03. 10. 2022
Evropský plán na boj s drahými energiemi = minimum možného
Ministři energetiky EU se v pátek dohodli na základních obrysech řešení energetické krize. I když české předsednictví podle všeho odvádí velmi dobrou práci, zatím se jedná o “minimum možného” a velkou část odpovědí na energetickou krizi “šijí” národní státy stále málo koordinovaně “domácí jehlou”.
V Bruselu se zatím podařilo najít shodu na třech bodech – energetických úsporách, zastropování zisků pro výrobce elektřiny a na zdanění nadměrných zisků producentů fosilních paliv. Členské státy se konkrétně dohodly na povinných úsporách spotřeby elektrické energie o 5 % v energetických špičkách (10 % dobrovolně celkově), zavedení stropu na cenu elektrické energie dodávanou neplynovými producenty (na 180 EUR za megawatthodinu – zbytek bude odveden národním vládám) a na 33% zdanění mimořádných zisků producentů fosilních paliv (ropa, uhlí).
Neexistuje však shoda na společném zastropování cen dováženého plynu. I když má tento návrh své silné zastánce (15 členských zemí oslovilo Evropskou komisi společným dopisem), současně má i velké odpůrce v čele s Německem – ve skupině skeptiků panují obavy, že plošný strop na cenu dováženého plynu by mohl vést k jeho nedostatku v nejbližších zimních měsících a Evropa by musela řešit daleko bolestivější otázku přídělového mechanismu.
Bez společného zastropování cen dováženého plynu však členské státy samy o sobě přicházejí (podobně jako Česko) s vlastními stropy pro ceny plynu pro koncové zákazníky – spotřebitele a podniky. A to zvyšuje riziko nerovného konkurenčního boje, kde zásadní rozdíl bude hrát “rozpočtová” síla národních vlád. I proto vzbudilo značnou kritiku představení velkého německého obranného štítu proti vysokým cenám plynu v hodnotě 200 miliard eur. Ten byl navíc představen jen den před společným setkáním ministrů energetiky, na kterém Německo společný strop pro ceny dováženého plynu odmítlo.
Jan Bureš
Hlavní ekonom Patria Finance
