Aktivní, nebo pasivní investování? Rozhodující je jejich kombinace
Pasivní investice, jako jsou burzovně obchodované fondy (ETF), se stávají stále rozšířenějšími, protože jsou jednoduché a nákladově efektivní. To však neznamená, že aktivním portfolio manažerům odzvonilo. „Každý trh vyžaduje jinou strategii. Řešení proto nespočívá ve volbě mezi aktivním a pasivním přístupem, ale v jejich kombinaci.
Globální kapitálové trhy prošly zásadní proměnou. ETF se dnes staly standardem a jejich celosvětová tržní kapitalizace dosahuje přibližně 20 bilionů amerických dolarů. „Široké trhy jsou stále efektivnější, což znamená, že informační výhody aktivních správců jsou čím dál vzácnější,“ říká Jan Zendulka, CEO společnosti Moventum.
Náklady jsou zároveň klíčovým faktorem ovlivňujícím výnosy. ETF jsou proto obzvlášť atraktivní na likvidních a široce obchodovaných trzích, kde je pro správce fondů obtížné generovat nadprůměrné výnosy – právě zde hraje při výsledné výkonnosti roli každý náklad.
Existují však také trhy, které bývají méně efektivní a na nichž se častěji objevuje nesprávné ocenění aktiv, například rozvíjející se trhy, akcie společností s malou tržní kapitalizací nebo specializované dluhopisy. Zde mohou aktivní správci vytvářet skutečnou přidanou hodnotu prostřednictvím analýzy a výběru, zatímco pasivní ETF „slepě“ sleduje index a drží tedy i cenné papíry s nízkou výkonností.
Jedním ze způsobů, jak tento přístup uplatnit, jsou fondy fondů, které v závislosti na tržním prostředí kombinují jak aktivně spravované fondy, tak ETF. Na efektivních trzích, například u akcií společností s vysokou tržní kapitalizací, mohou být vhodným doplňkem nízkonákladová ETF. Na méně efektivních trzích, jako jsou rozvíjející se trhy nebo segment společností s malou tržní kapitalizací, se naopak často využívají aktivně spravované fondy, protože právě zde může aktivní správa nabídnout potenciál dodatečné hodnoty. „To investorům umožňuje využít to nejlepší z obou přístupů,“ doplnil Jan Zendulka.
