BIG EXPERT: Akcie Kofoly pod tlakem, Index PX na čtyřměsíčním maximu

CED Group drží více než 12% podíl. Uzavření knih je plánováno na dnešní čtvrteční seanci. CED Group však již polovinu podílu prodala v měsíci červnu letošního roku. Společnost Kofola Československo ve středu po uzavření obchodování vypustila zprávu, že akcionář CED Group nabízí ve zrychleném úpisu 2 768 445 akcií, což je celkový zbývající podíl (12,42 %) ve společnosti.

Dnes brzy ráno Kofola informovala, že celý balík akcií byl prodán za 255 CZK za akcii, tedy diskont cca 5 % ke včerejší zavírací ceně. CED Group se části svých akcií v Kofole zbavovala již 20. června. Svůj podíl snížila z 20,96 % na 12,4 %, akcie Kofoly se prodaly za cenu 270 CZK.

Velmi dobře se nyní daří akciím bank. Největší objemy obchodů a zároveň jedno z nejvýraznějších posílení zaznamenávají akcie bankovní skupiny Erste. Polepšily si na 964 CZK. Cenné papíry Komerční banky drží hranici 900 CZK a akcie Moneta Money Bank posilují na 81,90 CZK. Moneta po uzavření trhu oznámila, že obdržela souhlas od ČNB k zahrnutí 30 % pololetního čistého zisku za rok 2018 do kmenového kapitálu Tier 1. Významného růstu dosahují akcie softwarové společnosti Avast, cena roste na 83 CZK.

Ztráty postihují akcie energetické firmy ČEZ, které zlevnily na 562 CZK. Podle poslední zpráv, majitelka společnosti Inercom odešla z vedení dalších společností, které provozují fotovoltaické elektrárny. A právě působení v těchto firmách bylo zřejmě důvodem, proč antimonopolní úřad zamítl prodej bulharských aktiv ČEZu společnosti Inercom. ČEZ i Inercom se proti rozhodnutí odvolaly.

Transakce zahrnuje zejména distribuční aktiva a spekulovalo se o ceně přesahující 8 mld. CZK. Moneta získala od ČNB schválení plánu na přesun čistého zisku po započtení dividend do Tier 1 kapitálu. Kapitálová přiměřenost by se tak měla posunout na konci roku do pásma 15,9 – 16,3 %. Na konci loňského roku hodnota dosahovala 16 %. Faktická stabilita klíčového parametru v oblasti řízení kapitálu je do velké míry odrazem rychlého růstu poskytnutých úvěrů, na který je potřeba zadržovat kapitál.

Graf akcií Kofoly (BCPP), 20. 9. 2018

Libor Stoklásek, Grant Capital

Zahraniční trhy: Americké akcie opět atakují historické maximum a nůžky proti zbytku světa se dál rozevírají

Od výprodejů aktiv, které se v polovině srpna přelily přes akciové trhy – a primárně hlavně rozvíjející se země v čele s Tureckem (finanční krize) a Ruskem (vlna nových sankcí ze strany USA za vměšování do prezidentských voleb a akci novičok), se nervozita do značné míry uklidnila. Eurodolar je zpět v úzkém pásmu 1,15–1,17 USD za euro, v němž osciluje už čtyři měsíce a ze kterého během eskalace již zmíněných prodejních tlaků před měsícem vybočil – byť jen na několik dní, zato však až s testem hranice 1,13. Podpořené nadočekávání silným nárůstem zisků o více než dvacet procent a velice slušným vývojem makrodat v USA se americké akcie vrátily na svá historická maxima.

Měsíční data vypovídají jak o robustním růstu firemních investic, tak spotřeby domácností a implikují více než tříprocentní růst americké ekonomik, což je výrazně nad jejím potenciálem. Jednou z příčin je mimo jiné rychle se utahující trh práce, který se však překvapivě jen pomalu přetavuje do kýžených mzdových tlaků, ač je nedostatek především kvalifikovaných zaměstnanců evidentní. Každopádně tento vývoj zabraňuje zrychlení inflace a netlačí Fed do razantnějšího zvyšování úrokových sazeb – se kterým trh navíc rozhodně nepočítá.

Nicméně některé nejistoty na trhu zůstávají a stojí za pokračující podvýkonností jak evropských, tak rozvíjejících se zemí. Západoevropské široké indexy se jen velice neochotně odrazily od červnových minim a stále se od začátku roku nachází v červených číslech. Na vině jsou blízkost a obavy z negativního dopadu turecké krize na evropské exportéry a bankovní sektor.

Globální MSCI Emerging Markets index navíc aktuálně trpí také prudkým slábnutím prakticky všech lokálních měn: lira, rand, rubl, juan, peso, rupie… a v dolarovém vyjádření letos ztrácí už více než 10 %. Investory udržuje v permanentní pohotovosti také prezident Donald Trump. Nová 10% cla namířená proti Číně v objemu 200 miliard dolarů už spolu s dříve zavedenými představují celou polovinu čínského exportu do Spojených států z odhadovaných více než 500 miliard USD a na konci roku budou navýšena na 25 %. Současně prezident oznámil, že v případě odvetných opatření ze strany Číny zavede další cla v objemu až 267 miliard dolarů, což prakticky dohromady pokryje veškerý export.

Tak se ale zcela podle očekávání nakonec stalo. Čína totiž obratem oznámila zavedení 5–10% cel od příštího týdne zhruba ve stejném relativním rozsahu, tj. rovněž na cca polovinu exportu zboží z USA, která tak představuje 60 miliard dolarů. Kola obchodních válek, o kterých už v březnu Donald Trump prohlásil, že jsou dobré a dají se snadno vyhrát, se tak k nelibosti investorů i centrálních bank / a ke škodě spotřebitelů / pomalu roztáčí.

Evropská centrální bank si pro investory žádné překvapení nepřipravila. Nadále počítá s ukončením kvantitativního uvolňování v prosinci, v důsledku čehož přistoupila k dalšímu snížení programu nákupů – od října na polovinu z aktuálních 30 miliard EUR měsíčně. První zvýšení sazeb očekáváme ve druhé polovině příštího roku.

Kdo však byl donucen zahýbat se sazbami směrem nahoru, byly některé rozvíjející se země: Rusko a především Turecko. V případě Ruska pokračuje odklon investorů a odtok kapitálu. A to navzdory jinak extrémně nízkým valuacím ruských aktiv / ruské akcie patřily i v rámci Emerging Markets vždy mezi ty, které se obchodovaly s diskontem. Současné úrovně však už lze označit s klidným svědomím za extrémní. Vždy je však nějaké „ale“.

Za silným propadem vybraných titulů v čele s ruskými bankami stojí nejen první kolo sankcí za kauzu novičok (i když nutno podotknout zatím mírnější), ale hlavně očekávaná nová opatření za vměšování do prezidentských voleb a jejich stále nejasný rozsah i dopad na postižené subjekty. Mezitím však prezident USA stihl podepsat exekutivní příkaz, který dovoluje ve spojitosti s volbami postihnout i další země, osoby či firmy, které narušují americký politický systém.

Nepříznivá makroekonomická situace v Turecku v kombinaci s nedostatečnou reakční schopností tamní centrální banky a zavedení dalších cel ze strany USA v srpnu dotlačily rizikovou prémii na dlouho nevídané úrovně a tureckou liru do volného pádu. Po 30% pádu vůči dolaru od začátku roku přišel další téměř 20% propad během jediného dne v polovině srpna a investoři v panice vyprodávali vše, co mělo jakoukoli spojitost s Tureckem. Nejvíce pochopitelně trpěl především finanční sektor.

Turecká centrální banka má mimořádně nezáviděníhodnou pozici. Prezident Erdogan důrazně tlačí na nižší sazby a zcela zpochybňuje nezávislost banky v očích investorů / vysoké sazby totiž označuje za původce inflace. Minulý týden se centrální banka nakonec odhodlala k razantnímu zvýšení o 6,25 % na 24,0 %, což bylo více, než trh očekával. Lira okamžitě zpevnila, nicméně následná ostrá kritika, která se na centrální bankéře snesla od prezidenta Erdogana, veškerý pozitivní efekt na měnový kurz zase postupně odmazala. Měnová krize v Turecku však měla ještě jeden viditelný dopad, a to na cenu zlata.

Tento drahý kov totiž v uplynulých týdnech vůbec nedostál svého statusu bezpečného přístavu a postupně se v průběhu letošního roku sesunul z dubnových 1350 USD za trojskou unci až 1160 dolarům. A to shodně v den, kdy vyeskalovala turecká krize. Data ukazují, že objem tureckých zlatých rezerv v posledních měsících poklesl o zhruba pětinu a k nejsilnějším výprodejům došlo právě v polovině srpna.

Patrik Hudec, Generali Investments CEE, investiční společnost

Poznámky: Uvedené odhady jsou nezávaznými názory investičních odborníků, které se mohou lišit od skutečného vývoje. Za tyto odlišnosti nepřebírají experti ani Kurzy.cz odpovědnost.

*) Atraktivita je vážený průměr doporučení jednotlivých expertů. Dosahuje hodnoty od +100 (rozhodně koupit u všech odhadů) do –100 (rozhodně prodat u všech odhadů).  **) Koupit/prodat udává počet expertů, kteří doporučují uvedený cenný papír koupit (prodat) s ohledem na očekávaný vývoj v uvedeném období.  **) Růst/pokles udává počet expertů, kteří předpokládají, že daná hodnota v uvažovaném období vzhledem k aktuální hodnotě vzroste (poklesne).

Pravidelní účastníci: Michal Chrvala – Michal Blažek / BH Securities – Jakub Švábenský, Jiří Šimara, Tomáš Menčík, Lukáš Kovanda / CYRRUS – Jan Bureš / Patria – Martin Pecka, Patrik Hudec, Marco Marinucci / Generali Investments CEE, investiční společnost – Libor Stoklásek / GRANT CAPITAL – Jiří Zendulka / Kurzy.cz – Jan Berka, Michal Šoltés / Roklen Holding – Aleš Charvát / UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia – Jaroslav Brychta / X-Trade Brokers

Projekt BIG EXPERT organizuje a zpracovává společnost Kurzy.cz