24. 06. 2026
Dopady německých potíží na Česko
Index PMI v USA dosáhl v červnu hodnoty 52,2 b., což značí mírné meziměsíční zlepšení kondice (zcela stejnou situaci jako před měsícem by signalizovala hodnota 50). Doprovodný komentář to vysvětluje lepšími zprávami z Blízkého východu, nicméně zpátky na úrovních meziměsíčního zlepšování pozorovaných těsně před začátkem útoků na Írán ekonomika USA zatím pořád ještě není. Hodnota PMI značí, že ekonomika asi v 2q2026 moc rychleji než o 1 % (anualizovaně) neporoste. Problém je zejména ve velmi neochotném růstu v sektoru služeb, kde se projevuje negativní reakce zákazníků na vysoké ceny na pozadí nevelké spotřebitelské důvěry. I slušný vývoj ve zpracovatelském průmyslu může být dán jen snahou se předzásobit v obavě z pozdější nedostatečné nabídky. Nic dobrého každopádně nevěstí poklesy zaměstnanosti, jejichž tempo je nejvyšší od roku 2009 (pokud vynecháme období covidu).
Odpovídající indikátor za ekonomiku eurozóny dosáhl v červnu 49,5 bodu. To značí meziměsíčně mikroskopické zhoršení kondice ekonomiky, zatímco v předchozích dvou měsících bylo zaznamenáno zhoršování trochu výraznější. Z červnové hodnoty indexu lze usuzovat na balancování eurozóny těsně nad stagnací. Konkrétně došlo ke korekci výrazného zhoršení ve službách způsobeného válkou na Blízkém východě. Zpracovatelský průmysl dle doprovodného komentáře benefituje – podobně jako v USA – z války tím, že odběratelé v obavě z pozdějších potíží s dodávkami nebo z cenových nárůstů raději intenzivně budují skladové zásoby. Tyto obavy už ale údajně polevují. Díky poklesu cen energií dochází také ke zmírňování cen vstupů i produkce.
Návrat PMI eurozóny aspoň přibližně ke stagnaci se ovšem netýká našeho souseda a největšího obchodního partnera – Německa. V jeho případě index PMI v červnu nestoupl, nýbrž naopak klesl (byť ne dramaticky) dál pod 50, a to konkrétně na hladinu 48 b. Zmírňování nákladové inflace se sice týká i Německa, ale tím dobré zprávy končí. Posun indexu níž zvyšuje pravděpodobnost, že německá ekonomika směřuje v 2q26 opět do (mírné) recese. Výše zmíněné červnové zlepšení situace ve službách v eurozóně se Německa netýkalo, možná v důsledku pokračujícího poklesu zaměstnanosti. Ten podle dat vstupujících do výpočtu hodnot PMI probíhá už od poloviny roku 2024 (zatímco v celé eurozóně zaměstnanost stagnuje).
Německá ekonomika se už řadu let trápí, ale dopady na českou ekonomiku nemusejí být zas tak zlé. Podle zjištění expertů ČNB v analýze publikované v rámci Zprávy o vývoji platební bilance za rok 2025 se z příslušných dat zdá, že v případě potíží mají německé firmy (vcelku logicky) tendenci šetřit především na nákupech vstupů od vnějších dodavatelů, a tím snižovat nutnost redukovat odběry od svých dceřiných firem, mimo jiné i od těch umístěných v Česku. Jinak řečeno, když už má německá ekonomika problémy, dopady na tu českou jsou tlumeny faktem, že poměrně velká část české ekonomiky je vlastněna právě firmami z Německa. Slovy samotných autorů: „ekonomiky, jejichž podniky jsou silněji propojeny s německými mateřskými společnostmi, dokázaly v prostředí slabší poptávky relativně lépe udržet své postavení na německém trhu. Tento vztah naznačuje, že vlastnické vazby mohou tlumit dopad cyklického útlumu.“ Pro jednou se tak ukazuje určitá výhoda skutečnosti, že česká ekonomika je poměrně hodně v cizích rukou.
K tomu můžeme dodat (samozřejmě bez jakékoliv škodolibosti), že za jistých okolností můžou německé problémy Česku dokonce přímo prospívat. Dokládá to čerstvá informace, že německý výrobce hraček Playmobil (hračky trochu ve stylu Lego) přesouvá výrobu ze závodu v Bavorsku do Česka (a na Maltu). Dokonce máme i výslovné a intuitivně přijatelné vysvětlení od firmy samotné: přesun zdůvodnila vysokými náklady na mzdy a energii v Německu.
Autor: Michal Skořepa, analytik České spořitelny
