22. 05. 2026
Mrtvolná koruna v neklidném světě. Jak si vysvětlit její extrémní stabilitu?
Vyhrocená geopolitická situace nikdy nebyla dobrou zprávou pro riziková aktiva. V očích zahraničních investorů do této kategorie patří i česká koruna, jež historicky reagovala na podobné události velmi citlivě. Od minulého roku ale vykazuje kurz koruny vůči euru – navzdory geopolitickým turbulencím – extrémně nízkou míru realizované volatility, připomínající období kurzového závazku v letech 2013-2017. Implikovaná volatilita odvozená z cen opcí je v posledních týdnech dokonce ještě nižší.
Co stojí za tak stabilním kurzem koruny? Za prvé, zlepšené makro fundamenty tuzemské ekonomiky – od nízké inflace přes solidní růst HDP až po solidní vnější pozici, s nimiž by ani konflikt na Blízkém východě neměl výrazněji otřást. Za druhé hraje koruně do karate stále atraktivní úrokový diferenciál vůči společné evropské měně. Za třetí jsou silným stabilizačním prvkem vysoké devizové rezervy ČNB – tedy masivní palebná síla, která odrazuje spekulanty od sázek proti tuzemské měně.
Jenže tím příběh nekončí. Vedle lepších makro fundamentů se v posledních letech změnila i mechanika korunového trhu – především způsob, jakým se zajištují tuzemští exportéři a importéři. Namísto jednoduchých forwardů roste podíl zajišťování pomocí opčních struktur, často navázaných na určité pásmo kurzu, které z trhu fakticky vysávají volatilitu.
Finanční instituce, které tyto produkty prodávají, totiž své riziko průběžně přezajišťují na trhu. A právě tyto operace mají jeden zásadní důsledek: v běžných časech tlumí rozkolísanost a vrací korunu zpět do úzkého koridoru. Na mělkém trhu, jakým je český devizový trh, to platí dvojnásob.
Výsledkem je režim potlačené volatility. To ale neznamená, že koruna nemůže výrazněji oslabit nebo posílit. Tento režim bude platit jen do chvíle, než přijde opravdu velký šok. Poté mohou zajišťovací produkty při proražení bariér naopak krátkodobě zesílit rozkolísanost.
Autor: Dominik Rusinko, hlavní ekonom Patria Finance
