29. 05. 2026
Firmy zaměstnávající studenty musí letos zohlednit nová pravidla bezpečnosti práce
Letní brigády studentů a praxe žáků ve firmách letos probíhají poprvé v plném režimu nových pravidel platných od 1. ledna 2026. Změny v oblasti pracovnělékařských prohlídek a bezpečnosti práce se týkají jak klasických brigád mladistvých, tak studentských praxí na pracovištích zaměstnavatelů. Firmy tak musí nově mnohem pečlivěji rozlišovat, zda jde o brigádu či praktické vyučování, kdo zajišťuje lékařské prohlídky, kdo je platí a za jakých podmínek mají studenti nárok na odměnu.
![]()
V letních měsících se ve firmách běžně potkávají dvě skupiny mladých lidí – brigádníci a studenti na odborné praxi. Z právního hlediska jde ale o dva odlišné režimy. Zatímco brigádník pracuje v pracovněprávním vztahu (typicky na dohodu), student na praxi je stále primárně žákem či studentem školy a jeho činnost ve firmě je součástí vzdělávání, nikoli výkonem závislé práce. Řízení studentů na praxi proto zůstává v zásadě na pedagogických pracovnících školy, i když výuka probíhá přímo na pracovišti zaměstnavatele.
Ani v jednom případě se však zaměstnavatel nevyhne odpovědnosti za bezpečnost. Podle zákoníku práce musí firma zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví při práci vůči všem osobám, které se s jejím vědomím na pracovišti pohybují – tedy i vůči studentům na praxi a letním brigádníkům. „Školy nesou hlavní díl odpovědnosti za organizaci a obsah praktického vyučování, firmy se ale nevyhnou povinnosti zajistit bezpečné podmínky na svých pracovištích a spolupracovat se školou na dodržování standardů BOZP,“ vysvětluje Michal Španěl, analytik pracovního portálu JenPráce.cz.
Zvláštní pravidla se právě teď v letních měsících výrazně promítají do zajišťování zdravotní způsobilosti mladých lidí, kteří do firem přicházejí buď na letní brigádu, nebo na povinnou odbornou praxi.
Vstupní prohlídky mladistvých brigádníků: přísná pravidla zůstávají
Pro firmy nabírající na léto mladistvé brigádníky je zásadní, že ani po loňských změnách v pracovnělékařských prohlídkách nedošlo k uvolnění pravidel právě u osob mladších 18 let. Obecně dnes zaměstnavatel zajišťuje vstupní prohlídku především tam, kde jde o práci v druhé a vyšší kategorii nebo tam, kde se vyskytuje profesní riziko, a u dohod je úprava ještě mírnější.
REKLAMA
U mladistvých ale platí přísnější režim: firma musí uchazeče mladšího 18 let vždy před vznikem pracovněprávního vztahu poslat na vstupní pracovnělékařskou prohlídku, a to bez ohledu na to, zda jde o rizikovou či nerizikovou práci a zda je uzavírána pracovní smlouva nebo dohoda. Veškeré náklady na prohlídku hradí zaměstnavatel a nesmí je přenášet na mladistvého brigádníka.
Vláda sice v programovém prohlášení avizovala, že úprava pro mladistvé brigádníky by se mohla do budoucna zjednodušit, ale do letošní letní sezóny žádná konkrétní změna nedorazila. „Firmy proto musí i v létě 2026 počítat s tím, že jakmile chtějí uzavřít pracovní vztah s osobou mladší 18 let – ať už jde o pracovní smlouvu, DPP nebo DPČ – neobejdou se bez vstupní prohlídky hrazené z vlastních prostředků. To platí bez ohledu na kategorii vykonávané práce,“ doplňuje Michal Španěl.
Praxe studentů: nový režim zdravotní způsobilosti
U studentů, kteří jsou ve firmách „pouze“ na povinné odborné praxi v rámci studia, platí od začátku roku 2026 upravená pravidla posuzování zdravotní způsobilosti ke vzdělávání. Základní posouzení zdravotní způsobilosti žáka či studenta provádí jeho registrující poskytovatel zdravotních služeb a tento posudek obvykle postačuje i pro praxi ve firmě, pokud se odehrává v podmínkách práce zařazené do první kategorie nebo do druhé nerizikové kategorie a nevyskytuje se u ní profesní riziko podle příslušné vyhlášky.
Jakmile však škola ve spolupráci s firmou zařadí studenta na pracoviště, kde se vykonává riziková práce nebo činnosti, pro něž jsou zdravotní požadavky stanoveny vyhláškou č. 79/2013 Sb., nastupuje jiný režim. V těchto případech musí zdravotní způsobilost posoudit smluvní poskytovatel pracovnělékařských služeb daného zaměstnavatele, tedy lékař, který zná konkrétní pracoviště a jeho rizika. Prohlídka se má uskutečnit ještě před tím, než je student na takovou praxi zařazen.
„Smyslem nových pravidel je, aby v situacích, kdy studenti přicházejí do rizikovějších provozů, posuzoval jejich zdravotní způsobilost lékař, který dobře zná podmínky na daném pracovišti, a ne pouze jejich praktický lékař,“ popisuje Michal Španěl. Pro firmy to v praxi znamená nutnost už při plánování letní praxe vyhodnotit kategorie prací a typ činností, které budou studenti vykonávat.
REKLAMA
Kdo v létě platí lékařské prohlídky studentů na praxi
Z pohledu nákladů je pro zaměstnavatele důležité rozlišovat, zda mladý člověk nastupuje do firmy jako brigádník, nebo jako student na školní praxi. Zatímco u brigádníků, zejména mladistvých, nese náklady na povinné pracovnělékařské prohlídky vždy zaměstnavatel, u studentů na praktickém vyučování je situace jiná.
Jestliže zdravotní způsobilost k praxi posuzuje smluvní lékař zaměstnavatele, má firma povinnost poskytovat škole potřebnou součinnost – například předat kontakty na poskytovatele pracovnělékařských služeb či pomoci se zprostředkováním komunikace. Samotnou finanční zátěž za tyto prohlídky ale nést nemá. Náklady na posuzování zdravotní způsobilosti žáků středních škol a studentů vyšších odborných škol, včetně lékařských prohlídek nutných pro praktické vyučování, hradí podle zákona právnická osoba vykonávající činnost školy nebo školského zařízení.
Pro firmy to v praxi znamená, že u letních praxí v rámci studia se mají zaměřit hlavně na spolupráci se školou a smluvním poskytovatelem pracovnělékařských služeb, zatímco u klasických brigádníků musejí počítat s přímými náklady na povinné vstupní prohlídky.
Produktivní činnost a odměna pro studenty
Během léta se ve firmách často stává, že praktické vyučování studentů má faktický charakter běžné pracovní činnosti, která přináší firmě reálný hospodářský efekt. Školský zákon takovou činnost označuje jako produktivní, pokud z ní plyne příjem. To, zda konkrétní praxe tento charakter naplňuje, posuzuje především zaměstnavatel – zvažuje, zda výstupy práce studentů vytvářejí skutečný ekonomický přínos.
Pokud firma spolu se školou vyhodnotí, že jde o produktivní činnost, vzniká žákům a studentům nárok na odměnu. Tu může vyplácet buď škola z prostředků získaných touto činností, nebo přímo zaměstnavatel, u něhož praxe probíhá. Minimální měsíční odměna za produktivní činnost při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin činí 30 % minimální mzdy; při kratší týdenní době nebo pokud student nepracoval celý měsíc, se částka úměrně krátí.
Ani v případě, že student v létě ve firmě vykonává produktivní činnost a dostává za ni zaplaceno, se jeho postavení automaticky nemění na klasický pracovněprávní vztah. Stále jde o součást studia s vlastními pravidly. „Pro firmy je klíčové si uvědomit, že i když studentům za letní praxi vyplácejí odměnu a jejich práce jim přináší příjem, nejedná se o standardní pracovní poměr. Rozhodující je nadále režim praktického vyučování a role školy, včetně pravidel pro zdravotní způsobilost a BOZP,“ uzavírá Michal Španěl.
![]()


