Americký NFP zatím nerozklíčoval hádanku amerických sazeb

To je sice výrazně méně než předchozí přírůstek (528 tis.), nicméně stále se jedná o velice solidní nárůst zaměstnanosti nadále svědčící o silném trhu práce v USA. Průměrné hodinové výdělky vzrostly meziměsíčně o 0,3 % oproti očekávanému růstu o 0,4 %, nezaměstnanost vzrostla o 0,2 pb na 3,7 % vlivem vyšší participace na trhu práce. Silná data by mohla rozvázat ruce americkému Fedu a implikovat agresivnější postoj měnové politiky. Nicméně tržní ocenění je stále relativně rozpolcené mezi 50 a 75 bb pro příští zasedání Fedu s menším náklonem ke většímu zvýšení úrokových sazeb. Obrázek by mohla definitivně rozklíčovat americká inflace zveřejněná ale až za dva týdny.

Středem pozornosti tohoto týdne byly také cenové indikátory. Inflace v eurozóně v srpnu zrychlila z červencových 8,9 % y/y na 9,1 % y/y především za přispění jádrové složky, jejíž tempo zrychlení bylo ještě výraznější (z 4,0 % na 4,3 % y/y). Čekáme, že vzhledem ke zrychlující inflaci a její perzistentní struktuře by ECB měla zvýšit sazby o 75 bb na zasedání v příštím týdnu. K podobnému závěru pomalu směřuje i tržní ocenění dle budoucích kontraktů odvíjející se od zářijového zasedání. Pro zbylé dvě zasedání letošního roku pak čekáme dalších 75 bb. Růst cen výrobních vstupů v eurozóně překvapil ještě více, když meziměsíčně ceny vzrostly o 4,0 %. Ke skokovému nárůstu výrazně přispěly ceny energií, které se meziročně téměř zdvojnásobily. Podobně, směrem nahoru a vlivem složky energií, překvapila i polská inflace, ta německá naopak meziměsíčně zpomalila. Podle nás by tuzemský protějšek měl pokračovat ve zmirňování svého meziměsíčního tempa z červencových 1,3 % na 0,8 %, po sezónním očištění pak z 1,1 % na 0,9 %. Nicméně s ohledem na výše zmíněné vývoje spotřebitelských cen, sílu dovážených inflačních tlaků plynoucí z dynamiky PPI v eurozóně a nejistotě průsaku cen energií jsou rizika vychýlená směrem k vyšší dynamice.

Výrobní PMI u nás a v Polsku setrvaly značně pod 50bodovou hranicí, což nenese dobré zprávy pro vývoj průmyslu v nadcházejících měsících. Finální odhady výrobních PMI v eurozóně a Německu ukázaly na hlubší propad. Obecně pojítkem poklesu těchto indikátorů byla vidina slábnoucí poptávky, což je také jeden z důvodů, proč čekáme, že tuzemská průmyslová produkce v červenci meziměsíčně klesla o 1,6 %. Co se týče ostatních indikátorů ekonomického sentimentu, tak pokles důvěry v průmyslu v eurozóně stáhl celkový index na nejnižší úroveň od února 2021.

Během týdne eurové i dolarové tržní sazby pokračovaly ve svižném růstu. Zatímco eurové sazby narostly výrazněji na kratším konci vzhledem k posunu očekávání k agresivnějšímu utahování měnové politiky od ECB, tak u těch dolarových naopak narostly více delší splatnosti. České sazby naopak klesaly. Růst eurových sazeb sice přinesl mírnou úlevu pro euro, nicméně se zhoršenými vyhlídkami pro ekonomiku eurozóny spojené s hrozbou eskalace energetické krize nejspíše převládne atraktivita dolaru. Eurodolarový pár během týdne osciloval kolem parity, dnes euro ale výrazně posílilo až o 0,60 %. Středoevropské měny navzdory výše zmíněnému vývoji tržních sazeb během týdne posilovaly v čele s maďarským forintem (+3,0 %), kterému pomohlo zvýšení sazeb o 100 bb od MNB. Následoval jej polský zlotý (+0,81 %) a pak česká koruna (+0,31 %), která během dneška jen mírně oslabila až o 0,20 %.