Středa 30. září. Svátek má Jeroným.

EU dospěla „konečně“ ke konsensu

Vývoj ekonomiky 21.07.2020 | 10:16 0 Komentářů

Skoro nejdelší summit EU dospěl do finále a dohoda o největším dluhovém programu v historii EU je na světě. Oproti původnímu záměru sice došlo k určitým modifikacím, ale podstata zůstává stejná. Tou je 750 mld. eur, které si EU nejprve dlouhodobě vypůjčí na finančních trzích a pak rozdělí v rámci dotací a půjček jednotlivým zemím na základě daných kritérií. Cílem má být především podpora zelené ekonomiky a digitalizace na základě plánů, které bude schvalovat Evropská komise a všechny země EU. V relativně daleké budoucnosti se tyto dluhy pak mají umořit prostřednictvím (zatím) neexistujících daní a splácet mají i jednotlivé země podle toho, jak se podílejí na ekonomice EU. Asi tak se dá zatím shrnout výsledný kompromis, který dnes nepochybně vyvolá vlnu nadšení na finančních trzích. Ať už proto, že se EU na něčem tak velkém vůbec dokázala dohodnout, nebo už proto, že si od nového plánu budou trhy slibovat zlepšení ekonomické perspektivy EU.

Otázkou je, zda tato očekávání nebudou možná až příliš optimistická vzhledem k tomu, že tento program není rozhodně až tak operativní, jak by se mohlo na první pohled zdát. Třeba už proto, že musí projít Evropským parlamentem, nebo že čerpání peněz bude předcházet tvorba a schvalování národních programů a v neposlední řadě i příprava samotných projektů. Bude to běh na dlouhou trať, takže očekávat od něj, že rozhýbe v současné době rozmrzající evropskou ekonomiku by bylo možná až příliš optimistické. Ambice nového programu budou, stejně jako dluhy z něj vzniklé, především dlouhodobé.

Protože ďábel je jako vždy ukrytý v detailech, na jednoznačné hodnocení přijatého mechanismu je přece jen brzy. Sice umožní přístup předlužených zemí k relativně levnému financování, avšak přiměje zúčastněné třeba k fiskální konsolidaci? S ohledem na dlouhodobý vývoj veřejných rozpočtů většiny zemí EU si lze jen těžko představit splácení dluhů jinak než dalšími půjčkami, a tak hlavním výsledkem velkorysého programu mohou být ve finále ještě větší dluhy. A bude v podstatě jedno, jestli z pohledu věřitele zůstanou v bilanci ECB, nebo z pohledu dlužníka sklouznou na národní nebo zůstanou na evropské úrovni. Jde totiž stále jen o mechanismus, který bude jen tak úspěšný, jak úspěšné a perspektivní budou i jednotlivé projekty, na které se nakonec využije.

Petr Dufek
Analytik ČSOB

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.