Islámábád selhal

Trhy odpověděly okamžitě. Brent na asijském otevření v pondělí vyskočil o 8 %. Od začátku války funguje téměř dokonalá symetrie: prakticky všechna riziková aktiva mají za posledních šest týdnů negativní korelaci s Brentem. Oproti včerejšku je zásadní, že nejde už jen o to, že Írán odmítá otevřít průliv. USA nyní samy zavádějí blokádu íránské poloviny Hormuzského průlivu. Průliv je de facto rozdělen na dvě části: íránský „systém mýtného“ a zaminovanou zónu.

Americký plán je uzavřít íránskou část a pracovat na zprůchodnění druhé části odminováním, pojistnými zárukami, námořním doprovodem, dokud Írán politicky neustoupí. Zavření íránské části je ta snadná část úkolu. Ale zprůchodněné ománské části bude náročné: riziko raketových útoků, dronových útoků, bezpilotních ponorek bude vysoké. Každopádně průjezdnost kanálu se minimálně ze začátku opět zhorší. Válka a přerušení dodávek se spíše zhorší, než zlepší. Takhle, i přes prohlášení o příměří zůstal průliv efektivně zavřený, jak ukazují data.

Dále, poškození energetické infrastruktury je rozsáhlejší, než běžné zprávy naznačují. Od začátku konfliktu bylo zasaženo přes 60 energetických objektů v Zálivu, z toho asi 50 utrpělo různý stupeň poškození. Odstaveno bylo odhadem 2,4 mil. barelů denní rafinérské kapacity. Z toho 900 tis. b/d se může vrátit během týdnů, dalších 800 tis. b/d za měsíc, ale zbývajících 700 tis. b/d (bahrajnská rafinérie Sitra a teheránská rafinérie) potřebuje podstatně déle. Zvlášť důležitý je útok na přečerpávací stanici ropovodu East-West (kapacita obchvatu pro cca 5 mil. b/d), který byl zasažen jen hodiny po vyhlášení příměří.

A to je jen ropa. Ras Laffan je o plynu a síře. Tato oprava bude trvat roky. K těmto fyzickým škodám přidejme analýzu íránské strany. Jejich „mozaiková doktrína“, decentralizovaná vojenská struktura vybudovaná po roce 2003 jako pojistka proti americké invazi, se rozpadá ze dvou stran najednou. Horizontální provinční sítě ztrácejí soudržnost, zatímco vertikální velitelská páteř kolabuje po likvidaci stovek vysokých důstojníků IRGC. Dále, finanční síť, síť stínové flotily, front-companies a směnáren, která IRGC umožňovala obcházet sankce, byla degradována.

^REKLAMA

Na konci března byly v Emirátech zatčeny desítky směnárníků napojených na IRGC. Co říká mainstream: válka je v patové situaci, obě strany mají motivaci jednat, dohoda je otázkou týdnů. Kontrariánský pohled: Hormuz „zlomil“ Trumpa. A ten nemá dobré varianty a jeho prohlášení jsou nekoherentnější než obvykle. Objevují se názory, které jsou ještě dál: jsme uprostřed klasické „světové války“, souboru propojených konfliktů, které se nebudou řešit rychle. Trhy navíc oceňují binární výsledek (mír/válka), ne postupný a bolestný návrat kapacity (opravy poškozených kapacit).

Inflační potvrzení přišlo v nejhorší možný moment. Březnové americké CPI se vrátilo nad 3 %, poprvé za dva roky. Ani trimovaný průměr, ani jádro 3 % nepřekročily, ale supercore Fedu (služby bez bydlení) se zvedl a všechny čtyři hlavní složky inflace rostou současně. Spotřebitelská nálada měřená University of Michigan spadla na historické minimum za 48 let měření. Níž než během íránské krize 1980, irácké invaze do Kuvajtu 1990 i celého covidu. Republikáni se cítí hůř než kdykoli za Bidenovy vlády, což je pro administrativu alarmující. Pro nového předsedu Fedu Kevina Warshe (dosud nepotvrzeného Senátem) je to past. Trump chce výrazné snížení sazeb. Chce nižší náklady na obsluhu dluhu, ale i nižší hypoteční sazby, aby zpřístupnil bydlení. Hypoteční žádosti přitom v březnu spadly o více než 10 %.

Ale s inflací nad 3 % a rostoucím supercore nemá Fed prostor pro uvolnění. Warsh je chycen do svěráku, píše The economist. Co to znamená? Za prvé: vyšší sazby a výnosy budou vytvářet tlak na měny rozvíjejících se ekonomik. Za druhé, fyzické poškození rafinérské kapacity v Zálivu znamená, že i při případné dohodě budou ceny ropných produktů (letecké palivo, naftu), ale i hnojiv zůstávat zvýšené měsíce. To bude mít dopad nejen na inflaci, ale i na průmysl nebo dopravce. Pokud se blokáda Hormuzského průlivu prodlouží, trh bude přeceňovat energetická aktiva nahoru a technologická dolů.

Maďarsko: Viktor Orbán uznal porážku. Strana Tisza Petera Magyara získala většinu, Fidesz po 16 letech ztrácí kontrolu nad parlamentem. Pro EU je to potenciální zlom. Orbán systematicky blokoval podporu Ukrajiny, obranné programy a naposledy půjčku 90 mld EUR (104 mld USD) Kyjevu. Nová vláda by mohla tyto blokace odstranit. Ale kdo zná Petera Magyara, tak neočekává rychlý návrat k liberální demokracii a pro-EU postojů. Navíc Stephen Holmes na Project Syndicate varuje, že systém, který Orbán vybudoval, znamená, že prohra ve volbách nemusí nutně znamenat vzdání se moci. Konec maďarského veta v Radě EU změní dynamiku hlasování o obraně, migraci i fiskální politice. Česko ztrácí jednoho z posledních spojenců v blokování určitých regulací, ale získává šanci na uvolnění evropských fondů a obranných programů.

Co je zajímavé: zlato je od začátku války dole o 10 %, zatímco S&P 500 ztratil méně než 1 %. Bezpečný přístav, který klesá víc než akcie, je opakem bezpečného přístavu, protože se chová jako vysokobetové aktivum. Může za to masivní rally posledního roku, tzv. „debasement trade“, kdy na vrcholu zlato vzrostlo o více než +100 procent meziročně. To přitáhlo nové, nervóznější investory, kteří v šoku prodávají. Navíc turecká centrální banka prodala 52 tun zlata za měsíc, aby podpořila svou měnu. Turecko je ale mezi centrálními bankami anomálie. Jo a Hormuzským průlivem prochází významná část globálního internetového provozu přes podmořské kabely obsluhující Perský záliv a jižní Asii. Meta už pozastavila práce na projektu 2Africa Pearls, zastaveno bylo i prodloužení systému SEA-ME-WE 6. Opravy poškozených kabelů v Rudém moři v roce 2024 trvaly šest měsíců. V Hormuzu to kvůli minám a pojistným nákladům může být déle. A v okolí je k dispozici jediná opravná loď.

The Atlantic dokládá, že Peking sledoval americké bombardování Íránu a vyvodil vlastní závěry o červených liniích, odstrašení a Tchaj-wanu. Hlavní poučení: blokáda Tchaj-wanu by poškodila globální ekonomiku více než íránská blokáda Hormuzského průlivu. To není lekce, kterou Washington chtěl, aby si Čína odnesla. Ian Bremmer na Project Syndicate doplňuje: Čína zvládá ekonomický šok z války lépe než většina díky kombinaci energetické diverzifikace a dominance v čistých technologiích Scott Sumner staví zajímavou paralelu mezi čínskou kulturní revolucí a současným americkým vládnutím. Scéna z filmu „Žít!“ Zhanga Yimou: studenti vyhnali lékaře jako příliš vzdělané, pak při komplikovaném porodu zjistili, že bez nich nedokáží zachránit život. To slouží jako metafora pro systematické čistky odborníků z amerických institucí. Od propuštěných generálů přes válku s Anthropicem po kolaps vztahů s Evropou: „Fanatismus je zábava. Bohužel, když se dostanete do problémů, zjistíte, že většina kompetentních lidí jsou ‚liberálové‘.“

Autor: David Navrátil, analytik České spořitelny