10. 02. 2026
ČNB má jedny z nejvyšších devizových rezerv na světě. Měla by snížit jejich objem?
Mezinárodní měnový fond ve svém aktuálním hodnocení tuzemské ekonomiky doporučuje zvážit snížení vysokého objemu devizových rezerv držených ČNB. Ty jsou dědictvím kurzového závazku z let 2013–2017, kdy centrální banka nákupy zahraničních deviz cíleně oslabovala kurz koruny. Hlavním důvodem jsou podle Fondu vysoké náklady pro měnovou politiku v časech normalizace úrokových sazeb, resp. jejich vyšší úrovně oproti předpandemickým časům.
uzemské devizové rezervy jsou opravdu vysoké – v poměru k HDP přibližně 40 %, což je hodně i v mezinárodním srovnání a zhruba dvakrát více, než drží centrální banky Polska a Maďarska. Pro malou otevřenou ekonomiku fungují rezervy jako pojistka proti vnějším šokům, vůči kterým je zvlášť zranitelná. To se potvrdilo v posledních letech hned několikrát (covid, válka na Ukrajině), kdy nejen kurzové intervence, ale i samotná velikost rezerv – chcete-li palebná síla ČNB – zafungovaly učebnicově: pomohly stabilizovat kurz a následně tlumit dovezené inflační tlaky.
Vysoké devizové rezervy ale nejsou „free lunch“, jak správně upozorňuje Fond. Jejich nákladem jsou úroky placené ČNB komerčním bankám, které přebytečnou likviditu ukládají v rámci repo operací. Loni to bylo zhruba 100 mld. Kč. Je ale třeba připomenout jeden zásadní fakt – cílem ČNB není dosahování zisku, ale zajištění nízké a stabilní inflace.
Účetní ztráta centrální banky by byla problémem pouze v situaci, kdy by ohrožovala její kredibilitu a provádění měnové politiky. A to se zjevně neděje – ČNB má kumulovanou ztrátu 333 mld. Kč a se záporným kapitálem operuje od konce roku 2021 (a také dlouhé období předtím). Přesto je inflace poblíž cíle již déle než dva roky a v roce 2026 by se na tom nemělo nic měnit.
ČNB se zároveň snaží vyšší náklady na straně pasiv vykompenzovat vyššími výnosy na straně aktiv, tedy z držených devizových rezerv. A to je správně, protože centrální banka má – na rozdíl od nás smrtelníků – jednu výhodu: její časový horizont je fakticky nekonečný. Diverzifikace rezerv směrem k vyššímu podílu akcií (aktuálně 26 % v rámci investiční tranše) přináší výsledky – loni činily výnosy z devizových rezerv rekordních 250 mld. Kč a v posledních třech letech byly vždy vyšší než náklady na provádění měnové politiky (úroky placené bankám).
REKLAMA
Doporučení Fondu velmi pozvolna, transparentně a pravidelně snižovat velikost devizových rezerv tak, aby se minimalizovala kurzová reakce, dává z dlouhodobého pohledu smysl. Centrální banka ostatně již podobnou politiku provádí v souvislosti s pravidelným odprodejem výnosů z devizových rezerv. Zároveň by ale redukce neměla být razantní – je potřeba, aby si ČNB udržela dostatečnou palebnou sílu, a to zvláště v těchto geopoliticky rozhašených časech.
Autor: Dominik Rusinko, hlavní ekonom Patria Finance
