Francouzský dluh tlačí na euro: Výnosy rostou a riziková prémie je nejvyšší od dluhové krize v eurozóně

Francie si půjčuje za stále vyšší náklady

Nejjasnějším signálem rostoucích obav je vývoj francouzských státních dluhopisů. Výnos 10letého francouzského dluhopisu se v září zvýšil přibližně o 0,7procentního bodu a dosáhl nejvyšší úrovně od roku 2002. Na začátku října dokonce krátce překročil 5 %. Vyšší výnos znamená, že investoři požadují vyšší odměnu za to, že Francii půjčují své peníze. Důležitý je také rozdíl mezi francouzskými a německými dluhopisy. Německo je na evropském trhu považováno za jednoho z nejspolehlivějších dlužníků, a proto jeho dluhopisy slouží jako důležitý referenční bod. Rozdíl mezi výnosem 10letých francouzských a německých dluhopisů se na začátku října přiblížil k 1,6procentního bodu. Byl tak nejvyšší od evropské dluhové krize v roce 2011. Pro Francii je to důležité i proto, že v roce 2027 plánuje vydat střednědobé a dlouhodobé státní dluhopisy v rekordním objemu 340 miliard eur. Čím déle zůstanou výnosy vysoké, tím dražší bude financování nového i refinancování staršího dluhu.

Vláda chce snížit schodek, dluh však má i přesto dále růst

Francouzská vláda očekává, že veřejný deficit v roce 2026 dosáhne přibližně 5,4 % HDP. V návrhu rozpočtu na rok 2027 ho chce snížit na 5 % HDP pomocí opatření na ozdravení veřejných financí v celkové hodnotě 54 miliard eur. I tak se však Francie nepřiblíží hranici 3 % HDP, kterou stanovují pravidla Evropské unie. Zároveň rostou náklady na úroky. V roce 2026 by země měla za obsluhu dluhu zaplatit přibližně 79,2 miliardy eur a v roce 2027 již 91,2 miliardy eur. Za jediný rok tak má částka určená pouze na úroky vzrůst o 12 miliard eur. Francouzské ministerstvo financí navíc očekává, že veřejný dluh bude i přes plánované úspory dále růst. Z přibližně 119,3 % HDP v roce 2026 by se měl v roce 2027 zvýšit na 121,7 % HDP. Důvodem je, že schodek zůstane příliš vysoký na to, aby se celkový poměr dluhu k ekonomice začal snižovat. Vláda tak musí přesvědčit investory nejen o tom, že dokáže schválit rozpočet na rok 2027, ale také o tom, že dokáže plánované úspory skutečně realizovat.

Obavy z Francie již oslabují i euro

Napětí na francouzském dluhopisovém trhu se začalo projevovat i na společné evropské měně. Euro 5. října kleslo až na přibližně 1,116 dolaru, což byla jeho nejslabší hodnota od května 2025. Za čtyři týdny ztratilo vůči dolaru přibližně 3,1 %. Jedním z důvodů byly právě obavy investorů z francouzského dluhu a schopnosti vlády dostat deficit pod kontrolu. Pokud investoři považují situaci ve velké ekonomice eurozóny za rizikovější, může klesat i zájem o aktiva denominovaná v eurech. Euro zároveň oslabovaly vysoké americké úrokové sazby a přetrvávající inflace v USA, které podporovaly dolar. Francie proto není jediným důvodem poklesu eura, její rozpočtové problémy se však staly významným faktorem na devizovém trhu. Tento vývoj je důležitý i pro podniky a investory v eurozóně, protože slabší euro zdražuje dovoz zboží a surovin placených v dolarech a může zvyšovat náklady evropských společností.

ECB může zasáhnout pouze za určitých podmínek

Evropská centrální banka disponuje nástrojem, který jí v mimořádných případech umožňuje nakupovat státní dluhopisy země, jejíž náklady na financování prudce rostou bez dostatečného ekonomického důvodu. Tento mechanismus vznikl v roce 2022 s cílem zabránit tomu, aby problémy na trhu narušily fungování měnové politiky v eurozóně. To však neznamená, že ECB může jednoduše začít nakupovat francouzské dluhopisy jen proto, že jejich výnosy rostou. Při rozhodování posuzuje stav veřejných financí dané země, udržitelnost jejího dluhu, dodržování evropských rozpočtových pravidel a příčinu růstu nákladů na financování. Prezident francouzské centrální banky Emmanuel Moulin 7. října uvedl, že Francie v současné době pomoc ECB nepotřebuje a řešení musí přijít především prostřednictvím domácí rozpočtové politiky. Pro další vývoj proto bude rozhodující, zda se vládě podaří snížit schodek, prosadit rozpočet na rok 2027 a udržet důvěru investorů. Pokud budou výnosy francouzských dluhopisů dále růst a problémy se začnou výrazněji přenášet na další země eurozóny, může otázka případného zásahu ECB nabýt na významu.

Autor: Peter Svoreň, CEO ApmeFX Trading Europe Ltd.