Riziko růstu deficitu veřejných financí

K významnějšímu zhoršení (v rámci PMI) došlo v sektoru služeb u Německa i eurozóny, kde důvodem byl pokles objednávek a rostoucí náklady firem. Je nicméně otázka, zdali nejde o dočasný výkyv a v květnu se sektor nevrátí do expanze (nad 50 bodů). Pro mě trochu překvapivě se naopak průmyslové PMI v Německu i eurozóně drží relativně vysoko nad 50 body. Je možné, že vzhledem ke zpožděním může dojít k ochlazení německého průmyslu až v následujících měsících. Tedy pokud se situace rychle neuklidní.

ČSÚ představil první odhady vývoje veřejného deficitu a dluhu za loňský rok. Podle nich dosáhl deficit veřejného sektoru k HDP v loňském roce 2,1 %, což se dá brát jako vcelku příznivé číslo. Veřejný dluh se pak zvýšil na 44,3 % HDP. Deficit veřejných financí se skládá z centrální vlády, místních vlád a fondů sociálního zabezpečení. A zde bych zmínil jeden faktor, který může být důležitý i do budoucna. V minulosti totiž platilo, že deficity rozpočtů centrální vlády byly částečně kompenzovány relativně vysokými přebytky hospodaření municipalit. V loňském roce se ale významně snížil přebytek municipalit, a to ze 60 mld na zhruba polovinu. To je sice z makro pohledu dobře, když municipality začaly ve větší míře investovat, na druhou stranu to ale znamená vyšší veřejný deficit.

Veřejný deficit je sledován trhem jako ukazatel zdraví veřejných financí. A pokud dojde k zesílení fiskální expanze centrální vlády a nižším přebytkům místních vlád, může deficit veřejného sektoru k HDP v příštím roce (či letech) zesílit. Naše prognóza veřejného deficitu pro příští rok je 2,7 %. Nicméně vidíme rostoucí riziko, že deficit veřejného sektoru by mohl v příštích letech překonat 3 % HDP. To by mohlo mít, pokud se toto riziko naplní, dopady na měnovou politiku ČNB ve směru potřeby jejího přísného nastavení (odložení případného snížení sazeb) a rizikovou prémii u státních dluhopisů (vyšší výnosy oproti naší stávající prognóze).

Izrael a Libanon prodloužily o tři týdny své příměří, a to na schůzce v Bílém domě, kterou zprostředkoval prezident Trump. Ten navíc uvedl, že je připraven počkat na „nejlepší dohodu“ k ukončení svého konfliktu s Íránem. Plavba v Hormuzském průlivu zůstává fakticky zablokovaná, když Írán zadržel dvě velké nákladní lodě. Ceny ropy v pátek opět vzrostly, protože příměří zůstávalo nejisté a blokáda průlivu nebyla vyřešena. To, že Írán k zadržení kontejnerových lodí využil roj malých, rychlých člunů, zpochybňuje Trumpova tvrzení, že americké síly zneškodnily jeho námořní hrozby, a podtrhuje měnící se taktiku Teheránu v úžině, jímž reaguje na zadržování ropných tankerů a dalších plavidel spojených s Íránem ze strany USA.

Autor: Jiří Polanský, analytik České spořitelny