02. 04. 2026
Dopady války mohou být vyšší
Včerejší březnové PMI za český zpracovatelský průmysl přineslo příjemné překvapení, když došlo k jeho zvýšení na 52,8 bodů, a tedy relativně vysoko do fáze expanze. Spolu se zlepšeným vývojem německé ekonomiky někdy zhruba od podzimu tak pozorujeme slušný vývoj také v českém průmyslu. Jde o nejvyšší hodnotu od dubna 2022. Je otázka, jak bude vypadat duben. Situace na Blízkém východě a pokračující vysoké ceny komodit a energií mají potenciál oživení v českém průmyslu přinejmenším významně zpomalit, případně i zastavit.
Data z amerického sektoru maloobchodu přinesla oproti očekáváním trhu nepatrně vyšší hodnotu, když v únoru rostly tržby o 0,6 % meziměsíčně (trh čekal 0,5 %). Meziročně byly tržby vyšší o 3,7 %. To sice na první pohled vypadá docela dobře, má to ale dvě velké ale. Prvním je kalendář, když únorová data ještě nebyla ovlivněna konfliktem v Íránu. A druhým je pak skutečnost, že tržby jsou v USA publikovány v nominálním vyjádření, a tedy bez očištění o inflaci. Pokud předpokládáme inflaci v sektoru maloobchodu někde mezi 2 a 3 %, reálné tržby by byly vyšší jen o zhruba 1 %. Což je sice růst, ale relativně slabý.
Dnes v noci našeho času měl v USA projev D. Trump. Čekalo se, že by americký prezident mohl naznačit další vývoj a plány. Po jeho projevu je situace taková, že naděje na rychlý konec války na Blízkém východě se významně zmenšily. „Dnes večer mohu říci, že jsme na dobré cestě k brzkému, velmi brzkému splnění všech amerických vojenských cílů,“ řekl Trump ve svém projevu ve středeční večerní hlavní vysílací době. „V příštích dvou až třech týdnech na ně udeříme extrémně tvrdě. Vrátíme je do doby kamenné, kam patří.“ Trump také naznačil, že válka by se mohla vyostřit, pokud íránští představitelé během jednání nepřistoupí na podmínky USA, a že jsou možné údery na íránskou energetickou a ropnou infrastrukturu. Cena ropy brent vyletěla na 107 dolarů za barel, cena plynu pro EU se zatím drží kolem 50 euro za MWh.
S tím, jak se válka prodlužuje a hrozí riziko další eskalace s možným zničením ropné a plynové infrastruktury v Zálivu, se pomalu přesouváme ke scénáři s vyššími negativními důsledky pro českou ekonomiku. V tomto ohledu počkáme do Velikonoc, nicméně je pravděpodobné (pokud se nestane něco neočekávaného), že příští týden budeme posouvat prognózu pro českou ekonomiku a letošní rok směrem dolů. V případě HDP by to mohlo být z 2,7 % na 2,3-2,4 %. U inflace pak ze 2 % na 2,4-2,6 % v závislosti na různých předpokladech o vývoji konfliktu. Nejistota zůstane u sazeb. Aktuální vývoj by mohl implikovat potřebu zhruba dvou zvýšení sazeb, zvlášť, pokud zintenzivní fiskální expanze. Vzhledem k negativní povaze šoku ale může nakonec ČNB vyčkávat a nedá se vyloučit ani možnost stability sazeb.
V tomto ohledu je potřeba zdůraznit, že aktuální vývoj je diametrálně odlišný od episody z let 2022 a 2023, kdy byly v české ekonomice přítomny opravdu velmi silné domácí inflační tlaky. Nyní jde o čistě negativní nabídkový šok (negativní vliv do HDP a pozitivní do inflace), a ČNB stejně jako další měnověpolitické instituce tak bude mít těžkou hlavu. Jednoduché řešení totiž není. Zvýšení sazeb sice znamená boj s inflací, ale ještě více utlumí HDP a zvýší nezaměstnanost. V případě stability nebo poklesu sazeb naopak dojde ke zmírnění dopadů do HDP, ale hrozí riziko růstu inflačních očekávání, a tedy déletrvající zvýšená inflace. Dle našeho názoru, pokud bude ČNB muset zvýšit sazby, mohlo by jít o časové omezený krok na zhruba 1 rok. Jak bylo ale uvedeno, zásadní roli může sehrát fiskál, pokud by případná expanze zadělala na další inflační kolo.
Autor:: Jiří Polanský, analytik České spořitelny
