18. 08. 2026
Investice německých firem v USA a českých domácností do fondů
Jedním z hlavních cílů, kterými americká administrativa vysvětluje navyšování dovozních cel loni a letos, je snaha dotlačit průmyslové podniky ze zbytku světa, aby víc vyráběly – tedy aby nejdřív víc investovaly do svých výrobních kapacit – v USA, a tím pomohly vrátit někdejší význam a sílu americkému průmyslu. O to překvapivější je nové zjištění německého think tanku IW, že přinejmenším investice německých firem v USA se vyvíjejí přesně opačně: slábnou.
Přímé investice z Německa do USA v první půlce letošního roku byly podle zjištění IW téměř o dvě třetiny nižší než ve stejném období předchozího roku, o skoro 80 % nižší než v první půlce roku 2024 a zhruba o tři čtvrtiny nižší než v letech před pandemií (a to v nominálním vyjádření; v reálném jde tedy o ještě výraznější oslabení). Zatímco své zisky vydělané v USA německé firmy i nadále do značné míry reinvestují opět v USA, nezvykle velká opatrnost se týká nových investic. Hlavním vysvětlením je nejspíš nejistota ohledně budoucí podoby celních sazeb a dalších parametrů obchodních vztahů mezi EU a USA.
Asociace pro kapitálový trh oznámila, že majetek ve fondech kolektivního investování narostl ve 2q26 o 128 mld. (tj. mezičtvrtletně o 9 %, meziročně o 20 %) na 1,55 mld. Kč a ve fondech kvalifikovaných investorů (což jsou – zjednodušeně řečeno – speciální podílové fondy pro velmi majetné a k riziku tolerantní investory) o 44 mld. na 950 mld. Kč.
Jde ovšem o údaje, které v sobě slučují dva zcela odlišné zdroje růstu: nové investice ze strany klientů a zhodnocení už dříve provedených investic (růst cen dluhopisů, akcií apod.). Pokud by nás zajímaly jen samotné nové investice klientů, tedy „chuť“ investovat skrze podílové fondy, od členů AKAT jsou k dispozici data zatím jen do května 2026 (a jen za domácí fondy). Na těchto datech je vidět, že chuť klientů nakupovat podílové listy se výrazně zvedla během let 2021-2022 (kdy nabrala na síle inflace).
V posledních dvou letech tato chuť spíš lehce polevuje. Ale i tady je třeba nezapomínat na limity dat: údaje se týkají jen domácích fondů (kolektivního investování) distribuovaných členy AKAT (což je naprostá většina finančních institucí, které v Česku nabízejí obchody tohoto typu). Je možné, že ostatními kanály (zahraniční fondy nebo fondy distribuované nečleny AKAT) čeští investoři zvyšují svou držbu podílových listů rychleji? Data z finančních účtů, které reportuje ČNB (k dispozici jsou zatím jen do 1q26), také naznačují mírné polevování. Tato data by měla pokrývat veškeré nákupy podílových fondů ze strany českých domácností (a skutečně: hodnoty jsou oproti hodnotám AKAT v průměru zhruba dvojnásobné).
Vedle investování skrze fondy ovšem každý z nás může – máme-li na to odvahu a žaludek – investovat i napřímo do jednotlivých akcií nebo dluhopisů. ČNB reportuje i tato data, nicméně v nich obsažené dramatické skoky výrazně ztěžují rozumnou interpretaci: podle těchto dat například v letošním prvním kvartálu nakoupily české domácnosti akcie v hodnotě vyšší než za předchozí čtyři roky dohromady.
Autor: Michal Skořepa, analytik České spořitelny
