14. 11. 2025
Fed stále nejistý
V září se průmyslová produkce v eurozóně zvýšila o 0,2 % meziměsíčně. Meziročně byla vyšší o 1,2 %. Celkový vývoj v průmyslu stále brzdí Německo, které bylo v září meziročně na -0,8 %. Další velké ekonomiky jsou na to ale lépe (vše meziročně): Francie 1,4 %, Španělsko 1,6 %, Itálie 1,5 % či Polsko 6,0 %.
V USA skončil shutdown a postupně tak začnou konečně vycházet makro data. To sebou ponese několik problémů. Zaprvé, je otázka jak moc budou data zpočátku spolehlivá (jestli nebudou připravena příliš narychlo), a zdali tak nebude docházet k výraznějším revizím. A zadruhé, data budou rozkolísaná ve smyslu poklesu ekonomické aktivity během shutdownu a růstu aktivity po jeho skončení. To bude „maskovat“ skutečný vývoj ekonomiky, který potřebuje vidět Fed, ekonomické a politické instituce a analytici.
Zvýšená nejistota se nyní týká i Fedu, a to již pro prosincové zasedání. Nedávné komentáře představitelů americké centrální banky potvrzují Powellova slova na tiskové konferenci po posledním zasedání, že členové vedení Fedu nejsou zajedno s tím, zdali by měl Fed snížit sazby již v prosinci nebo si počkat na konec ledna. Trhy nyní vidí pravděpodobnost pro prosinec kolem 50 %, což je nižší číslo než před několika týdny. A pokles této pravděpodobnosti také přispěl k mírnému posílení dolaru. Ze střednědobého pohledu je mezi zasedáními v prosinci a v lednu zhruba šest týdnů, takže celkové dopady případného odložení snížení sazeb na leden by vzhledem k takto malému časovému posunu měly jen zanedbatelný vliv.
Celkově stále platí, že rizika pro vývoj americké ekonomiky vidíme pro příští rok jako vysoká. Kombinace opatření D. Trumpa (cla a Velký krásný zákon), dlouhého shutdownu, vysokých sazeb Fedu a možné budoucí korekce na akciových trzích, která by mohla mít (pokud nastane) negativní vliv na spotřebu domácností (efekt bohatství), může velmi snadno ochladit americkou ekonomiku podstatně více, než nyní čekají trhy. Takový vývoj by se pak přelil do vývoje globální ekonomiky a tím i do Evropy.
Optimismus ve mně nevzbuzuje ani to, že podíl finančních aktiv amerických domácností, které jsou v akciích, již vystoupal na 45 %. V USA je relativně silný efekt bohatství (wealth effect), který znamená, že při poklesu hodnoty finančních aktiv domácností se domácnosti začnou cítit chudší a omezují svou spotřebu.
REKLAMA
Autor: Jiří Polanský, analytik České spořitelny
