Centrální bankéři celého světa se spojili

Takový postup ze strany vysokých představitelů vlád (v širokém smyslu) příslušných zemí je ovšem poměrně odvážný a riskantní. Všeobecné poučení totiž je, že Trump hrubě nesnáší, když s ním někdo nesouhlasí, nota bene takto veřejně. Ale možná že Trump verze 2026 už není tak divoký jako Trump verze 2025, takže za prohlášení centrálních bank na podporu Powella příslušné země třeba ani žádný trest v podobě vyšších cel nebo něčeho podobného neschytají.

Pro případ, že by reakce trhů na Powellovo nařčení byla příliš divoká nebo že by se samotný Trump z nějakých důvodů nechtěl urazit, ponechal si zadní vrátka prohlášením, že o kroku ministerstva spravedlnosti nevěděl. Může tedy kdykoliv sehrát roli moudrého státníka, který situaci uklidní tím, že příslušnou ministryni vyplísní za přehnanou horlivost nebo něco podobného – a žaloba na Powella bude zase stažena. Co se ale týče reakce trhů, zatím to na žádné velké drama nevypadá. Obavy z příliš výrazného budoucího snížení dolarových úrokových sazeb a z následné vyšší inflace by se měly projevit především v kurzu dolaru. Ten sice vůči euru po nedělním oznámení ministerstva spravedlnosti oslabil, ale od pondělí už veškerou ztrátu postupně zase vymazal.

Vyšetřování a případný soud nejspíš neskončí dřív, než skončí (letos v květnu) než Powellův mandát v pozici šéfa Fedu. Ve skutečnosti je tedy krok Trumpovy administrativy zřejmě snahou zabránit (ať už právně, nebo psychologicky) Powellovi v tom, aby setrval ve vedení Fedu až do ledna 2028, kdy mu končí mandát na řadové členství v tomto vedení. Powell ale v neděli poprvé vystoupil otevřeně proti Trumpovi, čímž naznačil, že z boje nehodlá ustupovat. Nástupce Powella musí být vybrán z členů vedení Fedu v okamžiku jmenování. Jde tedy o to, kdo uvolní místo Trumpovu favoritovi (kterým je nejspíš jeho dosavadní poradce Hassett). Možná se Trumpovi a jeho lidem podaří vystrnadit údajnou hypoteční lhářku Cookovou. Nebo začnou tlačit ještě na některé další její kolegy. Poslední možnost je, že svým odstoupením uvolní místo prozatím jediný Trumpovi zřetelně nakloněný člen příslušného výboru, taktéž Trumpův poradce Stephen Miran – to by ovšem v souboji o ovládnutí Fedu byla pro Trumpa bolestivá oběť.

Finální hodnota meziročního přírůstku spotřebitelských cen v Česku v prosinci činí 2,1 % (byl tak potvrzen předběžný odhad z minulého týdne). Kolega Jirka Polanský k tomu už včera v Bleskovce mj. uvedl: „Inflace zůstává mírně nad cílem (…). Proinflačně působí především silná poptávka domácností, za kterou stojí příznivý vývoj na trhu práce a kladný sentiment domácností. Opačným směrem pak inflaci brzdí přísná měnová politika ČNB, silná koruna, ceny ropy a energií a pokračující slabý makro vývoj v eurozóně. (…) Inflace v sektoru služeb (…) dokonce zesílila na 4,8 %, a zatím k jejímu slábnutí nedochází.“

Ohledně dalšího vývoje Jirka napsal: „Zvýší se pravděpodobně ceny potravin, zčásti i kvůli sezónnímu vlivu, opačným směrem pak budou pravděpodobně působit ceny energií a pohonných hmot. Navíc nová vláda zrušila od 1. ledna 2026 poplatek za obnovitelné zdroje energie pro všechny odběratele elektřiny, což může implikovat nižší meziroční inflaci o zhruba 0,2 procentního bodu pro celý letošní rok (prvotní vliv poklesu cen elektřiny bude postupně mírně korigován vyšší poptávkou domácností). (…) V letošním i příštím roce očekáváme průměrnou inflaci jen mírně nad inflačním cílem. (…) K zesílení inflace pak dojde v roce 2028, a to jednak kvůli možnosti zesílení fiskální expanze nové vlády, a především pak z důvodu spuštění ETS2 (EU Emission Trading System 2).“ Co se týče základních sazeb ČNB, v našem základním scénáři pro rok 2026 zůstávají stabilní.

Autor: Michal Skořepa, analytik České spořitelny