Pátek 30. října. Svátek má Tadeáš.

Cenové korekce pokračují

Vývoj ekonomiky 23.09.2020 | 13:17 0 Komentářů

Srpnový index ISM, který ve svých výsledcích zohledňuje aktivitu výrobního sektoru v USA, povyrostl na 56 bodů z červencových 54,2. Potvrdil tak úroveň nad hranicí 50 bodů, která představuje růst aktivity.„Výsledku především napomohly nové objednávky. Na druhou stranu zveřejněná čísla průmyslové výroby za srpen zůstala za očekáváním. Meziročně totiž klesla o 7,73 %, zatímco v červenci byl pokles nižší, a to 7,42 %,“ uvádí Richard Bechník, investiční analytik Fincentrum & Swiss Life Select.

Důležitou událostí posledních dní bylo zasedání americké centrální banky Fed. Ta ponechala úrokové sazby beze změny v rozpětí 0-0,25 %. V nové prognóze přišla s optimističtějším výhledem ekonomického vývoje. HDP USA by tak letos mělo klesnout o přijatelných 3,7 %, ještě v červenci predikovala pokles o 6,5 %. S tím souvisí i míra nezaměstnanosti, která by se měla do konce roku snížit až k 7,6 % oproti původní predikci 9,3 %. Současně ale banka mírnila očekávání růstu pro příští rok, kdy by ekonomika měla přidat 4 % oproti původním 5 %.

„Zazněla i změna strategie FEDu, který je ochoten nechat vystoupat inflaci nad 2% cíl, což může znamenat delší dobu nízkých úrokových sazeb. Inflace by přitom měla letos dosáhnout 1,2 %, v červnu Fed odhadoval 0,8 %. V následujících dvou letech by měla vzrůst na hodnoty poblíž 1,7 % a v roce 2023 by měla dosáhnout inflačního cíle 2 %,“ řekl Richard Bechník, investiční analytik Fincentrum & Swiss Life Select.

Britská centrální banka má za sebou také zářijové zasedání. Nadále setrvává se základní úrokovou sazbou na úrovni 0,1 %. Ve stejné podobě také pokračuje program skupování aktiv v objemu 745 miliard liber. Banka dále seznámila veřejnost se svými makroekonomickými predikcemi. Britská ekonomika pravděpodobně dosáhne celoročního propadu v HDP o 9,5 %. Na druhou stranu ještě v květnu počítala se scénářem poklesu o 14 %. Příští rok se HDP zvýší asi o 9 %, V noci na čtvrtek jednala o nastavení měnové politiky i japonská centrální banka. Základní úrokovou sazbu také ponechala na stávajících úrovních, a to -0,1 %.

V souvislosti s kondicí evropské ekonomiky zveřejnil zajímavé zářijové výsledky Institut ZEW. Jeho Index důvěry pro německou ekonomiku stoupl vzhůru, když dosáhl 77,4 bodu ze srpnových 71,5 bodu.

S pesimističtějším pohledem na globální vývoj přišla Světová banka. Ta očekává zotavování globální ekonomiky po dobu až pěti let. Stejně tak důležité ale budou nerovné dopady na jednotlivé sociální vrstvy. Krize zasáhne ve vyspělejších zemích mnohem více nejchudší. Recese způsobená pandemií se ale bude projevovat i v každém regionu a zemi odlišnou měrou. Méně rozvinuté země budou zasaženy výrazně více než ty bohatší. Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) ve shodě s centrálními bankami spíše trhy uklidňovala, když veřejnost seznámila s výhledem vývoje globální ekonomiky, která by měla letos klesnout o 4,5 %. Jedná se o zlepšení červnové prognózy, ve které počítala s 6% propadem.

Dopady na akciové trhy

Americké akciové indexy ještě v úterý posilovaly, když investoři počítali s dalšími ekonomickými stimuly. Posléze však čelily přední americké akciové indexy cenovým korekcím. Trhy postoj centrální banky vnímaly jako nedostatečnou podporu a celkové zklamání. Nejvyšších ztrát dosahoval technologický sektor. Evropské akcie navázaly na zdejší poklesy ve stejném směru. Svojí roli sehrála i britská centrální banka, která ponechala monetární politiku nezměněnou. V záporných číslech skončily následně také asijské akcie. Obavy vzbuzují i nárůsty počtu nových případů koronavirové nákazy.

Ve výsledku se tak Index S&P 500 postupně vzdaluje svému historickému vrcholu, když v pátek dokonce klesl pod 50denní klouzavý průměr. Americké akcie v pátek zlevnily pod tíhou poklesu technologických titulů. Wall Street tak sčítá ztráty třetí týden v řadě a index se již dostává 8 % pod svá zářijová maxima. Poklesy třetí týden za sebou zaznamenal pochopitelně i technologický index Nasdaq. Ztráty vykázaly v závěru týdne velké technologické společnosti jako Apple s -3,17 %, Microsoft s -1,24 %, nebo Alphabet s -2,42 %. „Zlevňování na trzích mohou ale investoři využívat k dokupování akcií. Současně lze říct, že se díky cenovým korekcím dostávají technologické tituly o trochu blíže svým skutečným hodnotám. Samotnou kategorií jsou akcie bank. Ty jasně reagovaly na pravděpodobnost déle trvajících nízkých sazeb, které pro ně představují negativní zprávu pro budoucí výnosy. Změna strategie americké centrální banky FED tak spíše tlačí na poklesy jejich cen,“ řekl Richard Bechník, investiční analytik Fincentrum & Swiss Life Select.

Zdroj: Fincentrum & Swiss Life Select

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.