26. 03. 2026
ECB chřestí zbraněmi
Šéfka ECB Christine Lagardeová prohlásila v projevu na každoroční konferenci „The ECB and Its Watchwers“, že v případě výrazného a vytrvalého vzedmutí inflace je její instituce připravena uvážlivě zvýšit úrokové sazby, a to i kdyby šlo o vzedmutí jen přechodné. Tuto taktiku zdůvodnila komunikačně: veřejnost by podle jejích slov jen špatně chápala, proč centrální banka v takovém případě nereaguje. Žádné konkrétní lhůty nebo prahové hodnoty ani jiné parametry však Lagardeová neuvedla.
Jako způsob boje s inflací lze koneckonců brát i tyto její výroky: čím drsnější bude dnes komunikace ECB, tím menší bude tendence firem a domácností očekávat zvýšení inflace, tím méně budou tlačit na zvyšování cen ve svých jednáních o cenách a mzdách, tím nižší bude skutečná inflace – a ECB bude moct úrokové sazby namísto jejich zvyšování držet na nezměněné úrovni. Někdejší guvernér britské centrální banky Mervyn king označil úvahy tohoto typu jako „Maradona effect“: slavný fotbalista často při útoku naznačoval postranní kličky, které mnohé obránce zlákaly natolik, že Maradona tyto kličky fakticky dělat nemusel – a namísto nich mohl držet nezměněný kurz rovnou k soupeřově bráně.
Před týdnem ECB zveřejnila novou prognózu, podle níž by inflace měla činit letos v průměru 2,6 %, načež v následujících dvou letech by se měla pohybovat zhruba na dvouprocentním cíli.
Je téměř jisté, že prudký nárůst cen ropy, zemního plynu a dalších komodit z posledních týdnů se projeví i v číslech o březnovém vývoji cen spotřebního zboží a služeb. Tato čísla začnou přicházet až v nejbližších dnech (např. eurozóna 31.3., ČR 7.4., USA 10.4.). Už teď ale máme čísla o dopadech blízkovýchodního konfliktu (a zejména zaškrcení dopravy v Hormúzském průlivu) do nálady. V úterý zveřejněné předběžné hodnoty S&P Global PMI za březen v eurozóně ukázaly zřetelný pokles (byť zůstaly těsně nad hranicí indikující meziměsíční zhoršování situace).
A podobně vyzněl včera zveřejněný průzkum respektovaného německého institutu ifo. Index ekonomické nálady klesl v březnu na hodnotu 86,4 bodu z únorových 88,4. Důvodem bylo zhoršení vyhlídek, a to samozřejmě zejména ve spojitosti s válkou v Íránu, zatímco hodnocení současné situace se nezměnilo. V rámci zpracovatelského průmyslu se index zhoršil především v energeticky náročných odvětvích (která přitom v Německu slábnou už od roku 2018). Ve službách se očekávání zhoršila především v turismu a v logistice. Posun dolů v náladě se týká i obchodu, a to zejména v důsledku očekávaného zvýšení inflace.
Autor: Michal Skořepa, analytik České spořitelny
