Hormúz je cítit v cenách výrobců i hypotékách

Mírná většina panelu očekává, že ČNB svou základní úrokovou sazbu ponechá na dnešní úrovni 3,5 %, a to i v příštím roce (stejně, jako si to myslíme v tuto chvíli my); významná menšina nicméně očekává určité zvýšení (stejně, jako to rozhodně nevylučujeme my). V pozadí těchto rozdílů v sazebních očekáváních je mj. nejistota ohledně trvání blokády Hormúzského průlivu: 60 % panelistů počítá s ukončením blokády ještě v tomto čtvrtletí, 40 % až v následujícím. Další velká nejistota, které prognóza čelí, se týká rozsahu uvolnění české fiskální politiky v příštím roce.

Meziroční změna českých cen průmyslových výrobců v dubnu dosáhla výše 1,0 %, což je první letošní kladná hodnota. Obrat těchto cen směrem k růstu je do značné míry dán nedávným prudkým nárůstem cen ropy a dalších komodit zejména v souvislosti s konfliktem na Blízkém východě. Naopak směrem k nižšímu růstu cen, a to ve všech segmentech výroby, letos působí přesun úhrady poplatků za POZE z rozpočtů firem (podobně jako domácností) na rozpočet státní, kterýžto přesun stlačil dolů ve výpočtu ČSÚ letošní meziroční vývoj cen elektřiny. Co se týče dalšího vývoje cen průmyslových výrobců, kolega Jirka Polanský už včera v Bleskovce prozradil: „Pro celý letošní rok čekáme inflaci cen průmyslových výrobců lehce nad 1 %. Tato na první pohled nízká hodnota je ovlivněná výše zmíněným vlivem nižších cen elektřiny, a dále pak stále ještě relativně slabou (i přes zlepšení v závěru loňského roku) zahraniční poptávkou. Rizika jsou oboustranná, když z krátkodobého pohledu zůstává tím hlavním situace na Blízkém východě. Ze střednědobého pohledu vidíme nicméně rizik více včetně možného ochlazení vývoje globální ekonomiky.“ Ohledně poměrně výrazného meziměsíčního nárůstu (2,8 %) cen zemědělských výrobců Jirka upozornil, že jde o riziko pro maloobchodní ceny potravin. Obecněji bude letos i vývoj těchto cen ovlivněn děním na Blízkém východě, a to zejména skrze zvýšené ceny ropy a hnojiv.

Blízkovýchodní konflikt se už začal promítat dokonce i od českého hypotečního trhu. V březnu byly podepsány čisté nové hypotéky (tj. bez pouhého refinancování) v objemu zhruba 40 miliard Kč, což značilo meziroční růst o 54 %. Po předchozích šesti měsících, kdy se tento objem meziročně zvyšoval tempy převážně pod 50 %, šlo o viditelné urychlení růstu, které bylo možno chápat jako důsledek snahy klientů „předzásobit se“ před tím, než od 1. dubna začnou platit přísnější pravidla ČNB pro „investiční hypotéky“.

Jenomže předběžná data Hypomonitoru ČBA za duben ukázala, že tempo čerpání hypoték v dubnu nepolevilo: naopak zesílilo, a to meziročně o 68 % (podepsaný objem činil přes 44 mld. Kč). Za tímto prudkým nárůstem zájmu (a možná do jisté míry už i za výše uvedeným březnovým číslem) tak musí být vedle uvedeného zpřísnění regulace hypoték ještě jiný faktor. Nabízí se právě Blízkovýchodní konflikt, tedy přesněji řečeno strach z nárůstu hypotečních úrokových sazeb poté, co centrální banky začnou – jak očekává většina finančního trhu – zvyšovat základní úrokové sazby ve snaze bojovat s nákladovou inflací způsobenou zdražováním ropy, hnojiv a dalších vstupů. Ať už k onomu zvyšování sazeb nakonec dojde, nebo ne (jak zatím očekáváme v prognóze my), dá se předpokládat, že nynější horečné posilování poptávky po hypotékách povede později naopak k jejímu citelnému ochabnutí. Je ovšem otázka, kdy přesně nastane ono „později“.

Autor: Michal Skořepa, analytik České spořitelny