Bankovní sektor napravuje svou pošramocenou pověst

Dne 14. září 2008 v New Yorku oznámila bankrot americká banka Lehman Brothers. Tento pozdní letní den znamenal konec vnímání bankovnictví tak, jak jsme ho znali doposud, a spustil globální finanční krizi, která mnohé srazila do kolen.

Tento osudný den změnil vnímání bank také ze strany investorů. Pokud jsme do té doby vnímali banky jako kredibilní instituce schopné poskytovat likviditu podnikům a jednotlivcům, po tomto dni se začaly chovat jako supi připravení vrhnout se bez okolků i na peníze daňových poplatníků, hlavně aby se zachránily.

Při pohledu na index Bloomberg Barclays Global Aggregate Financial Yield to Worst můžeme vidět, že výnosy dluhopisů bank se v krizi roku 2008 dostaly až na osm procent. Později začaly klesat, až se v současnosti dostaly na úrovně ještě nižší než před krizí. Dnešní objem obchodů s bankovními dluhopisy je citelně nižší než před krizí. Kladu si proto otázku: Vyplatí se dnes investovat do dluhopisů firem ve finančním sektoru?

Porovnávat banky před a po krizi je jako míchat hrušky s jablky

Ve skutečnosti je porovnávání bank před krizí a po krizi dost zavádějící. Od září 2008 bylo totiž s cílem posílit finanční systém zavedeno množství regulací a přísných nařízení. Záměrem nebylo jen odradit účastníky trhu od nevhodného chování, ale také je motivovat k realizaci reforem a ke zvyšování vlastního kapitálu. Banky se proto staly odolnější vůči případným ztrátám. Zároveň se zpřísnila kontrola, která je má, i za cenu vyšších nákladů, ochránit před problematickými operacemi.

^REKLAMA

Pokud tedy dnes banky platí za investiční riziko při dluhopisech menší výnosy, má to smysl. Jejich byznys je totiž mnohem méně zranitelný. Za pozornost stojí také to, že jejich dluhopisy jsou likvidnější v porovnání s například korporátními dluhopisy, které jsou citlivější na náhlé změny v náladách investorů. Z tohoto pohledu se tak dluhopisy bank jeví jako zajímavý nástroj při diverzifikaci portfolia.

Finanční instituce můžeme rozdělit do pěti kategorií: retailové banky, investiční banky, bezpečné přístavy, rozvíjející se instituce a banky periférie. Toto dělení se odvíjí od trhu, který daná banka obsluhuje. Riziko jednotlivých institucí závisí na zdraví účetní bilance dané banky a na systémové podpoře, kterou může, anebo nemusí dostat od dané vlády.

Deregulace pomůže americkým bankám

Tento rok se zdá být velmi přející zejména pro americký bankovní sektor. Vyšší úrokové sazby v USA totiž zvýší i ziskové marže amerických bank. Odvětví navíc určitě prospěje daňová reforma a tématem je také deregulace, ke které postupně dochází a která by mohla snížit kapitálové nároky na banky. Nejvíc z toho budou těžit malé a střední instituce, kterým uvolnění pravidel rozváže ruce při půjčkách. Jde například o takzvané Volckerovo pravidlo, které jim dělá při úvěrovém byznysu velké problémy.

Bankovní sektor, který děsil investory před deseti lety, se tak dnes může naopak stát miláčkem. Na medvědím trhu může poskytovat nástroje, jak se chránit před politickými riziky jako například brexit či katalánské referendum. Jako v jiných odvětvích, i zde je třeba důsledně vybrat konkrétní aktiva. Bezrizikové časy už totiž máme dávno za sebou.

Althea Spinozzi, analytička Saxo Bank