CZK/€ 25.095 -0,06%

CZK/$ 23.756 +0,13%

CZK/£ 30.317 +0,07%

CZK/CHF 27.002 -0,14%

Nechtěné důsledky regulace

 


 

Stát – regulátor a dohled – to má těžké. Finanční instituce a jejich distribuce určují tempo a stát je jen dohání. Navíc ne vždy zcela šťastně. Na Vysoké škole ekonomické v Praze (VŠE) se v pátek 17. 2. 2017 sešli zástupci České národní banky (ČNB), Ministerstva financí ČR (MF ČR) a trhu. Společně diskutovali o hledání výnosu v době nulových úroků a o získávání klientů. Diskuse se stočila na regulaci.

Dohled nad finančním sektorem je v dnešní době nezbytný. Finanční instituce v západní Evropě a Severní Americe ovládají matek v řádu 300 až 400 % hrubého domácího produktu. To byl podle Miroslava Singera, bývalého guvernéra ČNB a současného hlavního ekonoma Generali CEE Holding jeden z důvodů vedoucím k finanční krizi z roku 2008. Nejednalo se ale o důvod jediný.

Za finanční krizí stála mimo jiné i špatná kvalita dohledu. Západní centrální banky byly přesvědčeny, že další krize vzejde z rozvíjejících se trhů a podcenily dohled domácích finančních institucí. Navíc regulace a dohled ve vyspělém světě se synchronizuje, a tudíž krize v jednom státě se snadno bez povšimnutí dohledu přenese do dalších zemí. Neprospěla ani eurozóna se společnou měnou, navíc Evropská centrální banka podle Miroslava Singera v první chvíli zareagovala špatně – nejprve úrokové sazby zvýšila, až následně je začala snižovat.

Vladimír Tomšík, viceguvernér ČNB, obhajoval měnovou politiku centrální banky. Hypotéky nad úrovní 1 bil. Kč znamenají při až 8% růstu objemu poskytnutých úvěrů pro ekonomiku riziko. Navíc se zhoršují ukazatele udržitelnosti cen bytů, proto ČNB např. „doporučuje“ snížení maximální hodnoty LTV (loan-to-value). „ČNB plní roli rodičů, kteří chtějí dětem ukončit mejdan v nejlepším,“ uvedl člen Bankovní rady ČNB Tomáš Nidetzký.

Navíc banky, které představují přibližně 80 % finančního sektoru, musí mít dostatečný kapitál. Už dávno neplatí 8% hranice, nyní mají české banky v průměru přes 17 % kapitálové přiměřenosti. Udržitelnost podnikatelských modelů je testována v zátěžových testech.

Uvolněná měnová politika podle Vladimíra Tomšíka pomáhá stabilizovat ekonomiku. Nebojí se ani případného extrémního růstu inflace, neboť je přesvědčen, že ČNB může kdykoli zvýšit úrokové sazby a inflaci zkrotit. Zřejmě členové bankovní rady nevěří v makroekonomickou poučku, že pokud jsou úrokové sazby příliš vysoké, inflaci to naopak zvyšuje. Úroky jsou nedílnou součástí nákladů, a přesáhnou-li určitou mez, začnou inflaci tlačit vzhůru právě náklady.

REKLAMA

Důsledkem nekonvenční měnové politiky jsou záporné úrokové sazby. Mezi centrálními bankami s nimi v roce 2012 vyrukovalo Švédsko, následovalo Švýcarsko a Dánsko. To ale podle Miroslava Singera postupně končí. Ekonomikám se vesměs daří, nezaměstnanost dosahuje rekordních minim a zaměstnanost naopak roste. K tomu se přidávají první inflační tlaky (i ze strany zaměstnanců požadujících zvýšení mezd). Přesto se svět nevrátí do dříve zajetých kolejí. Spíše se bude podobat 60. letům minulého století – s výjimkou digitalizace a eura.

Finanční krize podkopala důvěru spotřebitelů v globalizaci. Jak moc je patrné z britského referenda o Brexitu, amerických prezidentských voleb s Donaldem Trumpem jako vítězem a rostoucí popularity Marine Le Penové v socialistické Francii, která jde do prezidentských voleb s programem vystoupení z eurozóny. Nacionalizace, protekcionismus a národní regulace a dohled budou hrát stále významnější roli.

Popularitu a politickou oblibu získává též „ochrana klienta“. Pod tuto mantru se schová ledacos, ale v první fázi bude znamenat přísnější regulaci, bezpečnější licencované subjekty finančního trhu – a přesun těch ostatních do šedé ekonomiky.

Petr Stuchlík, zakladatel a generální ředitel finančně poradenské společnosti Fincentrum v tomto směru poukázal na slovenský „hororový příklad“, kdy v rámci distribuce půjček byla nejprve zavedena přísná licence a následně tři měsíce poté zaveden strop pro úrokové sazby a náklady úvěru na 25 % ročně. Výsledek? Společnosti tipu Provident Financial se stáhly z trhu, ovšem potřeba lidí s nízkou bonitou čerpat úvěr nezmizela… tak se přesunuli do šedé ekonomiky k lichvářům.

Kde hledat výnos?

Rostoucí inflace a s ní nezáporné úroky vrátí popularitu některým produktům, které dnes nemají co nabídnout. Opět budou vytvářeny zajištěné fondy a na výsluní se pro konzervativní investory dostanou i termínované vklady a jiné bankovní spořicí produkty. Růst výnosů ovšem bude nepříjemný pro současné držitele dluhopisů a dluhopisových fondů – jejich cena bude klesat.

Štěpán Pírko, předseda správní rady Bohemian Empire, fond kvalifikovaných investorů, citoval bývalého guvernéra Fedu Alana Greenspana: „Je jediná cesta, kam se mohou úrokové sazby vydat, a to je vzhůru.“ Doplnil další výrok dluhopisového investora Billa Grosse: „10 bil. USD bondů se zápornými výnosy. To je supernova, která jednoho dne exploduje.“ A tyto dluhopisy jsou v držení konzervativních investorů, penzijních fondů a dluhopisových fondů… dluhopisy dnes představují spíše riziko než výnos.

Konzervativní investor přišel o výnos. Ovšem i dynamický akciový investor něco ztratit – možnost diverzifikovat své portfolio. Štěpán Pírko nabídl alternativu, která vesměs kopíruje složení jím řízeným fondem…

REKLAMA

Strasti regulace

Pavel Štěpánek, výkonný ředitel ČBA, se zamyslel nad možností regulace v dynamicky se měnícím prostředí FinTech společností, které novými technologiemi často konkurují bankám. Jak může regulátor regulovat, když kráčí o krok pozadu? Nebo má nechat volné pole působení a regulovat jen tradiční podniky? Navíc roste otázka kybernetické bezpečnosti.

Banky podle Pavla Štěpánka mají banky něco, co FinTech společnosti postrádají – důvěru. Lépe než soupeřit je tak spojit své síly. Technologické společnosti mohou dodat k bankovní důvěryhodnosti inovace a nové technologie. Digitalizace navíc zlevňuje distribuci. Podíl nákladů na distribuci finančních produktů k HDP dlouhodobě klesá.

Ochrana spotřebitele

Ochrana spotřebitele se v Evropské unii stává středobodem vesmíru. „Ochrana klienta se stává orwellovským eufemismem jako ministerstvo míru,“ upozorňuje Petr Stuchlík. Jan Urbanec z odboru Finanční trhy II na Ministerstvu financí ČR zdůvodnil, proč je ochrana spotřebitele potřebná. V prvé řadě se následky pro spotřebitele mohou promítnout i v makro-úrovni. Navíc nevěří ve zlepšování finanční gramotnosti – ta se v krátkém období zvyšuje pouze vlastní, často negativní zkušeností. Krom toho se rozmáhají nekalé praktiky i v odvětvích, která pobírala dlouhodobou důvěru. Jmenovitě zmínil pojišťovnictví.

Ochrana klienta a s ní spojená regulace ovšem musí mít určitá pravidla. Regulace má postihovat vztah byznysu a koncového zákazníka (B2C), nikoli upravovat vztahy mezi komerčními subjekty (B2B). Toto pravidlo je přímo v rozporu se současnou regulací provizí vyplácených pojišťovnami pojišťovacím zprostředkovatelům. Zejména ve světle zaváděných a rostoucích poplatků za ukončení smlouvy o životním pojištění se jedná skutečně jen o ochranu jednoho komerčního subjektu před druhým.

Stejná regulace by se také měla vztahovat na různé, ale substituční produkty. To se také nedaří naplnit zejména v podílových fondech a jejich distribuci prostřednictvím investičního životního pojištění (IŽP). Toto ještě zdůrazňuje schizofrenie státu, který na jedné straně vytváří bariéry pro prodej životního pojištění, ale na druhé straně od 1. ledna 2017 dále zvýšil podporu investic prostřednictvím životních pojistek. Jiří Šindelář, výkonný ředitel USF ČR, připomněl, že již v roce 2014 ČNB vydala dohledový benchmark, v němž uvádí: „IŽP není vhodným produktem pro investice, či dokonce spoření.“

Jan Urbanec, který působí v odboru usilujícím o ztížení prodeje životního pojištění, svůj odbor hájí a zdůvodňuje: „Daňové úlevy nejsou v naší kompetenci, to je jiný odbor.“  

Z publika padl dotaz, jak může finanční úřad poznat, že byla smlouva o životním pojištění zrušena a daňový poplatník má dodanit předešlé daňové úlevy. Odpověď? Nijak. Tomáš Nidetzký k tomu doplnil: „90 % lidí to nedodaňuje. Nechal bych to být, je před volbami, tak ať to mají jako dárek.“

REKLAMA

Regulace státu míří mimo

Státní regulace často nevede k zamýšlenému efektu, ale naopak situaci na trhu ještě zhoršuje. Jiří Šindelář ukázal několik příkladů, k nimž v historii došlo. Kupříkladu v roce 2011 došlo ke zvýšení poplatku za registraci podřízených pojišťovacích zprostředkovatelů (PPZ) z 2 000 Kč na 10 000 Kč. Motivací bylo omezit počet registrací, kterých se za léta nevyřazování neaktivních lidí nashromáždilo ke 170 tisícům. Povedlo se. Firmy využívající „průtokový systém“ zprostředkovatelů přešly z registrací PPZ do šedé sféry tipařů. Spotřebiteli ale toto rozhodně nepomohlo.

Mezi lety 2010 a 2015 proběhlo 6 marných pokusů o schválení komplexní novely zákona o pojišťovacím zprostředkování. Na přetřes přicházely provize a jejich regulace, ale zároveň zákon měl „vyčistit“ vztahy mezi distribučními subjekty a jednoznačně definovat zodpovědnosti. Pokusy vedly ke zvýšení nejistoty jak finančních zprostředkovatelů, kteří v nejistém prostředí nemohou mít jednoznačný dlouhodobý výhled, tak k poklesu pojistného kmene životního pojištění. A rozhodně neprospěly spotřebiteli.

Koncem roku 2016 byla místo komplexní novely přijata populistická záplata regulující rozložení provizí za životní pojištění, aby se snížila motivace jeho prodeje. Výsledek? Celková vyplacená provize vzrostla. Od roku 2017 navíc došlo ke zvýšení daňových úlev zaměstnaneckých výloh, kterými stát opět hlásá: „Uzavírejte životní pojištění na spoření na důchod, je to skvělý produkt pro všechny!“ Ale, znovu nutno připomenout, toto hlásá jiný odbor ministerstva financí než ten, který připravuje regulaci prodeje. V každém případě spotřebitel je nepochybně zmaten.

Obdobným příkladem „úspěšné“ regulace jsou „veřejné“ neveřejné nabídky dluhopisů. Od roku 2014 mohou firmy vydávat dluhopisy bez schváleného prospektu Českou národní bankou. Ty ale nesmí nabídnout více než 150 investorům mimo kvalifikované investory. Toho se chopilo několik „finančních skupin“, které nabízely „garantované úročení“ jako na spořicím účtu – jen opomněly zmínit, že samy mohou zkrachovat či se jen tak vypařit. A úrok stál za to – až 7 % ročně v době, kdy spořicí účty úročení snižovaly. Se 7% provizí se je vyplatilo i distribuovat. A když firma nevydělala na náklady? Nic se nedělo, vydaly se další dluhopisy… to připomíná klasické Ponziho schéma.

Počet 150 investorů se snadno obcházel vícenásobnými emisemi. V každé se oslovil limitní počet investorů, a následně se vydala další. Toto fungovalo až do vydání výkladového stanoviska a zpřísnění dohledu v roce 2016. Od roku 2018 navíc má platit novela zákona o podnikání na kapitálovém trhu (ZPKT), který implementuje MiFID II a privátní emise zpřísňuje.

Petr Stuchlík přidal další příklad nepovedené regulace vycházející ze zpackané penzijní reformy v roce 2013. Lidé přestali věřit penzijním produktům a začali více investovat. Ale nikoli pouze do otevřených podílových fondů, ale také do neregulovaných rizikových dluhopisů a nejrůznějších investičních schémat od zlata po forex typu WSM („až to praskne, dotkne se to horních desítek až stovek tisíc lidí,“ upozornil Petr Stuchlík). Navíc kvůli nízkým až nulovým znalostem investic docházelo (a stále dochází) k častému missellingu, který navíc regulace vůbec neřeší. „Investice s předplaceným poplatkem jsou novým IŽP,“ prohlásil Petr Stuchlík. Regulace přitom stále míří na životní pojištění.

Stát navíc mate klienta. Zatímco ČNB vydává benchmarky zakazující nazývat jakoukoli investici spořením, penzijní reforma dala investicím „spoření“ přímo do názvu. Petr Stuchlík nadnesl kacířskou myšlenku, zda se náhodou nejednalo o záměr – lidé přeci jen věří spoření více než investicím, které pro ně představují riziko.

Střet zájmů v ČNB

Jiří Šindelář upozornil i na „drobný“ střet zájmů v rámci ČNB. Ta se v prvé řadě stará o stabilitu trhu jako celku. V druhé dohlíží na nepoškozování klienta a odbornou péči poskytování finančních služeb. Příkladem uplatnění střetu zájmu byla konverze kapitálových životních pojištění (KŽP) s vysokou technickou úrokovou mírou na KŽP s horšími podmínkami či na IŽP s přenesením investičního rizika na spotřebitele.

Z pohledu stability trhu tento krok ČNB oslavovala, protože na rozdíl od západní Evropy nezůstaly v pojistných kmenech drahá KŽP v době klesajících úrokových sazeb, která by zatěžovala pojišťovny a zhoršovala jejich stabilitu. V tomto duchu to ČNB prezentovala v jedné ze Zpráv o finanční stabilitě.

Ale kde zůstal klient a odborná péče? Doporučit klientovi vyměnit výhodnou pojistku za nevýhodnou rozhodně není v jeho zájmu…

Sektorová daň – výhodná pro jednu banku?

Regulatorní změny jsou podle Petra Stuchlíka zásadní pro získání či ztrátu klienta. Rozhodují mnohem více než obchodní model společnosti. V následujícím období čeká finanční a finančně poradenský trh celá řada regulatorních změn, které mohou změnit pravidla hry zásadním způsobem – PSD 2 regulující platební služby, GDPR upravující ochranu dat či sektorová daň navrhovaná jako předvolební tahák Sociální demokracií (ČSSD).

Na první pohled se může zdát, že sektorová daň je pro banky působící v Česku nevýhodná. Nemusí to tak ale být. „Není proti zájmu všech bank, ale nejméně v zájmu jedné z nich,“ uvedl Petr Stuchlík a doplnil: „Přinejmenším jedna česká/rakouská banka na ní může vydělat.“ Jak? Jednoduše přes poplatky. Jejich zavedení či zvýšení při současných podmínkách není příliš reálné – konkurence je příliš dravá a levná. S odvoláním na sektorovou daň to ale možné bude.

Loading

Vstoupit do diskuze 20 komentářů


Související články

Do světa kryptoměn přichází regulace

Ačkoli většina legislativních požadavků a směrnic, týkajících se obchodování kryptoměn v EU, nabude platnosti až v novém roce, části regulací se firmy musejí přizpůsobit už nyní. Nejedná se jen o směrnici MiCA (Markets in Crypto-assets), která po poskytovatelích finančních služeb v oblasti kryptoměn požaduje identifikaci spotřebitelů. Současně […]

Text: Redakce

Foto: Shutterstock

30. 08. 2024

Retailové nemovitostní fondy. Na špici je CREDITAS, ZDR Investments a Conseq realitní

Inflace v Česku nepolevuje. V lednu zrychlila na 9,9 procenta z prosincových 6,6 procenta. Meziměsíční růst cen je nejvyšší od roku 1993. Vyplývá to z aktuálních dat Českého statistického úřadu (ČSÚ). Investoři proto hledají způsoby, jak své prostředky zhodnotit. Zajímavé výnosy přináší například nemovitostní fondy. Jaká byla v loňském roce výnosnost těch […]

Text: Filip Kučera

22. 02. 2022

regulace kryptoměn

Kryptoměny se liší funkčností. Zohlednit to má i regulace ze strany EU

Foto: Shutterstock Ačkoliv je asi nejdiskutovanější kryptoměnou současnosti bitcoin, kryptoaktiv existuje několik tisíc. Liší se především svou funkčností. Jaké rozeznáváme druhy kryptoměn a jak k nim přistupuje v rámci připravované legislativy Evropské Unie jsme si povídali s právníkem Janem Eisenreichem, expertem na blockchain.

Text: Veronika Hejná

28. 06. 2021


Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

 
 
 

 
  • Valounek

    3 listopadu, 2021

    Otázka je, jak z toho ven? Jestli to vůbec nějak jde. Vy před třemi roky píšete, jak je všechno v háji a podívejte se, kde jsme teď na podzim v roce 2021. Já nedávno četla tohle: https://www.investice.cz/zlato/ a přemýšlím, že bych nějaké peníze opravdu do toho zlata uložila. Přijde mi, že měna, respektive peníze jako takové, jsou teď jedna z nejvíce rizikových možností toho, kde mít peníze uložené.

    Odpovědět

  • Josef

    11 února, 2018

    Na koho se mohu obrátit o radu.Asi 8 let platím měsíčně 529 Kč na životní pojištění,které mám uzavřené do 75 let.Kdyby se se mnou něco stalo,pozůstalí dostanou 5 000 Kč a já ´´spořím´´ a nemohu to ani vybrat.

    Odpovědět

  • Partnersák

    6 března, 2017

    Daří se nám slušně. Plánujeme rozšířit počet franšíz a posílit i on-line prodej, říká šéf Partners Borkovec.

    Skupině Partners, která se zaměřuje na oblast finančního poradenství a investic, se podle jejího spolumajitele Petra Borkovce v minulém roce dařilo, když zaznamenala obrat okolo 1,25 miliardy korun.
    V rozhovoru pro HN se Petr Borkovec vyjádřil k situaci na trhu s pojištěním, mimo jiné i zákonu, který od prosince reguluje provize pojišťovacích zprostředkovatelů u životního pojištění.
    Kromě firmy Partners se Petr Borkovec věnuje i dalším podnikatelským projektům, například investuje do vývoje počítačových her a rozvoje prodejen s kvalitními potravinami.

    Podle generálního ředitele a spolumajitele finanční poradenské společnosti Partners Petra Borkovce je regulace provizí u investičních životních pojistek, která vešla v platnost v prosinci minulého roku, smysluplná. „Dříve klient dva roky platil pojištění a po dvou letech dostal nulu. I když měl velkou spořicí složku. Je tedy fér, že tuto praxi stát zreguloval,“ řekl v rozhovoru pro HN. Naopak regulace podle něj příliš nedává smysl u rizikového životního pojištění. Jako problematickou vidí také nulovou či nízkou zodpovědnost pojišťoven za případné nevýhodné smlouvy uzavřené pojišťovacími zprostředkovateli. „Pojišťovny tento problém nijak neřeší a je to dáno krátkodobými finančními cíli, které mají nastaveny,“ uvedl Petr Borkovec. Dodal však, že se mezi pojišťovnami najdou i výjimky.

    V rozhovoru Petr Borkovec, který firmu Partners založil před deseti lety, promluvil také o plánech své soukromé investiční společnosti Brno Investment Group. Ta má v současnosti zainvestováno okolo 160 milionů korun. Koupila například řetězec Sklizeno a sloučila jej s dalšími dvěma firmami zaměřenými na prodej kvalitních potravin. „Věříme, že díky své velikosti máme potenciál stát se lídrem na trhu a dodávat lidem opravdu kvalitní potraviny,“ vidí Borkovec optimisticky budoucnost jedné ze svých klíčových investic.

    Jak se skupině Partners dařilo v roce 2016? Hospodářsky, co se týče zisků, tržeb…?

    Partners se dařilo velmi slušně, přestože obrat hlavní firmy Partners Financial Services v oblasti finančního poradenství je zhruba stejný jako byl loni, tedy okolo 1,25 miliardy korun. Naše hlavní produkty tvoří hypotéky, investice a životní pojištění. S vývojem v oblasti hypoték jsme velmi spokojení. Stejně jako celý trh jsme v této oblasti rostli a udrželi jsme si přibližně desetiprocentní podíl na trhu. Překvapivě rostl mezi lidmi také zájem o stavební a penzijní spoření, tedy o produkty, které jinak dlouhodobě stagnovaly. Co nás mrzí je fakt, že stagnovaly investice, přestože lidem u nás přibylo za minulý rok na účtech okolo 200 miliard korun. A my jsme v jednorázových investicích do podílových fondů nerostli, proto jsou pro nás investice pro letošní rok prioritou a připravujeme několik zajímavých projektů a novinek.

    Životní pojištění po dlouhých letech neklesalo, jenom se měnila jeho struktura. Více rostlo rizikové pojištění, to spořicí, kapitálotvorné naopak hodně klesalo. Bylo to dáno tím, že se dnes obecně tvrdí, že všechna investiční životní pojištění jsou automaticky špatná a rizikové pojištění je jediné správně. Já si to ale nemyslím, dobře nastavené investiční životní pojištění může být pro klienty výhodnější než to rizikové.

    Životní pojištění je u nás produkt číslo tři, představuje tak 35 procent obratu Partners. Od prosince začala platit novela zákona o pojišťovacích zprostředkova­telích, která přinesla regulaci provizí. To, že přijde, jsme tušili předem, proto jsme plynule od roku 2014 přecházeli na na režim pay as you go (PAYG). Znamená to, že přibližně 40 procent provize se rozkládá v čase, nedostáváme tedy dopředu celou provizi, jak bylo zvykem na celém trhu. To je také důvod, proč máme za loňský rok stejný obrat jako v roce 2015, provize ve výši 100 milionů korun pak očekáváme v dalších dvou letech.

    V rámci skupiny Partners skvěle dopadla také Partners Media, kde se dařilo jak webu Peníze.cz, tak i Finmag.cz. Výborně dopadly také výsledky další dceřinky Partners investiční společnosti.

    Jaký je přibližně objem aktiv ve správě investiční společnosti Partners?

    Aktuálně je pod správou okolo 2,42 miliardy korun ve čtyřech fondech.

    A zvyšuje se to?

    Ano, stále rosteme, ale představoval bych si rychlejší růst. Je to dáno také počtem fondů. Letos bychom proto měli za dva měsíce spouštět nový dividendový fond, po kterém cítíme poptávku. Situace v investicích je dána také tím, že je naše prodejní síť silně soustředěna na financování bydlení. Boom v této oblasti usnadňoval poradcům život. Mohou tak řešit jen to, co klient chce. A už s ním často nemluví o tom, jak nejlépe zhodnotit celý majetek. A klient to sám od sebe neřeší, protože nechce před poradcem odhalovat, že mu leží na běžném účtu 200–300 tisíc korun. Poradce mu pomůže s financováním bydlení, ale pak zavře oči a už neřeší jeho finance celkově. Soustředí se jen na bydlení, což není dobře, protože tak neplní svoji službu, jak by měl. Na to se chceme letos více soustředit.

    Co konkretně?

    Zaměřujeme se mnohem více na edukaci, vylepšujeme informační manuály, které se soustředí na práci s klientelou, recertifikujeme poradce. Tím vším je chceme motivovat a také jim chceme znovu připomenout, že naše hodnota není v tom, že umíme získat a připravit hypotéku, ale v tom, že se umíme postarat o klienty dlouhodobě.

    Ohledně životního pojištění jste se v minulosti kriticky vyjádřil, že regulace provizí se týká jak investičního životního pojištění, tak i toho rizikového, u kterého klient stejně žádné peníze nespoří.

    Jde o to, že u investičního životního pojištění je regulace smysluplná, protože pojišťovna nemůže klientovi strhnout na poplatcích všechno. Dříve klient dva roky platil pojištění a po dvou letech dostal nulu, i když měl velkou spořicí složku. Je tedy fér, že tuto praxi stát zreguloval. Jenže u rizikového životního pojištění žádná spořicí složka není. Vznikla tak nepříjemná situace, jelikož zprostředkovatel, vlastně třetí subjekt, vrací provizi vždycky i u rizikovek, ale pojišťovna u rizikovek klientovi nic nevrací. Znamená to, že klient pojištění zruší, my provizi vrátíme, ale pojišťovna si nechá všechny peníze. Zatímco u investičního životního pojištění pojišťovna peníze klientovi vrátit musí.

    Když si vezmeme regulace, tak mnohé poradenské firmy investiční životní pojištění obtáčely například každé dva roky. Ale moc se nemluvilo o roli pojišťoven, které to nějakým způsobem tolerovaly.

    Ony to bohužel tolerují dál. Pojišťovny tento problém nijak neřeší a je to dáno krátkodobými finančními cíli, které mají nastaveny. Problém bývá už v tom, že to jsou korporace. Nejsou proaktivní, nevytvářejí samy nástroje, kterými by filtrovaly jejich produkci. Ale neplatí to pro všechny. Na trhu existují také pojišťovny, které mají odpovědného generála, ten za sebou chce něco nechat, třeba management s nějakou tradicí. Dalším problémem je ještě konkurenční boj. Těžko mohou svým matkám a akcionářům ukázat, že trh se vyvíjel nějak a oni se vyvíjeli hůř, protože jsou hrozně čestní.

    Problémem také je, že regulace neřeší vůbec fakt, kdo prodává a jakou nese zodpovědnost. A přitom jedna verze návrhu zákona obsahovala přímou odpovědnost pojišťoven za produkci. Dnes je součástí úředního sdělení ČNB, ale ta to řeší, jen když se jí zachce. ČNB nestojí o to, aby odpovědnost byla na ní, aby musela kontrolovat každého jednotlivého účastníka trhu. Ale podle mě by bylo správné říct: ty jsi pojišťovna, ty to platíš, tak nes odpovědnost a pohlídej si to. A odpovědnost bohužel pojišťovny nenesou, nebo jen malou část. Druhá věc jsou také požadavky na vzdělání lidí. Například pro sjednání hypotéky je v současnosti povinná maturita… to vnímám jako to nejmenší. Chápu, že maturita není zárukou, že člověk bude zvládat hypotéky, ale je to alespoň něco. Na druhou stranu v pojištění minimální vzdělání stále stanoveno není. Pojišťovny se mu brání. Trochu mi proto vadí, že se celý problém u životního pojištění zúžil jen na regulaci provizí.

    A je tady nějaká šance na nápravu?

    Ano je, s Insurance Distribution Directive přicházející z EU (pozn. jedná se o direktivu EU regulující zprostředkování v oblasti pojištění). Na ministerstvu totiž už přestali bojovat, protože se celá záležitost táhla a navíc si uvědomili, že stejně přijde IDD, se kterým by museli celý systém překopat. Proto si řekli: čekali jsme 5 let, 10 let, 15 let, počkáme ještě rok. Počítáme, že v roce 2018 začne IDD platit.

    A když pomineme pojištění, jaká je situace v dalších částech finančního poradenství, například u investic nebo hypoték?

    Pro zprostředkování investic už musí lidé splnit určité podmínky, navíc lákadlo rychle provize není tak velké. Jde o složitý produkt s větší odpovědností. Investice tedy nejsou takový problém. U hypoték se přísnější podmínky zavedly teprve nedávno. Je neuvěřitelné, že produkt, který zadluží klienta na desítky let, mohl dříve zprostředkovat vlastně kdokoliv. To se naštěstí od prosince 2016 změnilo. A je to dobře, poradci budou muset skládat zkoušky, vznikne jejich registr. Tedy to, co mělo být u pojištění jako modelový příklad pro všechny, se nakonec realizovalo jako první u hypoték. Jak jsem pochopil, tak vize ministerstva financí je taková, že podobné podmínky mají platit pro všechny produkty. Myslím si, že ministerstvo i ČNB odvádí dobrou práci v rámci svých možnosti. Ale vláda a parlament jim moc nepomáhají, je tam lobby, politikaření… Za posledních pět let jsem neviděl návrh ministerstva, který by byl hloupý a nebyl správný. Také ČNB se snaží dělat dobré kroky, ale reálně je leckdy možnost dostat změny do zákona malá.

    Partners se snažili prorazit na polském trhu, jak se vám tam daří?

    V Polsku stále bojujeme, firmu jsme loni dostali na nulu, ale snažíme se jít dál. Tamější trh je úplně jiný, mentalita lidí je také jiná. Například pojišťovny mají silnou interní prodejní sít. Zároveň regulace je tam mnohem tvrdší než tady. První kolo už prošlo a teď chtějí ještě přitvrdit. Ale v Polsku byla situace taková, že provize, co dostávali poradci, byly oproti českému trhu poloviční. Také produkty byly výrazně horší a dražší. Některá u nás běžná rizika se tam téměř nedala a nedají pojistit. Nakonec jsme na trh přivedli český produkt od společnosti Metlife. Ten tak působí na trhu dvakrát, jednou polsky a jednou je zde organizační složka českého Metlife, což je paradoxní, ale místní pobočka neuměla vytvořit natolik kvalitní produkt, abychom ho mohli nabízet. Například vůbec nenabízejí rizika invalidity, která jsou u nás samozřejmostí.

    Jak to?

    Hlavní důvod je ten, že 95 procent trhu vydělává na spořicích pojistkách. Poláci jsou bohužel krátkozrací a sledují hlavně výnosy. Navíc akciový trh vydělával peníze, proto krytí rizik vůbec nedělali.

    Jak vidíte váš další vývoj v Polsku?

    Budeme dělat maximum.

    Jste ještě aktivní na Slovensku?

    Firmy jsme zakládali s Janko Milerem: on zakládal Partners na Slovensku, my v Česku. Majetkově nejsme provázaní, ale hodně spolupracujeme a třeba se někdy spojíme.

    Máte zájemce o koupi Partners?

    Bylo období, kdy se nám ozývaly například fondy, které hledaly,

    kam investovat. Měli jsme i zájemce ze strany jedné banky, ale my firmu nechceme prodávat. Do budoucna chceme jít na burzu, až budeme dostatečně velcí. Umíme si představit vstup strategického partnera, který by neměl majoritu, protože my tu majoritu chceme dlouhodobě držet. Ale aktivně nehledáme a nikdy jsme nehledali. Jednou jsme měli diskusi o spojení s jedním brokerem ve střední Evropě, vytvoření většího uskupení a společném vstupu na burzu. Ale to jsou takové rozhovory, které probíhají. Takže neprodáváme.

    Jaké mají Partners strategické plány do budoucna?

    Dále chceme budovat síť našich franšíz. V současnosti máme 70 bankovních a poradenských poboček Partners marketů a chceme jich mít ještě alespoň dalších sto. Po čtyřech letech máme vybudovaný franšízový koncept a hlavně franšízy mají skvělé výsledky. Dneska se je našich top 50 franšíz schopno v pohodě dostat na půlmilionový obrat měsíčně a z toho už jsou schopny žít a fungovat.

    Dále chceme být silnější v on-line prodeji, protože víme už nějakou dobu, že musíme být jak off-line tak on-line. Klientovi je jedno, kde nás najde, jak čerpá jakou službu. Proto jsme vlastně šli do Peníze.cz, proto máme Partners Media. Myslíme si, že on-line bude silnější ve všech segmentech a bude hrát významnou roli. Velká část populace bude chtít v budoucnu řešit finanční věci přes internet. Ale zároveň si myslíme si, že role poradce bude stále důležitá v některých oblastech.

    Co vaše soukromá společnost Brno Investment Group, jaké tam máte projekty a plány?

    Brno Investment Group vznikla jako platforma, prostřednictvím které jsem chtěl peníze z úspěšných podnikatelských aktivit investovat do dalších pozitivních věci. Aktuálně má zainvestováno okolo 150–160 milionů korun.

    Velmi zajímavé jsou menší start-upy. Podařilo se nám naprogramovat počítačovou hru, Napoleon Game. Vyhráli jsme s ní různé ceny doma i v zahraničí. Hra má hodně dobré hodnocení. Byznysově je to horší, ale je to spíše dlouhodobější projekt.

    Hlavní investicí je však maloobchod s potravinami, tedy oblast zdravých a kvalitních potravin. My Food jsme vybudovali do nějaké velikosti, podařilo se nám ho v Brně celkem slušně rozjet a vytvořit správný koncept. Pokud jsme chtěli dále růst, tak bychom byli bývali museli jít cestou otevírání nových prodejen. A viděli jsme, že Sklizeno je takové nemastné, neslané, že se jeho hospodaření pohybuje okolo nuly a firma neměla na investice. Podobné to bylo i v případě Gruntu. Takže jsme se s Davidem Kuklou (pozn.: zakladatel Sklizeno) poměrně rychle domluvili. Založili jsme společnou firmu a nyní všechny části spojujeme pod společné IČ firmy My Food. A řekli jsme si, že značkou bude Sklizeno, protože je z nich nejsilnější a nejznámější. My Food je známý hlavně v Brně. A podobné to bylo i s Gruntem, kde jsme se dohodli s Alešem Kotěrou.

    Takže nyní řídíme firmu já, Aleš a David, přičemž každý má na starost určitou část. Zavedli jsme tvrdší kodex, který upravuje, co se smí v prodejnách prodávat, a pracujeme na tom, aby mohl být ještě přísnější.

    Spojení začíná dávat smysl, také jsme prodejny propojili s on-line prodejem. Věříme, že díky velikosti firmy máme potenciál stát se lídrem na trhu a dodávat lidem opravdu kvalitní potraviny. Například vajíčka první třídy nikdo nedělá. Proto budeme financovat jednoho farmáře, který vajíčka jedničky umí, ale aktuálně jich dělá velmi málo. My potřebujeme někoho, kdo nám je dodá ve větším množství, tedy okolo 15 tisíc vajíček týdně. Pomůžeme mu vybudovat novou halu a zajistíme mu odbyt. Zároveň s tím se nám podaří i snížit nákupní cenu. A podobně bychom chtěli postupovat například u drůbeže a dalších produktů. Je vidět, že jakmile jste dostatečně velicí a máte nástroj v podobě distribuce, tak můžete řadě výrobců a farmářů usnadnit život, zajistit jim odbyt, a oni jsou tím pádem schopní vám dodávat kvalitní potraviny.

    Zdroj: http://byznys­.ihned.cz/c1–65646190-dari-se-nam-slusne-planujeme-rozsirit-pocet-fransiz-a-posilit-i-on-line-prodej-rika-sef-partners-borkovec?utm_con­tent=buffer10ef5&ut­m_medium=soci­al&utm_source=twit­ter.com&utm_cam­paign=buffer#dis­qus

    Odpovědět

  • 2 března, 2017

    Pomáhal lidem z nevýhodných „investiček“. Po sérii výhrůžek však skončil.

    Pomáhal lidem z finančních problémů, zaviněných nekalými praktikami finančních poradců. Nyní po sérii výhrůžek a zapáleném autě zavírá svou poradnu a ustupuje nátlaku. „Nevím o tom, že bych mohl vadit někomu jinému než finančním poradcům a investičním zprostředkova­telům,“ řekl Kalvoda Aktuálně.cz.

    Vít Kalvoda provozoval deset let poradnu, která se snažila pomocí soudních sporů i odborných konzultací pomáhat klientům, poškozeným nekvalitními finančními poradci. Kalvoda vystoupil i v dokumentu Jakuba Charváta Rada nad Zlato a podílel se na tvorbě youtubového seriálu Hvězdný prachy.

    Se svými iniciativami proti „finančním šmejdům“, jak nazývá právě ty poradce, kteří klientovi neradí v jeho nejlepším zájmu, ale pouze s vidinou tučné provize, nyní končí. K rozhodnutí odejít z této profese jej donutila série výhrůžných dopisů, které vyvrcholily zapálením jeho osobního automobilu. „Přišlo vyhrožování a žhářské útoky, udání na úřadech. Odradilo mě to od další činnosti. Nevím o tom, že bych mohl vadit někomu jinému než finančním poradcům a investičním zprostředkova­telům,“ řekl Kalvoda.

    Vít Kalvoda tak ukončuje svůj projekt Finemon, jehož součástí byla spotřebitelská poradna pro oběti nekalých finančních poradců. Vypnul stránky Finemonu a smazal i videa na YouTube. Vysvětluje, že na výhrůžky a anonymní zprávy už neměl nervy, a rozhodl se tak ve svém úsilí přestat.

    Kalvoda už kvůli anonymnímu vyhrožování před dvěma týdny podal trestní oznámení. Útočníkům mohou vadit i soudní spory, které vede s poradenskými a investičními firmami. Přou se s ním za jeho výroky o poradcích v médiích nebo v dokumentu studenta FAMU Jakuba Charváta o temných zákoutích finančního poradenství. Po zveřejnění filmu se na Kalvodu a jeho Finemon obrátily stovky lidí s žádostí o pomoc.

    Zdroj: http://www.opo­jisteni.cz/te­ma/pomahal-lidem-z-nevyhodnych-investicek-po-serii-vyhruzek-vsak-skoncil/

    Odpovědět

  • Vanička

    2 března, 2017

    Škoda, Vítek dělal pro náš obor více než záslužnou práci, odkrýval prasárny a okrádání klientů za bílého dne pod rouškou tzv. „finančního poradenství“. Jen mi to potvrzuje osobní poznatek, že slušný poradce se svědomím prostě nemůže životní pojištění sjednávat. Vítku, moc díky za vše, za všechna ta léta. Ať se daří.

    Odpovědět

  • Pozorovatel

    20 února, 2017

    Děkuji panu Zámečníkovi za článek, který mě ještě více ubezpečil v tom, že moje rozhodnutí přestat úplně sjednávat od 01.12.2016 ja­kékoliv životní pojištění, bylo správné. Ano, pan Hanzl bude tradičně argumentovat tím, že klienti tento segment potřebují a že je povinností finančního poradce ho sjednávat i po 01.12.2016. Budiž, jeho volba, mojí povinností není strachovat se u každé jednotlivé smlouvy pět let, zda budu vracet za jednou odvedenou práci peníze kvůli celé plejádě situací, které nejsem schopen jakkoliv ovlivnit.

    Co mě v článku zaujalo: Jan Urbanec, který působí v odboru usilujícím o ztížení prodeje životního pojištění, svůj odbor hájí a zdůvodňuje: „Daňové úlevy nejsou v naší kompetenci, to je jiný odbor.“…pan Urbanec usiluje o ještě větší ztížení prodeje životního pojištění ? No bravo, jen tak dál, jen utahujte šrouby, hezky závit po závitu. Jsem zvědav, kdo vám to životní pojištění bude sjednávat. Za čas zjistíte, že možná nastal moment, kdy by bylo vhodné začít regulovat samotnou regulaci…

    Z publika padl dotaz, jak může finanční úřad poznat, že byla smlouva o životním pojištění zrušena a daňový poplatník má dodanit předešlé daňové úlevy. Odpověď? Nijak. Tomáš Nidetzký k tomu doplnil: „90 % lidí to nedodaňuje. Nechal bych to být, je před volbami, tak ať to mají jako dárek.“…bravo, takže se můžeme dočkat toho, že pojišťovny budou státu pravidelně zasílat data o zrušených smlouvách životního pojištění, u kterých byl uplatňován daňový odpočet. To si pak finanční úřady na klientech smlsnou, o penálech nemluvě. Opět bravo, jen tak dál, více zpopularizovat a zatraktivnit produkt životního pojištění už vážně nelze. Pokud to takhle půjde dál, pak jsem zvědav, jak bude tento obor vypadat za 2, 3 nebo 5 let a kdo jej bude vykonávat. Jelikož letos plánuji po 16-ti letech praxe v pojišťovnictví exit, tak už mi to bude naštěstí lhostejné.

    „Investice s předplaceným poplatkem jsou novým IŽP,“ prohlásil Petr Stuchlík. Regulace přitom stále míří na životní pojištění…bravo, tady se zase objevila Amerika. Kolik poradců to zde na Investujeme.cz psalo ? Kolik poradců se zde chlubilo, jak budou po 01.12.2016 sjed­návat investice s předplaceným vstupním poplatkem na 30 a více let, aby si provizně vykompenzovali nesjednávání životek, kde se dnes ručí 5 let, kdežto u investic nula ? Jeden nešvar z jednoho segmentu se nám elegantně přelil do toho druhého, a to se zatím nezačaly investice přebouchávat kvůli nové provizi…všeho do času.

    Na první pohled se může zdát, že sektorová daň je pro banky působící v Česku nevýhodná. Nemusí to tak ale být. „Není proti zájmu všech bank, ale nejméně v zájmu jedné z nich,“ uvedl Petr Stuchlík a doplnil: „Přinejmenším jedna česká/rakouská banka na ní může vydělat.“…před­pokládám, že je řeč o České spořitelně, která Fincentru vypověděla smlouvu o spolupráci, nemýlím-li se. Inu jak se do lesa volá…

    Bude mít současná regulatorní mánie někdy svůj konec ? Co dalšího bude na řadě po životním pojištění a hypotékách ? Investice ? Majetkové pojištění ? Průmyslové pojištění ? A to nám na stole leží směrnice IDD, která by měla vejít v platnost tuším někdy v létě 2018…

    Odpovědět

  • 20 února, 2017

    „Nepřítel“ firmy OVB natáčí nový dokument o poradcích. Tentokrát i o konkurenci.

    Student, který natočil film poukazující na nekalé praktiky finančních poradců firmy OVB Allfinanz, připravuje další dokument. Prostřednictvím příběhů poškozených lidí v něm Jakub Charvát, jehož OVB za poškození pověsti žaluje o sto tisíc korun, upozorní na úskalí tuzemského poradenského trhu. Připomene mimo jiné kauzu Helvag, kvůli níž téměř dva tisíce Čechů přišly o stovky milionů korun.
    V chystaném dokumentu chce Charvát poukázat na to, že negativní zkušenosti s finančním poradenstvím mají v Česku také jiní občané. Plánuje proto zachytit výpovědi nejen poškozených klientů, ale i samotných poradců, kteří na společnosti nabízející bankovní produkty, životní pojištění či stavební spoření dříve či později změnili názor a odvrátili se od nich. Zatímco ve svém prvním snímku Rada nad zlato z roku 2015 přibližoval převážně praktiky poradců OVB, nyní by se zároveň rád podíval i na konkurenční společnosti na trhu. „Vracím se k tomu, co jsem chtěl dělat původně. Nikdy jsem nechtěl cílit pouze na OVB,“ podotýká s tím, že jedna z největších tuzemských poradenských firem mu před dvěma lety „naservírovala“ příběh, který nemohl odmítnout. Na co či koho se chce student dokumentaristiky v novém filmu konkrétně zaměřit, komentovat nechce. Nerad by na sebe vytipované společnosti upozornil. „Když řeknu moc, přijdu o možnost zachytit realitu,“ vysvětluje pro server Lidovky.cz. Jisté je, že i tentokrát se některé z jeho záběrů budou týkat firmy OVB Allfinanz, která jej za poškození dobrého jména žaluje o sto tisíc korun. Za dobu, kterou se Charvát sporům mezi finančními poradci a nespokojenými klienty věnuje, sleduje zároveň několik soudních řízení, včetně kauzy Helvag, kvůli níž téměř dva tisíce Čechů přišly o stovky milionů korun. I ta se stane jedním z hlavních témat připravovaného snímku. Chystaný dokument je stejně jako Rada nad zlato školním projektem. Charvát počítá s jeho dokončením v létě nadcházejícího roku, kdy by podle plánu měl ukončit magisterské studium dokumentaristiky na pražské FAMU. Film by se měl následně objevit na internetu, aby před praktikami některých finančních poradců mohl varovat veřejnost. Na rozdíl od prvotního snímku, který se na YouTube objevil neplánovaně, by jej tam
    Charvát tentokrát rád zveřejnil sám.
    Rychle vydělané peníze a život v luxusu
    Podle dokumentu Rada nad zlato měli finanční poradci z OVB nabízet lidem nevýhodné smlouvy, ve kterých jim šlo převážně o co největší provizi na úkor dobré rady klientovi. Takzvaný „pyramidový systém“ jim prý navíc umožňoval získat provizi z každé smlouvy uzavřené kolegy, které do firmy sami naverbovali. Tím byli motivováni k uzavírání co největšího počtu smluv za každou cenu.
    Vedle nespokojených klientů tak snímek zachycuje i poradce, kteří se nechali zlákat vidinou peněz a snadno dosažitelného luxusu. Udržovat podobnou iluzi jim podle autora dopomáhaly i bouřlivé večírky, jejichž hlavním úkolem byla právě motivace mladých poradců.
    Společnosti OVB Allfinanz se ovšem takové znázornění nelíbilo. Že se film podobného typu chystá, vytušili její zástupci ve chvíli, kdy student se svými spolupracovníky a kamerou navštívil jejich centrálu. Výrobu filmu se firma snažila zastavit ještě před jeho vyhotovením. Do filmové školy v Písku, kde tehdy Jakub Charvát studoval, poslala dopis, v němž žádala vedení, aby dokončení filmu zastavilo. To se ovšem nepodařilo. V momentu, kdy se student pokusil dokument představit na filmových festivalech v Písku a Českých Budějovicích, vstoupili do hry právníci OVB, kteří před každou hlášenou projekcí hrozili žalobami. Pořadatelé nakonec v obou případech couvli a snímek neodvysílali.
    Jiný přístup zaujali organizátoři festivalu v pražském kinu Bio Oko, kde se promítaly práce studentů právě z písecké filmové školy. O zrušení neuvažovali a dokument odvysílali. Firma OVB na Charváta následně podala žalobu. Vedle omluvy požaduje rovněž odškodnění sto tisíc korun.

    Zdroj: http://www.li­dovky.cz/podvod-za-tri-ctvrte-miliardy-dokumentarista-zalovany-ovb-nataci-novy-film-17g-/zpravy-domov.aspx?c=A170217­_175211_ln_do­mov_rsa

    Odpovědět

  • §

    20 února, 2017

    Výborně, o kom to bude tentokrát ? Partners ? Broker Consulting ? SMS Finanční poradenství ? Kapitol ? Trhem koluje fáma o nastrčených figurantech, co mají „jakože“ zájem o profesi finančního poradce, mají v tužkách schovaný diktafon nebo mají brýle, které dokáží cca hodinu snímat obraz včetně zvuku, pochopitelně to nejste schopni poznat. Jednoduše skrytě nahrávají náborové schůzky, motivační semináře a vůbec všechnu tu špínu kolem. Tato fáma vůbec nesouvisí s dokumentem pana Charváta, na podobných projektech ohledně pravé tváře finančního poradenství pracuje vícero subjektů. Lze se jen domnívat, k čemu to tito figuranti mají. Být náhončím oveček do MLM nebo motivačním MLM řečníkem, tak nevím nevím…

    http://www.spy­obchod.cz/bry­le-s-kamerou/

    http://www.spy­obchod.cz/pro­piska-s-diktafonem-exclusive/

    Odpovědět

  • 21 února, 2017

    Nevšimla si finty ve smlouvě, platila by pojistné 160 tisíc co dva roky.

    Zdenka chtěla zhodnotit 160 tisíc korun, které dostala od rodičů a svěřila se poradkyni. Nepřečetla si pořádně smlouvu a málem o peníze přišla. Zavázala se totiž na své investiční životní pojištění posílat po dobu 42 let dalších 160 tisíc korun každé dva roky. Když se Zdenka Š. z Kolínska po absolvování vysoké školy osamostatnila, od rodičů dostala 160 tisíc korun takzvaně do začátku. Protože je nepotřebovala, rozhodla se, že je uloží někam, kde je dobře zúročí.
    „Moje sestřenice začala pracovat jako finanční zprostředkovatelka na kolínské pobočce jedné z velkých poradenských firem. Věřila jsem jí a dala na její rady. Sjednala jsem si u ní investiční životní pojištění,“ říká Zdenka. Do něj naráz vložila 160 tisíc korun ze stavebního spoření od rodičů a domnívala se, že se jí peníze budou zhodnocovat.
    „Těsně před uplynutím dvou let od podepsání smlouvy jsem si ale smlouvu znovu překontrolovala. Bylo štěstí, že jsem se tím začala zabývat, protože jsem zjistila, že bych měla pojišťovně posílat každé dva roky dalších 160 tisíc korun. Nejenže jsem nechápala proč, ale ani platit takové peníze jsem si vůbec nemohla dovolit,“ vzpomíná Zdenka, jejíž příjem v té době činil 20 tisíc korun.
    Není provize jako provize
    Začala hledat odbornou pomoc a zjistila, že se stala obětí finty. „Finta obsažená v nevýhodné smlouvě paní Zdenky spočívala v tom, že svých 160 tisíc korun vložila do investičního životního pojištění jako běžné pojistné a nikoli jako mimořádné pojistné,“ vysvětluje poradce společnosti Partners Tomáš Šťastný, který se jejího případu ujal. „Pokud by šlo o mimořádné pojistné, vložila by jen svých 160 tisíc korun a zaplatila za vstupní poplatek v řádu několika stokorun. Součástí mimořádného pojistného by nebyl ani žádný úpis, v němž se klientka zavazuje k dalším platbám do budoucna. Zdena se ovšem k takovým platbám, aniž by si toho všimla, skutečně zavázala,“ přibližuje Šťastný.
    Se svými 160 tisíci korunami si tak Zdena ve skutečnosti předplatila běžné pojistné na dva roky. A takto by to dělala neuvěřitelných 42 let. Její situace byla o to horší, že pojišťovna po ní mohla peníze soudně vymáhat.
    Podvod od A až do Z
    U investičního životního pojištění se vstupní poplatek vypočítává na základě délky smlouvy a výše běžného pojistného (platby klienta). Průměrně se pohybuje ve výši 180 až 200 procent nastaveného ročního pojistného. Pokud klient vloží finanční prostředky na takzvané mimořádné pojistné, jsou poplatky v řádech stokorun, maximálně nižších tisícikorun.
    „Když si ale chce nesolidní finanční zprostředkovatel přivydělat, peníze klienta do pojištění vloží formou běžného pojištění. Nastaví mu co nejdelší čas trvání pojištění a cílovou částku. Z toho má nejvíce peněz na provizi,“ vysvětluje Tomáš Šťastný.
    V případě paní Zdenky šlo o cílovou částku ve výši 3 360 000 korun, ze které by zprostředkovateli a pojišťovně zaplatila za 42 let trvání smlouvy okolo 160 tisíc korun. „Šlo o jasný úmysl finančního zprostředkovatele poškodit klienta a vyinkasovat tučnou provizi,“ říká Tomáš Šťastný.
    Jak podvod funguje:
    Zprostředkovatel narazí na klienta, který má někde uloženou větší hotovost – nejčastěji stavební spoření.
    Klienta přesvědčí, že ty samé peníze mohou pracovat někde jinde mnohem lépe.
    Doporučí mu částku vložit do investičního životního pojištění.
    Pojistku nastaví na minimální krytí, co pojišťovna dovoluje.
    Vloženou částku rozpočítá nejčastěji do několika let, klient si tak de facto předplácí budoucí zhodnocení částky vložené do investičního pojištění. Pak mu přijde dopis na předplacení dalších let.
    Chybu uznala, sestřenici věřila
    Za vzniklou situaci kladla Zdenka vinu hlavně sobě. Tvrdí, že slepě důvěřovala sestřenici, která byla nezkušená a nechala se ovlivnit svým nadřízeným. „Hlavní zájem měl její nadřízený nejspíš na tom, jak za každou cenu vydělat co nejvíce peněz,“ rozhořčuje se Zdena. Nicméně přiznává, že si nepřečetla pořádně smluvní podmínky a celkově se o uzavřenou smlouvu nezajímala. „Další platba, která by mě čekala, by pro mě byla už likvidační. Žila jsem sama a finanční rezervy jsem neměla takřka žádné,“ vzpomíná.
    Spolu s poradcem Tomášem Šťastným se proto snažili najít sebemenší chybu v její smlouvě, kterou by mohla využít, aby nevýhodnou smlouvu vypověděla. Poradce, který jí pomáhal problém řešit, nakonec chybu našel. A to v povinném dotazníku, který před sjednáním investičního životního pojištění musí vyplnit každý klient.
    „Z dotazníku vyplývalo, že paní Zdenka je konzervativním typem investora,“ říká Tomáš Šťastný. Uzavřená smlouva však vypovídala o něčem jiném. Prostřednictvím investičního životního pojištění chtěla Zdenka investovat celkových 3 360 000 korun a zprostředkovateli a pojišťovně na poplatcích zaplatit za 42 let trvání smlouvy 160 tisíc korun.
    Ze smlouvy se podařilo vyvázat
    Tomáš Šťastný napsal dopisy s podrobným popisem situace na společnost finančního zprostředkovatele, pojišťovnu i finančního arbitra. V dopisech hrozil výhrůžkou soudního řízení. Výsledkem bylo, že pojišťovna po pár měsících paní Zdence nevýhodnou smlouvu zrušila a peníze jí vrátila.
    Podle Tomáše Šťastného je smutným faktem, že případy lidí s nevýhodným investičním životním pojištěním, jako byla paní Zdenka, nejsou výjimečné. „Takové smlouvy existují na celém trhu. Narážím na ně často. Mnoho lidí kvůli nim přišlo o peníze,“ uzavírá Tomáš Šťastný.
    Příčinou byl chybně nastavený systém provizí pro finanční zprostředkovatele, který některé sváděl k okrádání klientů. Od konce loňského roku začala v Česku platit nová pravidla. Ze zákona pojišťovny musejí pojišťovny rozkládat náklady na vznik smlouvy na pět let. Riziko, že budou chtít nepoctiví zprostředkovatelé okrást na provizích své klienty, se tím nejspíš sníží.

    Zdroj: https://finan­ce.idnes.cz/pod­vod-a-zivotni-investicni-pojisteni-dyk-/poj.aspx?c=A170217­_154014_poj_sov

    Odpovědět

  • Vanička (ta úplně fakt první)

    21 února, 2017

    Vysvětlí mi někdo, jak se mohlo stát, že takováto prasárna prošla samotným „analyticko – kontrolním“ oddělením MLM firmy zprostředkovatele ? A jak je možné, že tutéž prasárnu v pohodě akceptovala samotná pojišťovna ? Je normální, aby si čerstvě vystudovaná vysokoškolačka mohla dovolit platit co dva roky na běžném pojistném 160.000 Kč po dobu 42 let ? Kde je citelná pokuta ze strany ČNB MLM firmě ? Kde je citelná pokuta ze strany ČNB samotné pojišťovně, která akceptací podobných prasáren podporuje jejich sjednávání ? Kdy už konečně ČNB dá pořádně finančně přes prsty samotným pojišťovnám za tyto případy (a že jich je) ? Sorry jako, ale dokud budou pojišťovny v pohodě tato zvěrstva akceptovat a v pohodě přijímat do správy, tak se nic nezmění, i kdyby se za provize ručilo 10 let. On už to tu někdo psal: zkuste dnes podobnou prasárnu sjednat a uvidíte, že se nenajde ani jedna pojišťovna, která by to nevzala do svojí správy a smlouvu neakceptovala, takže se opravdu bere úplně všechno, s nějakou etikou, odbornou péčí a profesionalitou si můžete vytřít zádel, to dnes opravdu nikoho nezajímá. Že ano ? Tak jak je možné, že vám to pojišťovny vezmou (a vyplatí za takovéto prasárny i provizi) ?

    Odpovědět

  • Pietro

    21 února, 2017

    Mám stejný názor.
    Proč ČNB nezakročí i vůči pojišťovnám? Bojí se, že by je pojišťovna potom zažalovala a to by podkopalo stabilitu finančního sektoru v ČR, na kterém vše stojí…?
    Proč ČNB konala tak pomalu (resp. asi nekonala) a dovolila, aby se toto dělo několik let? Co kdyby někdo zažaloval ČNB za to, že nepodnikli maximum pro to, aby ochránili spotřebitele a přispěli tím i k dalšímu zhoršení mínění o oboru, ve kterém působí zcela jistě řada odborníků a profíků?
    Jako laik bych si pozval na kobereček klienta a poradce. Poradce byl nováček, poradil mu to manažer? Máš důkazy, dělo se to kolem tebe opakovaně? Pozvu si manažera. Kdo tě to naučil, ředitel? Atd. Pak bych pokutoval každého individuálně a zakázal jim činnost. Tečka. Místo toho všichni jednají pomalu, vlažně, 10× zdvihneme jen prstíček. Stejně si myslím, že se všichni dobře znají a cílem majitelů porad.firem / pojišťoven a ČNB je, aby spolu tak nějak vycházeli, byznys běžel, neházeli si zbytečně klacky pod nohy.
    Vše je až moc propojené a navzájem se možná zastrašují, že kdyby přišel rázný krok, padla by důvěra lidí, vláda, ekonomika, … TO JE SMUTNÁ REALITA, proto se nikdy nic rázně nezmění!

    Odpovědět

  • Radek

    22 února, 2017

    „Pak bych pokutoval každého individuálně a zakázal jim činnost.“

    • kdepak, ČNB by jen zvedla prst, udělala ty ty ty a poslala je domů s nápravným opatřením. Podobně jako Štorka (dříve Mikulu, ještě dříve Štorka). Ani ten by nedostal šestimilionový flastr, kdyby na nápravné opatření zvysoka nekálel.

    Odpovědět

  • Poradci žijí z vizí a my...

    21 února, 2017

    Inspirativní komentáře o Partners pod samotným článkem :0)

    O reálnosti té nešťastnice lze pochybovat, stejně jako o Partners jako „odbornících“.. protože situace mohla být jinak a ta ženská mohla klidně naletět ovečce právě těchto „odborníků“.. proč? Už jste se těch odborníků z Partners zkusili někdy zeptat na povinný ručení, pojištění nemovitosti? Tedy věci, o kterých by člověk čekal, že bude mít nezávislý odborník přehled a snahu nabídnout řešení? Kdepak. Když finanční produkt, tak od Uni Credit, tedy kamarádské banky. A pak? Celá finanční analýza, kterou provádí a kterou si zvládne udělat sám každý relativně gramotný člověk (protože zjistit plusy a mínusy v domácím účetnictví není nic moc složitého) má za cíl jediné. Zjistit rezervy, které lze vrazit do produktu zvaného životní pojištění. Soudě podle toho, že se o tento produktu tak perou, budou z toho koukat asi nejtučnější provize..

    At uz je pribeh smysleny nebo realny, zlodej krici chytte zlodeje. Stejny trik byl medializovan uz nekolik let zpet a pak jeste nekolikrat. Poradce, ktery si takto hezky maznul do kapsy byl ovsem z Partners.

    Pěkná pohádka. Firma co jí povedla je ta zlá a Partners jsou ti odborníci co by se nikdy nesnížili na úroveň podvodníků.

    http://podvod­nefirmy.cz/par­tners/

    Ještě,že zakročila firma Partners a její analytičtí odborníci. Proč prosím nejsou tyto články označovány PR? Vyhnul bych se jim.

    Pro info jak zrušit investiční životní pojištění bez ztráty: http://www.rusimpojis­tku.cz

    Pořád to samé, rychlokvaška zprostředkovatel, naočkován od „bosse“, kterého zajímají hlavně vysoké odměny od pojišťoven… Na „investiční životní pojištění“ se nachytalo už lidí. Nejhorší je, že v tomto business, už není žádná morálka, oškubou každého co to jde, lžou a drtivou většinu zajímá jen provize.

    ČNB se sice pokusila o reorganizaci, ale to je jen organizační proces, business jede dál. Z původního sofistikovaného oboru finančního poradenství zbyl jen masivní prodej lživých informací za účelem rychlého zisku na provizích a pitomých produktech.

    Škoda, investičního a finančního poradce bych potřeboval, ale za několik let nenašel normálního, který je opravdu konzultantem a profesionálem. Každý mele to samé „investiční životní pojištění“ a spořte.

    Odpovědět

  • vasek

    21 února, 2017

    to je nějaká úchylka sem vkládat články z jiných serverů?

    Odpovědět

  • Vanička (ta fakt úplně první)

    21 února, 2017

    Milý Vašku, je-li to k tématu, tak proč ne ? Máš-li s tím problém, pak je jednoduše nečti nebo je ignoruj.

    Odpovědět

  • Pan Vanička

    22 února, 2017

    To není úchylka pane Vašku, tomuhle nicku nejde ani o klienty ani o čistotu trhu, tohle je „profesionální“ škodič buď v žoldu vlastního „poradenského“ neúspěchu nebo nudící se zaměstnanec státní či jiné Správy. Naštěstí zdravého rozumu moc nepobral nebo je tou zlobou zaslepen nadmíru …

    Odpovědět

  • Míra

    20 února, 2017

    Je hezké, že se sešli na půdě VŠE všelijací odborníci přes to poradenství. Ale bude to mít nějaký dopad? Nebo si jen tak poklábosili a poplakali?

    Odpovědět

  • Věra z VŠE

    20 února, 2017

    Názory pracovníků Ministerstva financí a ČNB se formují také na takových konferencích. Obě instituce byly zastoupeny bohatě i v publiku, nejen na pódiu.

    Odpovědět

  • Radek

    20 února, 2017

    Přesně tak, pokud by úředníci jen seděli v kancelářích a vymýšleli regulaci bez alespoň minimální znalosti názoru z trhu, tak by to bylo ještě horší.

    Odpovědět

  • Míra

    22 února, 2017

    A jak tedy ty informace pracovníci ministerstva financí reálně zpracovávají, když jim odborníci na různých setkáních dlouhodobě odborně vysvětlovali, že pětileté ručení za čistě rizikové pojištění je čirá pitomost a oni stejně parlamentem tuto pitomost protlačili? Ohánějíce se blahem klienta tímto způsobili přesný opak.

    Odpovědět