Vrcholoví politici od Lisabonu po Atény věří, že poté co Angela Merkelová již potřetí v řadě zvítězí v zářijových parlamentních volbách, bude její názor na zadlužené státy shovívavější. Jejich přání umocňuje fakt, že A. Merkelová v průběhu posledních 15 měsíců ztratila dva věrné spojence, a to Nicolase Sarkozyho a Maria Montiho, na jejichž místa nastoupili středolevicoví politici. Jihoevropští politikové proto doufají v smířlivější Angelu, s níž se chtějí kamarádit, aby jim ona na oplátku pomohla s jejich dluhy. Kyperský prezident Nicos Anastasiades tvrdí, že po volbách uvidíme „jinou“ Angelu Merkelovou. Řekové, k nimž míří již třetí balíček finanční pomoci, jež má zalátat nekonečnou díru v rozpočtu, doufají, že by vítězství konzervativců mohlo přinést další odepsání helénského dluhu. Antonis Samaras (Řecko), Pedro Passos Coelho (Portugalsko) a Nicos Anastasiades žertují na téma, jak se stát co nejlepším přítelem Německa a získat tím lepší podmínky záchranného balíčku finanční pomoci. Španělé se také chystají být novým německým spojencem. V Itálii a Portugalsku spoléhají na to, že Merkelová bude klást mnohem menší důraz na bolestivá úsporná opatření a přijme pozitivněji otázku sdílení dluhu pomocí eurobondů.
Méně zainteresovaní ale tvrdí, že jihoevropští politikové se na povolební Angelu Merkelovou dívají přes růžové brýle a spíš spoléhají na zázrak. Joerg Amundsen, německý člen bankovní rady ECB, nečeká, že by se postavení největší ekonomiky eurozóny po volbách nijak zásadně změnilo. Dodává, že názor, který Berlín prezentuje, není jenom německý. Podobný postoj k jižanům a jejich dluhům má i Nizozemsko, Estonsko, Slovensko, či Finsko. O povolební rétorice rovněž rozhodne skutečnost, s kým vytvoří konzervativci politické spojenectví.
Občané pěti zemí (Irsko, Portugalsko, Španělsko, Řecko, Kypr), kteří přijali Merkelové anti-krizová opatření, jejichž součástí bylo seškrtání výdajů a zvýšení daní, se naopak od svých politických představitelů obávají opětovného vítězství německé kancléřky. Ta jim dle jejich zkušeností přinesla jenom ztrátu zaměstnání a pokles ekonomické prosperity. V jejich očích odpovědělo Německo na krizi příliš pozdě, a to jenom proto, aby chránilo národní zájmy svých bank, které držely jihoevropský dluh. Evropané se po sérii úsporných opatření, které museli na oplátku za finanční pomoc přijmout, dívají na Berlín se záští v očích.
Do německých parlamentních voleb zbývá méně než dva měsíce (22. září 2013). Vítězství Angely Merkelové zatím není stoprocentní, ačkoli dle aktuálních předvolebních průzkumů by ho mohla dosáhnout. Lze si jen velmi těžce představit, že německá kancléřka najednou po volbách změní svoje stanovisko k zadluženým zemím a přestane chránit zájmy svých daňových poplatníků tvrdou rukou. Nová Angela Merkelová se proto spíš zdá jako zbožné přání jihoevropských politiků, kteří jenom těžce před občany obhajují utahování opasků.
Michala Moravcová, analytička společnosti Bossa
REKLAMA
