Středa 20. listopadu. Svátek má Nikola.

Jáč: Bankovní rada ponechala úrokové sazby ČNB beze změny

Bankovní rada opět ponechala úrokové sazby ČNB beze změny, toto rozhodnutí bylo ovšem pro zářijové zasedání očekáváno.
Jde o třetí zasedání v řadě, kdy bankovní rada podržela úrokové sazby stabilní: úroky ČNB se naposledy měnily letos v květnu, kdy je bankovní rada zvýšila o čtvrt procentního bodu, aby tak pomohla tlumit inflační tlaky v české ekonomice.
Stabilita úrokových sazeb je dle mého názoru adekvátní stávající situaci a předpokládám, že se sazby ČNB nebudou měnit ani ve zbytku letošního roku.


ČNB i nadále čelí situaci, kdy vývoj v tuzemské ekonomice v kombinaci se slabší korunou hovoří pro zpřísnění měnové politiky, zatímco rizika plynoucí ze zahraničního vývoje by ospravedlňovala debatu o možném snížení korunových úrokových sazeb.
Setrvání u stability úrokových sazeb je logickou výslednicí těchto protichůdných faktorů, tedy střetu přetrvávajících inflačních tlaků v české ekonomice na straně jedné a slábnoucího hospodářského růstu a nižších inflačních tlaků v zahraničí na straně druhé.

Finanční trhy budou nyní sledovat odpolední tiskovou konferenci bankovní rady, zejména zda rozhodnutí o stabilitě sazeb bylo jednomyslné a zda bankovní rada předpokládá stabilitu úroků i ve výhledu do několika dalších čtvrtletí.

Inflace v české ekonomice je vyšší, než co ČNB předpokládala, a jakkoliv je pravdou, že měnová politika ve svých úvahách směřuje spíše k tomu, kde bude inflace zhruba za rok a půl, tak stávající data z tuzemské ekonomiky naznačují, že cenové tlaky jsou výraznější, než co centrální banka odhadovala.
Zároveň koruna i nadále zaostává za očekáváním centrální banky a slabší kurz české měny znamená tlaky ve směru silnějšího cenového růstu, tedy vyšší inflace v tuzemské ekonomice.

Na druhou stranu: zprávy z ekonomiky eurozóny naznačují, že ve výhledu na rok 2020 bude česká ekonomika čelit slabším vnějším podmínkám, než co ČNB předpokládala ve své prognóze z počátku srpna.
V takové situaci lze předpokládat, že i česká ekonomika poroste pomaleji a inflační tlaky budou slábnout, pro bankovní radu by zároveň měla být lépe stravitelná skutečnost, že kurz koruny zatím nedokázal trvaleji posílit.

Vše lze shrnout do konstatování, že zatímco vývoj v domácí ekonomice by spolu s vývojem kurzu koruny hovořil pro zvýšení úrokových sazeb ČNB, tak zahraniční vývoj naopak svádí k úvahám o případném změkčování měnových podmínek v české ekonomice.

Pro zbytek letošního roku očekávám, že ČNB úroky měnit nebude a repo sazba tak setrvá na úrovni 2,00 %.
Případné změny úrokových sazeb v roce 2020 budou záviset především na vývoji vnějšího prostředí a na jeho dopadech na českou ekonomiku.

Ve výhledu na rok 2020 si tak lze představit všechny tři možné varianty vývoje úrokových sazeb ČNB.
Sazby ČNB mohou po celý rok 2020 zůstat beze změny, což by předpokládalo situaci, kdy růst tuzemské ekonomiky sice dále zpomalí, vnější prostředí se ale v roce 2020 již nebude dále zhoršovat a ve výhledu na rok 2021 se bude rýsovat oživení růstu jak světové, tak české ekonomiky.
Pokud se situace v eurozóně bude dále zhoršovat, k čemuž by mohla přispět další eskalace obchodních válek a přetrvávající nejistoty či negativní vývoj na poli brexitu, tak pro ČNB bude relevantní debata ohledně snižování úroků.
Do třetice, pokud se situace zklidní, tedy na poli obchodních válek zavládne smír a brexit se podaří vyřešit bez divoké varianty neřízeného odchodu Spojeného království, tak by šlo čekat pozitivní reakci ekonomiky eurozóny a ČNB by se mohla vrátit k procesu normalizace své měnové politiky, tedy mohla by obnovit proces pozvolného zvyšování svých úroků.

Výhled je nejistý, naplnit se může jakýkoliv se tří výše uvedených scénářů vývoje, osobně ale ve výhledu pro rok 2020 pracuji s předpokladem stability sazeb ČNB.

Radomír Jáč
hlavní ekonom
Generali Investments CEE

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.