Česká ekonomika ve druhém kvartále dál rostla.
Česká ekonomika si ve druhém kvartále připsala 0,2 % mezikvartálně a překvapila tak pozitivně nejen nás (odhad -0,2 %), ale zejména trh (-0,4 %) a ČNB – poslední zimní prognóza předpokládala pokles o 1,2 %. I když není k dispozici detailní struktura HDP, komentář Českého statistického úřadu potvrzuje to, co naznačovala měsíční čísla.
Z pohledu nabídky se dařilo zejména sektoru služeb, který těžil z dalšího nárůstu poptávky, reagující na rozvolněná proti-pandemická opatření. Průmysl ve druhém kvartále stagnoval na relativně nízkých úrovních, ale situace se dál nezhoršovala. Z pohledu poptávky byla nehledě na poslední slabší výsledek maloobchodu hlavním tahounem domácí poptávka, která kompenzovala slabé výsledky zahraničního obchodu.
Ve druhé polovině roku 2022 a v prvním kvartále 2023 nadále vzhledem k výraznému růstu cen a propadu spotřebitelské poptávky očekáváme technickou recesi české ekonomiky. Její hloubka bude kriticky záviset na tom, jak výrazná bude plynová krize v zimě 2022/23 a zda povede k nucenému vypnutí plynu pro některá česká odvětví.
Pokud se předběžný odhad HDP potvrdí (revize mohou být ještě výrazné), povede nás pravděpodobně k nutnosti posunout odhad HDP pro rok 2022 směrem vzhůru (z 2 % k 2,5 %) a pro rok 2023 naopak směrem dolů (z 1,9 % do blízkosti 1 %).
Dnešní čísla jsou pro ČNB dalším lehce pro-inflačním faktorem. Někteří členové bankovní rady dokonce hovořili o tom, že by pro ně růst domácí poptávky mohl být argumentem pro úvahy nad zvyšováním úrokových sazeb (Eva Zamrazilová). V našem hlavním scénáři však v tuto chvíli počítáme v srpnu spíše se stabilitou sazeb s tím, že trhy(slabá koruna) a nové pro-inflační faktory“ nakonec dotlačí” ČNB k dalšímu růstu sazeb na zářijovém zasedání (+50 bps na konečných 7,5 %).
Jan Bureš
Hlavní ekonom Patria Finance
