13. 05. 2026
Americká inflace zesílila
Včerejší data americké inflace předčila tržní očekávání a poukázala na zesílení inflačních tlaků v USA. To není dobrá zpráva pro D. Trumpa a Republikány před listopadovými volbami. Celková inflace dosáhla meziměsíčně 0,6 % a meziročně 3,8 % (graf níže). Jádrová inflace pak dosáhla 0,4 % meziměsíčně a 2,8 % meziročně (v březnu byla 2,6 %).
Celkově tak stále platí, že aktuální vývoj na Blízkém východě dopadá především na ceny pohonných hmot a energií a jádrová inflace zatím výrazněji neroste. Slovo „zatím“ je zde ale důležité, protože s prodlužující se délkou konfliktu se inflační vývoj začne přenášet i do dalších částí ekonomiky (což neplatí jen pro USA, ale obecně pro většinu ekonomik).
Tržní očekávání se začínají stáčet na vyšší pravděpodobnost možného zvýšení sazeb Fedu. Nicméně pro zbytek letoška čeká trh ještě stabilitu a možné zvýšení sazeb čeká až v příštím roce. Což je samozřejmě otázka. Pokud by se konflikt uklidnil a ceny komodit postupně klesly, inflace by zeslábla. My se kloníme spíše k tomu, že Fed na sazby nyní sahat nebude, ale v příštím roce by mohl jít spíše mírně dolů. Navíc trhy, a to platí obecně, podle mě podceňují možné ochlazení globálního makro vývoje, které by bylo protiinflační. Typicky se to podle mě týká eurozóny. Aktuální vývoj je pro eurozónu stagflační a pokud by ECB začala významněji utahovat měnovou politiku (zvýšení sazeb celkem řekněme o 75-100 bodů, jak čeká trh), tak takový vývoj by mohl poslat eurozónu do recese. Což je otázka, zdali by se do takovéhoto dobrodružství chtěla ECB pouštět.
Podíl nezaměstnaných osob v české ekonomice dosáhl v dubnu 4,9 %, a oproti březnu se tak mírně snížil. Důvodem za snížením je nicméně sezónní vliv, který působil již v březnu (začátek sezónních prací ve stavebnictví, zemědělství apod.).
Aktuálně se nezaměstnanost v české ekonomice pohybuje (dle nás) poblíž své rovnováhy (tzv. NAIRU, Non-accelerating inflation rate of unemployment). Poblíž této úrovně nedochází ani k zesilování, jak jsme to viděli v nedávné minulosti, ani zeslabování inflace). Z makro pohledu je tato úroveň optimální. Při nižší nezaměstnanosti totiž firmám chybí lidi, což tlačí na růst mezd, tím na inflaci a centrální banky pak musí zvyšovat sazby, což následně brzdí investice se všemi negativními důsledky. Důležité nyní je, aby se nezaměstnanost již dále nezvyšovala a poblíž stávající úrovně zůstala.
Autor: Jiří Polanský, analytik České spořitelny
