Finanční ředitelé v očekávají pro rok 2024 růst HDP až 1,5 %. Výzvou zůstává udržitelnost

Významnou výzvou zůstává udržitelnost a nové povinnosti v oblasti ESG. Firmy čelí zejména vysokým nákladům a obtížnému měření výsledků. Přesto se snaží hledat způsoby, jak tyto překážky překonat a dosáhnout dlouhodobé udržitelnosti a konkurenceschopnosti. Finanční ředitelé mají pozitivní očekávání ohledně ekonomického růstu i navzdory nejistotě ohledně vývoje inflace ve střední Evropě.

„Rok 2024 se nese ve znamení postupných kroků, hledání interních řešení a využívání vlastních zdrojů. Ekonomický výhled je optimističtější než v předchozích letech, ale opatrnost v přijímání rizik přetrvává,“ komentuje Ladislav Šauer, Partner Deloitte a Lídr CFO Programu pro ČR.

Pozitivní predikce růstu HDP v kontrastu se silnou nejistotou ohledně inflace

Očekávání českých CFO na HDP mezi 0,6 % a 1,5 % je v souladu s ekonomickou prognózou Deloitte. Ta předpokládá růst HDP v roce 2024 o 1,6 %. Ekonomický optimismus přitom panuje i v okolních zemích, finanční ředitelé v celé střední Evropě očekávají růst HDP svých zemí v průměru o 1,1 %. Ještě loni přitom očekávali růst jen 0,33 %.

„Očekávaný nárůst HDP v Česku a střední Evropě ukazuje na regionální optimismus. Menší shoda naopak panuje ohledně vývoje inflace. Zvýšení indexu spotřebitelských cen očekává 44 procent českých finančních ředitelů, jeho pokles o jeden procentní bod více. Ve zbytku střední Evropy přitom podobnou nejistotu nenajdeme, 57 % CFO v celém regionu očekává růst inflace,“ vysvětluje David Marek, hlavní ekonom Deloitte.

^REKLAMA

Polovina českých CFO předpokládá také mírné zvýšení nezaměstnanosti, zatímco ostatní počítají s jejím setrváním na stávající úrovni. V celé střední Evropě očekává nárůst nezaměstnanosti 38 % CFO, což je výrazný pokles oproti 68 % v roce 2023. Pokud jde o index spotřebitelských cen, 41 % českých CFO předpokládá jeho mírné zvýšení, zatímco 45 % očekává snížení, což odráží nejistotu ohledně inflace. Ve střední Evropě 57 % respondentů očekává nárůst spotřebitelských cen, což opět naznačuje obavy z pokračující inflace v regionu.

„Tato data ukazují na určitou míru nejistoty ohledně ekonomického vývoje, která může ovlivnit rozhodování finančních ředitelů o investicích a strategických krocích. Opatrnost při přijímání rizik zůstává klíčová, zejména v kontextu implementace ESG opatření. ESG může pomoci stabilizovat podnikání a zmírnit ekonomické výkyvy, ale vyžaduje pečlivé plánování a měření efektivity,“ dodává Šauer.

Výzvy a strategie českých firem v rámci udržitelnosti a ESG

České firmy se musí stále více zaměřovat na otázky udržitelnosti a ESG, tedy environmentálních, sociálních a správních faktorů. České firmy se v oblasti udržitelnosti nejčastěji zaměřují na zvyšování energetické účinnosti (21 %), což zahrnuje modernizaci budov, strojů a zařízení. O efektivitu materiálů a používání recyklovatelných, nebo recyklovaných materiálů s nižšími emisemi se snaží dalších 12 %. Integrace obnovitelných zdrojů je prioritou pro 11 % respondentů, zatímco 10 % firem se zaměřuje na rozvíjení oběhového hospodářství.

„České firmy se musí udržitelnosti věnovat nejen z důvodu legislativních změn v rámci EU, ale také pod tlakem svých byznysových partnerů. Velké firmy totiž stále častěji vyžadují od dodavatelů vykazování nefinančních ukazatelů, například uhlíkovou stopu. Tyto změny se tak propisují i do menších a středních podniků, které se jim musí rychle přizpůsobit,“ vysvětluje David Mejsnar, lídr pro ESG a udržitelnost společnosti Deloitte.

Firmy v tomto ohledu čelí značným překážkám. Mezi největší problémy řadí finanční ředitelé obtížné měření environmentálního a sociálního dopadu (23 %), vysoké náklady na implementaci udržitelných opatření (21 %) a regulační nejistotu (13 %). Tyto výzvy, společně s například nedostatkem interních znalostí a informovanosti nebo chybějící podporou ve formě dotací, brání rychlejšímu pokroku v oblasti udržitelnosti. České firmy přesto hledají způsoby, jak tyto výzvy překonat a přispět k dlouhodobé udržitelnosti a konkurenceschopnosti na trhu.

„Firmy už se snaží zahrnout do svého fungování zejména ta opatření, která jim mohou přinést přímé úspory. Tedy lepší hospodaření v oblasti energetické účinnosti a materiálové efektivity. V tomto ohledu pro ně může být povinnost nefinančního reportingu dokonce pozitivní motivací ke změnám, které prospějí jejich fungování. Vedle toho společnosti implementují řešení, která mohou být směřována přímo k zákazníkům, což odpovídá rostoucí poptávce po udržitelných produktech. Co ale dělá firmám problémy, je nastavení funkčního systému pro měření a reportování ESG parametrů. Právě tato nutnost na ně přitom stále naléhavěji dopadá,“ uzavírá Mejsnar.

Od roku 2010 vydává společnost Deloitte průzkum názorů finančních ředitelů v České republice. Toto 16. vydání bylo zpracováno v kontextu průzkumu CFO ve střední Evropě, oba tyto průzkumy poskytují přehled o ekonomických a podnikových trendech, klíčových hrozbách, příležitostech a prioritách. Průzkum odráží nálady a postoje CFO v kontextu hospodářské situace, s důrazem na řízení v době nejistoty a opatrnost v přijímání rizik.