Příměří na Blízkém východě vyvolává otazníky

S příměřím je ale spojena řada otazníků, které vedou k závěru, že s nadšeným přehodnocováním prognóz je třeba být opatrný:

• I po oznámení příměří útoky úplně nepřestaly: Izrael i Írán dál podnikaly vojenské akce.
• Mluví se o „10bodovém plánu“ Íránu, ale verze plánu ve farsí je zejména v otázce budoucnosti íránského jaderného programu zřetelně jiná (víc proíránská) než verze v angličtině.
• Není jasné, jaké sankce budou zrušeny, jaké bezpečnostní záruky dostanou obě strany a jestli/jak proběhnou kompenzace za škody.
• Írán sice souhlasil s otevřením Hormuzského průlivu, ale požaduje možnost „koordinovat“ provoz v něm (čti: možnost vybírat poplatky za průjezd lodí). Faktem nicméně je, že vzhledem k frontám tankerů v blízkosti Hormuzu bude teď samostatnou otázkou, kteří klienti v těchto frontách dostanou přednost.
• Trump nejdřív označil íránský návrh za „funkční“, pak ho nazval „podvodným“. Není jasné, do jaké míry se příměřím cítí vázán i Izrael (pokračuje např. v operacích proti íránskému spojenci Hizballáhu v jižním Libanonu).

V březnu činila meziroční inflace českých spotřebitelských cen podle předběžného odhadu ČSÚ 1,9 % (v únoru to bylo jen 1,4 %). Zkušenost praví, že finální hodnota inflace bude s velkou pravděpodobností stejná jako uvedený předběžný odhad.

Hned včera v Bleskovce k novému číslu kolega Jirka Polanský dodal: „I nadále inflaci táhne především silná poptávka domácností. Opačným směrem pak působí ceny potravin a energií. V případě cen energií se ale kvůli výraznému zvýšení cen pohonných hmot protiinflační působení tohoto oddílu výrazně snížilo.(…) Meziroční inflace se (…) v této skupině posunula ze zhruba -8 % na -1,7 %. (…) U domácích inflačních tlaků došlo (…) k jejich zesílení. Vidět je to v sektoru služeb, kde se meziroční inflace zvýšila z 4,5 na 4,7 % (…).“

Co se týče vývoje inflace ve zbytku letošního roku, Jirka uvedl, že „vysoké ceny komodit začnou postupně ovlivňovat cenový vývoj v dalších částech ekonomiky, a to včetně služeb. Aktuálně tak počítáme s inflací pro letošek kolem 2,6 % s tím, že předchozí prognóza (ze začátku března) byla 2 %. (…) V roce 2027 by inflace mohla zůstat na podobné úrovni. Proti dalšímu růstu cen by vedle vládních opatření [nově zejm. zastropování cen pohonných hmot a marží a snížení spotřební daně u nafty] mělo působit mírné ochlazení poptávky a trhu práce a případné zvýšení sazeb ČNB (pokud k němu ČNB přistoupí, viz dále).“

^REKLAMA

Prognózy (naše i jiné) ovšem v současnosti hodně závisejí na geopolitickém vývoji zejména na Blízkém východě, takže spíš než o baselinu a alternativách je rozumné mluvit o různých scénářích a jasně komunikovat předpoklady, na kterých jednotlivé scénáře stojí. Proto Jirka uvedl: „S prodlužující se délkou konfliktu na Blízkém východě se zvyšuje proinflační riziko v české ekonomice. ČNB již avizovala, že v případě zesilování domácích inflačních tlaků (jádrové inflace) bude připravena zvýšit sazby. Pokud nedojde k deeskalaci a relativně rychlému návratu cen komodit dolů, pravděpodobnost takovéhoto scénáře výrazně roste.

V tomto ohledu očekáváme, že by ČNB mohla letos dodat dvojí zvýšení sazeb, a to na dobu zhruba jednoho roku. Záležet ale bude také na fiskální politice, když případné zesílení fiskální expanze by mohlo proinflační vývoj v české ekonomice střednědobě zvýšit. Vliv ale mohou mít také dopady konfliktu na Blízkém východě do HDP. V tuto chvíli je čekáme relativně malé v rozsahu 0,4 procentního bodu (naše původní prognóza HDP byla pro letošek 2,7 %, aktuálně se kloníme k 2,3 %). Pokud se ale bude ČNB obávat výraznějších dopadů do nezaměstnanosti a HDP (například v situaci eskalace konfliktu a zničení infrastruktury v Zálivu), může zvolit i pokračující stabilitu sazeb.“

Autor: Michal Skořepa, analytik České spořitelny