Vzhledem k odporu části bankovní rady vůči nestandardním opatřením a vzhledem k vlastní historické zkušenosti ČNB s neschopností mířit současně na dva terče (inflaci a kurz), bude pravděpodobně jakákoliv strategie intervencí proti koruně “pouze” podpůrnou berličkou při cílování inflace. Těžko od ČNB očekávat, že by si jen tak, jako švýcarská centrální banka, stanovila někde pevné dno pro kurz nebo zcela pevné pásmo. Těžko také uvěřit tomu, že by politika devizových intervencí byla zcela nahodilá, tak jak jsme v posledních třech letech viděli například v Polsku.
Nejpravděpodobnější je, že ČNB bude kurzem kompenzovat to, co se jí nepodařilo docílit sazbami. Ačkoliv základní sazba je na technické nule, tržní sazba PRIBOR (tří-měsíční) je na úrovni 0,5 % a dále dolů se jí moc nechce. S prognózou ČNB je přitom konzistentní v roce 2013 pokles PRIBORu lehce pod 0,2 %. Když už ČNB tedy nedokáže dál tlačit na snižování tržních úrokových sazeb, může se to pokusit v rámci prognózy napravit pohybem měnového kurzu. Kdyby sazby byly na 0,2 %, jak prognóza očekává, kurz by se měl podle ČNB po většinu roku pohybovat okolo 25,20 EUR/CZK. Pokud budeme jednoduše předpokládat, že úrokové sazby mají oproti měnovému kurzu v měnových podmínkách zhruba dvojnásobnou váhu, ke korekci prognózy by byl zapotřebí kurz okolo 25,40 EUR/CZK.
To jinak řečeno znamená, že ČNB nebude mít moc důvodů na současných úrovních v reálu intervence spouštět. Leda, že by v únoru výrazněji zhoršila prognózu na rok 2013 a 2014, což zatím nepovažujeme za příliš pravděpodobné.
Jan Bureš, hlavní ekonom Era Poštovní spořitelny
