ČNB bez změny sazeb, zajímavá bude reakce na odpuštění POZE a nižší lednovou inflaci

Za prvé, nová vláda se chystá od nového roku platit za domácnosti a podniky poplatek za obnovitelné zdroje energie (POZE) ze státního rozpočtu, což může domácnostem snížit ceny elektrické energie řádově o dalších zhruba deset procent. Již před tím jsme předpokládali, že levnější elektřina stlačí inflaci na začátku roku lehce pod 2 %. Teď může být efekt ještě o poznání výraznější a inflace může teoreticky spadnout až do blízkosti 1,5 %. Bude zajímavé sledovat, zda se guvernér na tiskové konferenci k tomuto jednorázovému des-inflačnímu kroku vyjádří.

Z pohledu centrální banky na jednu stranu nedává smysl reagovat na jednorázové administrativní změny regulovaných cen. To ostatně v nedávném rozhovoru potvrdil i člen bankovní rady Jan Kubíček. Navíc ve chvíli, kdy „energetické úspory“ nechají lidem více peněz v peněženkách, a mohou přiživit poptávku a zvýšenou inflaci v segmentu služeb ‒ vést k dalšímu zdražování v pohostinství, hoteliérství nebo na kulturních akcích.

Na druhou stranu by centrální bankéři měli reagovat na veškeré sekundární efekty administrativního zlevnění energií ‒ například nižšími energiemi vyvolané zlevnění ve zbytku spotřebitelského koše nebo dopady do inflačních očekávání. Jan Kubíček proto připouští, že model ČNB může v reakci na odpuštění POZE automaticky začít ukazovat na o něco nižší trajektorii úrokových sazeb.

A s tím souvisí druhá zajímavá otázka před dnešním zasedáním ‒ jaký čekat další pohyb sazeb. Je jasné, že na nejbližších zasedáních chce bankovní rada držet základní sazbu stabilní na 3,50 %. Trhy však opatrně začaly sázet na to, že dalším krokem by mohl být již v roce 2026 růst sazeb. To nám přijde (nejen kvůli poklesu lednové inflace) trochu předčasné. A šlo to opět číst „mezi řádky“ v posledních rozhovorech Jana Kubíčka nebo Jakuba Seidlera. Uvidíme, zda to dnes na tiskové konferenci potvrdí i Aleš Michl…

Autor: Jan Bureš, hlavní ekonom skupiny ČSOB