01. 09. 2026
Komentář: 389 problémů
Vláda navrhuje státní rozpočet se schodkem 389 miliard korun. Od roku 2001 byl schodek státního rozpočtu v poměru k HDP vyšší jen během finanční krize, pandemie a energetického šoku po začátku války na Ukrajině. Pokud odmyslíme krizové roky, jde o nejvyšší schodek za poslední čtvrtstoletí. To je důležité, protože ekonomika dnes není v recesi ani v mimořádné krizi. Vysoký deficit proto není reakcí na hospodářský propad. Naopak může zbytečně podporovat poptávku a komplikovat ČNB návrat k nižším úrokovým sazbám. A nebo nutit ČNB dál zvyšovat sazby a snižovat dostupnost úvěrů pro firmy a domácnosti.
Vláda rozpočet obhajuje investicemi. Kapitálové výdaje skutečně mírně rostou a více peněz jde například na obranu a dopravu. Samy však nárůst schodku nevysvětlují. Deficit převyšuje investiční výdaje o zhruba 100 mld. CZK. Navíc neplatí, že každá investice je automaticky prorůstová. Rozhoduje její návratnost, nikoliv účetní kolonka. V roce 2019 tedy před utržením rozpočtu z řetězu byly příjmy i výdaje státního rozpočtu kolem 26 % HDP. Pro rok 2027 se počítá s příjmy kolem 23 % HDP. Ale výdaji nad 27 % HDP. To je strukturální problém, který už není malý.
Český veřejný dluh je stále v evropském srovnání relativně nízký. Otázka je, zda se porovnávat s Francií, která je před prahem fiskální krize, nebo s Řeckem, Španělskem, které si krizí prošly. Směr je u nás špatný, a to především proto, že schodky, které dříve patřily ke krizovým rokům, se stávají normální i v dobrých časech. Problém českých veřejných financí není jedno velké číslo. Je jím posun toho, co považujeme za normální.
Autor: David Navrátil, analytik České spořitelny
