12. 05. 2026
Češi utrácejí rychle nehledě na blízkovýchodní krizi, může je inflace zbrzdit?
Včerejší silný maloobchod (reálně +4,9 %) překonal naše již tak silná očekávání a potvrdil, že české domácnosti jsou aktuálně ve velmi dobré situaci. Tedy přesněji řečeno byly v průběhu března, kdy začal konflikt v Íránu. V nejbližších měsících se na tom podle našeho názoru nic nezmění – reálná mzda dál svižně poroste a nezaměstnanost pravděpodobně bude stagnovat (sezónně neočištěná lehce klesat).
Situace se však může měnit v případě uzavření Hormuzského průlivu přes celé léto a podzim. Pak by se inflační výhled zejména pro rok 2027 začal posouvat výrazněji směrem vzhůru – v tuto chvíli předpokládáme číslo lehce nad 3 %, ale pravděpodobně bychom se v zátěžovém scénáři přesunuli pro rok 2027 s inflací do blízkosti 4-5 %. Spotřebitelé by začali pociťovat vyšší inflaci v dražších energiích a sekundárních efektech (pohonných hmot a energiích) pravděpodobně již ke konci tohoto roku (Q4), a pak by také začala viditelně slábnout dynamika reálné mzdy. Její rychlý růst je přitom hlavním „palivem“ současného velmi slušného spotřebitelského optimismu.
Když se díváme na aktuální průzkumy mezi českými spotřebiteli, tak celková nálada od startu íránského konfliktu poklesla relativně málo. Stále zůstává silná ochota realizovat „větší nákupy“, což je jen odraz přetrvávajícího rychlého růstu nominálních i reálných mezd. Některé předstihové indikátory (výběr sociálního a zdravotního) sice na začátku roku ukazovaly na zpomalení mzdové dynamiky, to však podle nás vůbec není jisté. ČSÚ teprve čísla za první kvartál zveřejní, ale podle měsíčních statistik za mzdy v průmyslu a stavebnictví k žádnému viditelnějšímu zpomalování mzdové dynamiky nedochází. Hlavním nebezpečím pro reálnou dynamiku mezd tak zůstává inflace. A právě nárůstu inflace se české domácnosti (ne úplně překvapivě) v posledních měsících začínají víc a víc obávat. Podle průzkumu Eurostatu jsou obavy Čechů z inflace nejvyšší za poslední rok a promítají se to i do horších očekávání celkové ekonomické situace v následujícím roce (ta jsou zhruba na devítiměsíčních minimech).
Pořád je to však výrazně mírnější reakce na nastupující inflační rizika než v sousedním Německu, kde jsou ekonomické vyhlídky domácností nejslabší od roku 2022. To jen podtrhuje v jak „křehké situaci“ je německý spotřebitel. Hlavním rozdílem oproti Česku je bezesporu daleko výraznější strukturální tlak na domácí průmysl a výraznější obavy řady domácností ze ztráty zaměstnání. To činí jakýkoliv nový externí šok (nyní je to blízkovýchodní krize) pro německé domácnosti daleko „hůře stravitelný“.
Autor: Jan Bureš, hlavní ekonom skupiny ČSOB
