CZK/€ 25.255 -0,10%

CZK/$ 23.195 +0,28%

CZK/£ 29.968 -0,22%

CZK/CHF 26.069 -0,33%

22. 12. 2020

0 komentářů

Polská intervence v duchu politiky “ožebrač svého souseda”

 

V otravném mediálním stínu COVIDu a brexitu, který se ve finančních médiích táhne pěkně dlouho, poněkud zapadla jedna velmi zajímavá regionální událost – intervence polské centrální banky proti zlotému. Nic sice není potvrzeno, ale vše nasvědčuje tomu, že v pátek odpoledne NBP prodávala zlotý (a nakupovala devizy), přičemž oslabila polskou měnu o přibližně 2 %.

Loading



 


První a jediná otázka, která nás v souvislosti s akcí NBP napadne, je pochopitelně – proč? Pravdou je, že polská intervence není úplným výstřelem ze tmy, neboť NBP již několik měsíců po sobě v komentářích ke svým měnovým rozhodnutím varovala, že “tempo (post pandemického) oživení může být zpomaleno absencí viditelného a dlouhodobého přizpůsobení (čti oslabení) kurzu zlotého, jež by odpovídalo globálnímu pandemickému šoku a spuštěné uvolněné měnové politice NBP”. V pátek se ukázalo, že trh nebral toto souvětí v komentáři NBP dostatečně vážně.
Při analýze intervenční motivů NBP se našinec nutně nemůže ubránit analogii s devalvační epizodou ČNB, která se odehrála v listopadu 2013. Ačkoliv varování v komentářích ČNB a NBP ohledně silné měny vypadají podobně, tak v politice české a polské centrální banky je jeden zjevný rozdíl. ČNB se opravdu v roce 2013 a 2014 potýkala s deflací a devalvace byl nástroj, který vůči ní při nulových úrokových sazbách mohla použít. Ovšem v dnešním Polsku, kde deflace nehrozí (je nad cílem 2,5 %) a navíc NBP si již našla jiný nástroj, jak měnovou politiku uvolňovat v podmínkách nulových sazeb (nakupuje vládní dluhopisy), je situace jiná. Zde vše nasvědčuje tomu, že jde o tradiční merkantilistickou politiku “ožebrač svého souseda”, kdy země provede devalvaci své měny, aby zajistila konkurenční výhodu svým vývozcům na úkor producentů z ostatních zemích.
Takto to ostatně zcela bez okolků potvrdil i polský centrální bankéř Rafal Sura. Dodejme, že tato hospodářská politika není v civilizovaných zemích v dnešní době zvykem, byť to, co v roce 2013 ČNB provedla, by se za něco takového mohlo (nepřímo) považovat. Každopádně absurditu polské intervenci podtrhuje fakt, že zahraniční obchod a běžný účet platební bilance země je v historickém přebytku a devizové rezervy díky masivním transferům z fondů EU činí 108 miliard euro.
Jan Čermák
Analytik ČSOB

Loading

Vstoupit do diskuze 0 komentářů


Související články

Průzkum: Drobní investoři se obracejí od ESG

Podle průzkumu mezi českými drobnými investory více než polovina (51 %) investorů nepřemýšlí o faktorech ESG, zatímco 37 % ano. Čtvrtina českých investorů o ESG uvažuje jen tehdy, když se těmto investicím daří. Vyplývá to z nejnovějšího průzkumu Retail Investor Beat (RIB) obchodní a investiční platformy eToro.

Text: Redakce

Foto: Shutterstock

19. 07. 2024

USA jsou v režimu fiskální dominance. Co to znamená pro investory?

Americká ekonomika se zdá být výrazně méně ovlivnitelná vyššími úrokovými sazbami v současném hospodářském cyklu. To potenciálně implikuje, že i následné snižování úrokových sazeb pozbude velkých účinků. Tento jev lze vysvětlit tím, že Spojené státy jsou nyní v režimu fiskální dominance. Tento režim nastává, když veřejný dluh […]

Text: Redakce

Foto: Shutterstock

18. 07. 2024

Analýza: Akcie jako hrad z písku spojený s extrémní koncentrací indexu

V minulých výhledech jsme poukazovali na to, že se vzestup AI a léků proti obezitě vzpírá gravitačnímu zákonu světa financí a zvládá do značné míry kompenzovat nepříznivé vlivy vysokých úrokových sazeb. Proto jsme také nedoporučovali investovat do technologických akcií. Celý duben to vypadalo jako správná volba, protože trhy […]

Text: Redakce

Foto: Shutterstock

12. 07. 2024


Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *