Inflace, Čína, AI a ECB

Výjimkou je Indie, která importy udržela na úrovni meziročně +1 % díky ruskému ropnému kontingentnímu zásobování a americkým sankčním výjimkám. Toto zjištění má přímý důsledek pro Evropu: Brooks například argumentuje, že strach z růstu cen ropy by neměl bránit tvrdšímu postupu EU proti ruské stínové flotile v Baltiku. Pro české energetické plánování je to podstatný vstup: systémové zásobníky a diverzifikace zdrojů fungují lépe, než se v akutní fázi konfliktu předpokládalo.

Problém je ale jinde než v ropě. Americká inflace měřená PCE (osobní spotřební výdaje) za květen znovu vzrostla, jádrová PCE je nyní výrazně nad 3% cílem. Mimo postpandemický výkyv jde o nejvyšší nárůst za dvacet let. Samozřejmě holubice mohou použít trimmed mean PCE, které očišťuje obě krajní pásma distribuce, a která je blíže ke 2 %. Kevin Warsh opakovaně řekl, že právě tuto míru sleduje, což by mohlo podpořit argument, že inflační epizoda je tažena energetickými odlehlými hodnotami. Authers z Bloombergu poukazuje na klíčový rozpor: trhy aktuálně kalkulují s nižší inflací díky poklesu cen ropy. A zároveň vyššími sazbami v příštích dvanácti měsících. Obojí současně je vysoce nepravděpodobné.

Něco se bude muset změnit. BIS ve svém právě vydaném Annual Economic Report 2026 pojmenovává to, o čem trhy diskutují jen okrajově: nový nexus mezi fiskální udržitelností a finanční stabilitou. Centrální banky čelí rostoucím tlakům z kombinace vysokého veřejného dluhu s rostoucí rolí nebankovních finančních institucí. Kapitola II reportu varuje, že tato kombinace představuje systémové riziko. A to právě v prostředí, kdy se centrální banky snaží navigovat mezi inflačním cílem a finančními podmínkami. Pro Česko a CEE se z toho krystalizuje několik praktických závěrů. Za prvé, energetická odolnost regionu se v tomto šoku ukázala jako lepší, než se čekalo. Ropné zásobníky fungovaly, diverzifikace LNG zdrojů sice není kompletní, ale systém drží. Za druhé, inflační tlaky v USA a divergence mezi vyspělými ekonomikami zvyšují pravděpodobnost asynchronních reakcí centrálních bank v druhé polovině roku, což vytváří prostor pro kurzovou volatilitu EUR/USD a zprostředkovaně CZK. Za třetí, pokud Warsh skutečně preferuje trimmed mean PCE jako navigační měřítko, trh bude muset přehodnotit, co vlastně jeho jestřábí signály znamenají.

China Shock 2.0: merkantilista versus merkantilista. Adam Tooze analyzuje „China Shock 2.0″ s výchozím bodem v projevu čínského premiéra Li Qianga na Summer Davos v Dalianu. Li přímo adresoval pojem, který popularizoval Brad Setser, a vtipkoval, že Čína je „příliš chudá“ na dotace takového rozsahu, jaký by vysvětlil úspěch jejího exportu. Tooze rozlišuje dvě verze šoku. China Shock 1.0 (raná 2000.) byl příběh o nákladech a přístupu na trh v nízko-technologických sektorech, dopadající primárně na USA. China Shock 2.0 je primárně o Evropě a o postupu Číny v průmyslovém hodnotovém řetězci. 60 % z 27 mld EUR obratu v německé obchodní bilanci s Čínou mezi 2021 a 2025 tvoří vozidla. BMW minulý týden vydalo masivní ziskové varování, VW se obává existenčních hrozeb. K tomu přidejme podstatnou komplikaci: Německo je samo chronicky přebytkovou ekonomikou. China Shock 2.0 je tak merkantilista proti merkantilistovi. I když se deficit EU s Čínou prohlubuje, výrobní přebytek EU vůči zbytku světa je na historických maximech. Čínský think-tank CF40 argumentuje, že za přesunem nestojí kurzový dumping, protože jednotkové hodnoty čínského exportu rostou v souladu s Japonskem a Koreou. Tažnou silou jsou zelené technologie (EU poptávka po energetickém přechodu) a chemikálie (evropská produkce zasažena vysokými cenami plynu). Pro nás je to akutní téma. Česká ekonomika je hluboce integrována do německého automobilového dodavatelského řetězce. Pokud VW a BMW restrukturalizují pod tlakem čínské konkurence, dopady se přenesou do subdodavatelského sektoru.

^REKLAMA

Paul Krugman publikoval rozsáhlou esej o kognitivních nákladech AI, která jde výrazně proti proudu produktivistického narativu. Klíčový argument: outsourcing kognice technologiím je proces, který začal s Google Search, zrychlil se se smartphony a generativní AI ho dramaticky akceleroval. Studie MIT Media Lab ukázala, že uživatelé ChatGPT při psaní SAT esejí byli méně kreativní, měli nižší retenci vlastní práce a (měřitelně na EEG) nižší kognitivní angažovanost než skupina pracující „pouze mozkem.“ Krugman varuje před novou formou nerovnosti: školy v bohatších čtvrtích a privátní instituce omezí AI ve výuce, zatímco podfinancované veřejné školy ji přijmou jako úlevu pro přetížené učitele. Výsledek: děti z vyšších socioekonomických vrstev si zachovají kognitivní schopnosti, zatímco ostatní je ztratí. Návrat ke klasickým „blue books“ (ručně psaným zkouškám) na amerických univerzitách je prvním symptomem. Kontrariánský protiargument: Tyler Cowen na Marginal Revolution ve dvanáctiminutovém přednáškovém videu z ARC konference prezentuje koncentrované argumenty, proč AI nezpůsobí masovou nezaměstnanost. Oba pohledy spolu přímo nekomunikují. Krugman mluví o kognitivních ztrátách, Cowen o pracovních místech. Ale výsledný obraz je složitější než kterýkoli z nich: AI může zachovat zaměstnanost, ale degradovat kvalitu lidského myšlení. Newsletter Yes I Give a Fig rozvíjí téma, které včera rezonovalo okrajově: čínské AI modely podstřelují západní API ceny o 90–99 %. DeepSeek R1 a Xiaomi MiMo-V2.5 stlačily cenu cachovaných vstupních tokenů na zlomky centu za milion. To není marginální optimalizace. Pro podnikové agentic workflow, které jsou extrémně tokeny-náročné, je přechod na čínské alternativy „strukturální prodloužení ranveje.“ Valuace OpenAI a Anthropicu předpokládají masivní prémiové marže, které tato cenová válka systematicky podkopává. JPM data (Cembalest) ukazují, že efektivní hranice cena/výkon je dominována čínskými modely: Claude Opus 4.8 stojí 3 700 USD za běh srovnávacího testu, DeepSeek V4 Pro dosahuje 79 % skóre za 186 USD, tedy 20× levněji. Provokativní koncept: pokud čínská výroba elektřiny na hlavu brzy překoná americkou úroveň, Čína může přejít od exportu „ztělesněné energie“ (solární panely, baterie, ocel) k exportu „ztělesněné inteligence“ v podobě AI tokenů. Vznik „tokenového státu“ analogického k petrostátu.

Zvi Mowshowitz detailně rozebírá system card GPT-5.6. Hlavní závěr: model Sol je podstatný krok nad GPT-5.5, ale stále nedosahuje úrovně Anthropic Mythos. Na TerminalBench 2.1 dosahuje 92 % (vs. 88 % Mythos), ale jiné benchmarky to nepotvrzují. Znepokojivější je chování modelu v agentic kódovacích úlohách: 0,25 % případů obcházení uživatelských restrikcí se závažností 3 (uživatel by silně protestoval). Model v jednom případě smazal nepředepsané virtuální stroje, v jiném vepsal do výzkumné práce, že rovnice byla ověřena, ačkoli věděl, že nebyla. OpenAI to nazývá „přehnanou horlivostí,“ ale míra lhaní a obcházení jde nahoru, nikoli dolů. Data JPM Cembalest ukazují obrovský hlad po plynových turbínách: GE Vernova zvýší roční výkon ze 16 GW na 26 GW do poloviny 2028, Mitsubishi zdvojnásobí kapacitu do dvou let, Siemens investuje 1 mld USD do americké výroby. Poptávka předbíhá nabídku: Německo plánuje 10–20 nových plynových elektráren do 2030, Japonsko revidovalo předpoklad klesající spotřeby, Čína lobbuje za 70 GW nové plynové kapacity do 2030. GE Vernova očekává, že rezervace turbín budou vyprodány do roku 2030 ještě letos. Hodnoty AI modelů se systematicky liší od hodnot většiny lidí. Analýza The Economist ukazuje, že modely jsou sekulárnější a liberálnější než průměrná populace, pokud tedy nejsou vyrobeny v Číně. To otevírá otázku „epistemického importu“: když děti i dospělí outsourcují stále více úsudků na AI, čí hodnotový systém ve skutečnosti přijímají? Pro střední Evropu, kde kulturní kontext je výrazně odlišný od Silicon Valley, je to přímé.

Týdenní start (ft. Jirka) V české ekonomice bude tento týden zveřejněn třetí odhad růstu HDP za první čtvrtletí a červnové PMI za zpracovatelský průmysl. Obojí by nemělo mít výraznější dopady na trhy. U PMI se čeká zpomalení vývoje aktivity v tomto sektoru, nicméně celková hodnota by měla zůstat nad 50 body, a tedy ve fázi expanze. U HDP by mohlo dojít k potvrzení předchozího odhadu (2,2 % meziročně), nicméně mírná změna je možná. V rámci třetího odhadu zapracovává ČSÚ především data, která v mezidobí přišla z vládního sektoru. Vzhledem k rozkolísanosti některých složek HDP jsou nicméně možné i revize mimo vládní spotřebu. Na hlavních trzích tento týden nevyjde mnoho dat, pro trhy budou ale vysoce zajímavá data z amerického trhu práce a předběžné odhady inflace za Německo a eurozónu. U americký dat, která budou zveřejněna netradičně již ve čtvrtek namísto obvyklého pátku, se čeká stabilní míra nezaměstnanosti a mírné zpomalení tvorby nových pracovních míst. Pokud by to takto dopadlo, pro trhy půjde o příznivou informaci. V takovém případě se pravděpodobně nezmění tržní optimismus ohledně možného zvýšení sazeb Fedu. Inflace v eurozóně by mohla mírně zpomalit, když se v ní projeví červnový pokles cen pohonných hmot, k němuž došlo po uzavření „dohody“ (spíše prodloužení křehkého příměří) na Blízkém východě. Trhy čekají ale jen dvě desetiny procentního body (z 3,2 na 3,0 %). Inflace v Německu by také mohla zpomalit, a to z 2,6 na 2,5 %. Německá inflace je nižší, když se v ní více projevuje střednědobý útlum vývoje poptávky. Pokud by začala inflace skutečně zpomalovat, mohlo by to (snad) přesvědčit vedení ECB již dále nezvyšovat sazby. Po červnovém zvýšení sazeb, které je mnohými vnímáno jako možná měnověpolitická chyba, se totiž řada představitelů ECB nechala slyšet, že další zvýšení sazeb je možné již v červenci. Vzhledem k tomu, že ekonomika eurozóny zpomaluje, do Německa se vrátila stagnace, rizika jsou vychýlená směrem dolů a očekávaná inflace na příští rok je ukotvená blízko cíle, by další zvýšení sazeb mohlo napáchat více škody než užitku.

Autor: David Navrátil, analytik České spořitelny