezaměstnanost v zemích EU v tomto roce stoupla. Nejvyšší je v Řecku a Španělsku, kde podle údajů ze Statista.com dosáhla v červnu 15,1 procenta, zatímco nejnižší hodnotu nezaměstnanosti měla Česká republika, kde se pohybovala na hodnotě 2,8 procenta.

Velká Británie

Velká Británie nepochybně patří k nejvíce sledovaným státům, které zasáhla energetická krize. Kdo by to řekl? Ještě nedávno byla opěrným bodem Evropy a dnes sama bojuje s hlubokou energetickou krizí. Británii došel v září benzin i nafta a až 90 procent čerpacích stanic nemělo jak prodávat pohonné hmoty, protože jejich zásoby byly prakticky vyschlé. Ceny pohonných hmot se tak vyšplhaly na 14letá maxima. Situaci ještě zhoršila panika obyvatel, kteří začali vykupovat obchody, kde regály zely prázdnotou. Důvod nedostatku pohonných hmot a zásob v obchodech s potravinami je navíc opravdu groteskní – nedostatek řidičů nákladních aut, kteří by zemi zásobovali nejen palivem, ale také potravinami. Přitom zásoby paliva v zemi jsou dostatečné.

Z údajů Britského statistického úřadu vyplývá, že z osmi milionů Britů si v posledních týdnech nemohlo koupit některé základní potraviny až 17 procent. Zatímco tamní obyvatelé si na prázdné regály v důsledku výpadků dodávek některého zboží zvykají, zbytek světa jen nechápavě kroutí hlavou.

Vláda se stala terčem kritiky, že po brexitu nebyla schopna zajistit dostatek pracovních sil, které by byly schopné potřebnou funkci pokrýt. A to není jediný problém země. Podle S&P Global Platts v průběhu roku vzrostla cena plynu v zemi až o 420 procent. S ohledem na globální růst cen plynu v důsledku jeho nedostatku, přicházející zimu, během níž se jeho spotřeba výrazně zvýší a fakt, že Británie je schopna uskladnit jen malé množství (a tak je závislá na dodávkách z jiných zemí), tak vyhlídky na nadcházející období nevypadají příliš růžově.

Ani Británii neobešel růst inflace. Podle údajů z Office for National Statistics vzrostla míra roční inflace v srpnu na 3,2 procenta z červencových 2 procent a nezaměstnanost dosahuje 4,5 procenta, což představuje pokles oproti červencovým údajům o 0,1 procentního bodu.

Spojené státy americké (USA)

MMF snížil předpověď růstu ekonomiky USA pro tento rok o 1 procentní bod na 6 procent. Na příští rok počítá s mírnější expanzí o 5,2 procenta. [3] Důvodem je zejména špatný stav tamního hospodářství.

Přesto růst hospodářství v 2. čtvrtletí 2021 zrychlil více než se předpokládalo. Výsledky ministerstva obchodu koncem září ukázaly, že HDP na obyvatele za uvedené období vzrostlo meziročně o 6,7 procenta, namísto původně odhadovaných 6,6 procenta.

Na druhé straně je třeba si uvědomit, že pod tento dobrý výsledek se podepsaly rozsáhlé stimuly, které vláda poskytla na podporu ekonomiky v boji proti pandemii firmám i nezaměstnaným. Tyto programy se však chýlí ke svému konci, nebo již skončily, a další vlna pandemie odrazuje lidi od cestování a nakupování, návštěvy restaurací, což bude v nejbližším období směřovat k opětovnému poklesu tamní ekonomické aktivity, nemluvě o problémech s dodavatelskými řetězci v některých segmentech. I to je důvod, proč je výhled MMF skeptický. Většina ekonomů předpovídá, že ve 3. čtvrtletí vzroste tamní ekonomika „pouze“ o 4 procenta. [4]

Nezaměstnanost se sice podařilo dostat na 4,8 procenta, zatímco ve stejném období během minulého roku to bylo 7,9 procenta, ale inflace by mohla podle Jerome Powella, šéfa Federálního rezervního systému Fed, zůstat vysoká déle, než se původně očekávalo. Jak vyplývá z údajů U.S. Bureau of Labor Statistics, v září 2021 dosáhla roční inflace v zemích 13- roční maxima, když se vyšplhala na hodnotu 5,4 procenta ze srpnových 5,3 procenta. V září 2020 se přitom nacházela na hodnotě 1,4 procenta.

Inflaci nepochybně ovlivnilo zdražení energií, které se dotýká globální ekonomiky a neobešlo ani USA. Meziročně jejich ceny stouply o 24,8 procenta s čímž souvisí i prudký růst spotřebitelských cen, které se za poslední měsíc zvedly o 4,6 procenta.

Autorem je hlavní analytička společnosti TopForex Olívia Lacenová

[1,2,3,4] Výhledová prohlášení vycházejí z předpokladů a aktuálních očekávání, které mohou být nepřesné, nebo z aktuálního ekonomického prostředí, které se může změnit. Taková prohlášení nezaručují budoucí výkonnost. Zahrnují rizika a další nejistoty, které se dají těžko předvídat. Výsledky se mohou podstatně lišit od výsledků vyjádřených nebo implikovaných v jakýchkoli výhledových prohlášeních.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.