Souhrnný index (vážený HDP) vzrostl výrazně kvůli souběhu řady negativních faktorů – evropská migrační krize, brexit, nárůst podpory radikální pravice napříč EU, politická polarize v USA a výměna politické garnitury v Číně, která se možná v brzké době bude znovu opakovat. Politická nejistota nejen podle výzkumu ekonomů z Chicaga může ohrožovat hospodářský růst – vést “vystrašené” podniky a domácnosti k odkládání investic a spotřeby.
Může ale nemusí, jak ukazuje například dosavadní zkušenost eurozóny z roku 2016. Přes výraznou kumulaci politických rizik (brexit, migrační krize) zatím není vidět, že by byl výrazně ohrožen hospodářský růst – podniky nijak zásadně neodkládají investice. Proč?Za prvé eurozóna se zdá být výrazně odolnější vůči politickým i jiným rizikům než v letech 2008–2013. Důvodem je jiná struktura růstu, který dnes méně sází na volatilnější a zranitelnější zahraniční obchod, ale naopak více na stabilnější spotřebu domácností. Druhým vysvětlením může být nelineární vazba mezi politickým napětím a investicemi – nárůst politického napětí nemusí dlouho vést k dramatickým změnám podnikatelských plánů, ale pak může stačit malé přiostření situace a podniky začnou ve velkém své plány měnit. To se každopádně v eurozóně zatím neděje a i proto ECB zatím neuvažuje o natažení přímého tisku peněz (QE) za horizont prvního kvartálu 2017. Počítáme s tím, že ani na zasedání příští týden se na tom nic nezmění.
Jan Bureš
Hlavní ekonom Poštovní spořitelny
