Čtvrtek 23. září. Svátek má Berta.

Změna klimatu a nové energetické předpisy. Vláda by měla analyzovat, jaké budou mít dopad na fungování české ekonomiky

Foto: Pixabay

Nejnovější zpráva Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu (IPCC) je až hrozivá. Předpovídá, že i když podnikneme všechny podstatné kroky, reálně se lidstvo nevyhne tomu, že do konce tohoto století stoupne oproti době předprůmyslové teplota o 3 stupně Celsia. Už teď se oproti předprůmyslové době, tedy polovině 19. století, oteplilo o 1,1 stupně.

S tím souvisí i Evropskou komisí představený klimaticko-energetický superbalík Fit for 55, kterým si EU klade za cíl snížit skleníkové plyny o 55 % do roku 2030 ve srovnání s rokem 1990, mimo jiné i navýšením podílu obnovitelných zdrojů na 40 %, tedy na dvojnásobek současného stavu.

Jedná se o velmi ambiciózní plán. Podobně mluví řada státníků už několik let. Stále jsou to však jen plané a nereálné řeči. Nedá se mávnout kouzelným proutkem a fosilní paliva jen tak vyškrtnout. Faktem je, že jednoduché řešení této situace neexistuje.

Chybí detailní zhodnocení hospodářského a sociálního dopadu na jednotlivé země

Podle prezidenta České hospodářské komory (HK ČR) Vladimíra Dlouhého postrádá zmiňovaný superbalík Fit for 55 analýzu dopadů na ekonomiku České republiky a tuzemské podniky.

Dlouhý v tiskové zprávě HK ČR připomíná, že Česká republika i čeští podnikatelé usilovali právě o to, aby konkrétním návrhům a navyšování cílů předcházelo hodnocení dopadů na jednotlivé země. Dopady balíku na země a firmy se budou totiž lišit, což je dáno řadou faktorů, třeba emisní náročností ekonomik či kupní silou obyvatelstva.

Návrhy předpisů sice do určité míry reflektují, že výchozí pozice členských států jsou odlišné, ale detailní zhodnocení hospodářského a sociálního dopadu na úrovni zemí přesto chybí. „To považuji z pohledu naší země za jeden z největších problémů balíčku,“ podotkl Dlouhý.

Komise rozhodla zachovat a vzhledem k navýšení ambicí i mírně posílit např. Modernizační fond, který má pomoci chudším státům s transformací, ale bez hlubší znalosti reálných dopadů bude náročné identifikovat, zda je takové opatření dostatečné.

„Pokud se člověk dívá na vyjádření, která zaznívala od části europoslanců, a srovná si je s tím, co zdůrazňují některé státy, či tím, před čímž varují mnozí podnikatelé, tak je jasné, že vyjednávání budou ještě tvrdá a zdlouhavá,“ předpokládá Dlouhý.

Téma klimatu a české předsednictví EU

Odpovědnost za výsledek přitom podle něj bude nést i Česká republika, která bude EU předsedat od půlky příštího roku, tedy v době, kdy mohou vyjednávání nad řadou nejkontroverznějších otázek vrcholit.

Vláda si bude muset pro další vyjednávání na evropské úrovni zpracovat analýzy dopadů, a současně zajistit, že státy budou mít dostatečnou flexibilitu, jak nové cíle a limity plnit, a to vše při zachování principu technologické neutrality.

Pro země, jako je Česká republika, bude přitom mezi největší dopady balíčku patřit zejména oblast energetické účinnosti, v níž má ČR problémy s naplňováním současných, výrazně nižších, cílů. Podobně tomu bude i s dopady nového systému obchodování emisními povolenkami (EU ETS), přičemž například fungování českého teplárenství se už při nynějších cenách povolenek pohybuje na hraně ekonomického přežití. „Nestačí jen říct, že navýšíme ambice, ale současně je třeba zajistit financování a zachování konkurenceschopnosti evropských i českých podniků,“ dodal Dlouhý.

S emisními povolenkami bude mít řada podniků nejen v ČR obrovský problém

Balíček se skládá z legislativních iniciativ týkajících se politiky v oblasti klimatu a energetiky, odvětví mobility, ale i využívání půdy. Mezi nejdůležitější patří revize systému obchodování s emisními povolenkami (EU ETS), nově zavedený mechanismus uhlíkového cla, nařízení o sdílení úsilí a revize směrnic o obnovitelných zdrojích energie, o energetické účinnosti a směrnice o zdanění energie. „Například mechanismus uhlíkového cla nebude podle pravidel Světové obchodní organizace (WTO) slučitelný s bezplatným přidělováním emisních povolenek, což bude pro mnoho podniků, nejen v ČR, obrovský problém,“ upozorňuje Dlouhý

„Považuji za zásadní, aby tyto revize byly vyváženy pobídkami, které podnikům umožní správně uchopit investice do zelené transformace a zabezpečit plánování v dlouhodobém horizontu. Pokud má být snaha o navýšení emisního redukčního cíle na nejméně 55 % proti roku 1990 úspěšná, na jeho plnění se budou muset podílet všechny sektory,“ uvedl Dlouhý s tím, že očekává, že návrhy ještě projdou řadou významných změn během legislativního procesu v Radě EU a Evropském parlamentu.

 

 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.