01. 12. 2022
Inflace v eurozóně zpomalila, jak zareaguje ECB?
Listopadová inflace v eurozóně překvapila mírnějším růstem, když z říjnových 10,7 % zpomalila na 10 %. Jádrová inflace očištěná o volatilní složky jako energie nebo potraviny nicméně dopadla dle očekávání a setrvala na 5 %. I tak již inflace v eurozóně pravděpodobně dosáhla svého vrcholu, z části však – podobně jako v českém případě – díky příznivým statistickým efektům vyplývajících z vládních opatření proti drahým energiím. Jeden příklad za všechny – listopadová inflace v Nizozemsku poklesla oproti říjnu o mohutných 5,6 p.b. na 11,2 %…
Příznivá inflační čísla v kombinaci s absencí významnějších signálů o ne-ukotvenosti inflačních očekávání hrají do karet holubičím členům Rady guvernérů ECB. A ti by na prosincovém zasedání rádi zpomalili tempo zvyšování úrokových sazeb ze 75 na 50 bazických bodů. V podobném duchu poslední vývoj zaceňuje také peněžní trh, který na nejbližším zasedání očekává další růst sazeb toliko o 50 bps.
Naproti tomu jestřábí letka bude argumentovat potřebou agresivní reakce měnové politiky, ať již ve světle stále vysoké jádrové inflace nebo přetrvávajících inflačních rizik. Na druhou stranu, i varianta růstu sazeb o 50 bps může být nakonec pro jestřábí křídlo přijatelný kompromis výměnou za o něco příznivější podobu tzv. kvantitativního utahování (např. načasování jeho spuštění nebo velikost), jehož základní principy má ECB představit právě v prosinci. Koneckonců, k podobnému kompromisu došlo již v červenci, kdy vyšší růst sazeb prošel výměnou za vznik nového anti-fragmentačního nástroje TPI.
Shrnuto, podtrženo, listopadová inflační čísla hovoří spíše ve prospěch 50 bps zvýšení sazeb na prosincovém zasedání. Depozitní sazba by se tím dostala na 2 %, tj. horní hranici odhadovaného pásma neutrální sazby, nad níž by měla měnová politika působit restriktivně. Míru měnové restrikce v příštím roce zřejmě prohloubí i proces kvantitativního utahování, třebaže očekávání jsou nastavena spíše směrem k relativně pozvolnému a opatrnému snižování velikosti bilance ECB (10-15 mld. euro měsíčně).
Dominik Rusinko
Analytik ČSOB
