Sobota 27. listopadu. Svátek má Xenie.

Zdanění kryptoměn má mnohá úskalí. Expert radí jak na to

Zdanění kryptoměn

Česká národní banka nepovažuje kryptoměny za investiční produkt, pro finanční správu jde pouze o zboží. Některé státy dokonce vyvíjejí veliký tlak na banky při ověřování původu peněz, které byly získány z kryptoměn. Jak na zdanění kryptoměn a na co si dát pozor radí daňový odborník Michal Jelínek, majitel společnosti V4 Group.

Někteří lidé tvrdí, že kryptoměny se nemusí danit díky anonymitě jejich majitelů. Jakým způsobem ošetřuje kryptoměny česká daňová legislativa?

Česká daňová legislativa kryptoměny jako takové prakticky nezná. Navíc je potřeba rozlišit pohled zákona o daních z příjmů a zákona o DPH. Pokud jde o první jmenovaný zákon, ten se na příjmy z kryptoměn dívá stejně jako na jakékoliv jiné příjmy. Například u směny kryptoměn za fiat (běžné peníze, např. CZK, EUR) se na příjem nahlíží jako na obyčejný nákup zboží, zatímco u směny jedné kryptoměny za jinou se na příjem dívá jako na barterový obchod. V obou případech ale daný obchod, pokud u něj vznikl zisk, podléhá zdanění. Co se týče daně z přidané hodnoty, tam jsou všechny směny kryptoměn za fiat nebo mezi sebou navzájem zcela osvobozeny od DPH.

O anonymitě většiny kryptoměn lze dnes úspěšně pochybovat. Až na některé výjimky, tou je především kryptoměna Monero a některé další, jsou transakce s kryptoměnami dohledatelné na blockchainu. Pokud by tedy uživatel udělal bezpečnostní chybu nebo se stát jinými donucovacími prostředky dostal k údajům o jeho peněžence, bude doměření daně a na to navazující postihy velice snadné uplatnit.

Jak na kryptoměny nahlíží česká legislativa?

Česká legislativa je v oblasti kryptoměn v úplných plenách. Podobně jako v případě daňové legislativy, vycházíme pouze z výkladových stanovisek orgánů státní správy spíše než z platných zákonů. Základním kamenem pro výklad práva v oblasti kryptoměn se v České republice stalo stanovisko České národní banky vydané v únoru 2014. Na něj pak navazuje Ministerstvo financí potažmo Finanční správa a další dotčené úřady.

ČNB ve stanovisku v podstatě říká, že nákup a prodej Bitcoinu – stanovisko se totiž nevyjadřuje ke kryptoměnám obecně, byť jej tak dnes chápeme – není platební službou dle zákona o platebním styku a Bitcoin není ani bezhotovostním peněžním prostředkem. Není dokonce ani investičním nástrojem, a proto pro jeho obchodování není potřeba žádná licence.

Licence je potřeba pouze tam, kde by docházelo ke shromažďování peněžních či jiných prostředků od široké veřejnosti za účelem jejich investování do kryptoměn. Ministerstvo financí následně vydalo své sdělení, v rámci kterého určilo, že kryptoměny jsou brány jako zásoba, a tak k nim je potřeba přistupovat v rámci účetnictví a daňových zákonů. Je to například rozdíl oproti Slovensku, kde se tamější vláda přiklonila k názoru, že kryptoměny jsou krátkodobý finanční majetek.

Může finanční úřad zjistit, kdo kryptoměny vlastní a o jaké se jedná?

Zde bude potřeba rozlišit čistě formálně právní rovinu a rovinu praktickou. Z hlediska daňových zákonů má každý povinnost přiznat své příjmy a tyto příjmy zdanit. To se bezvýhradně týká také příjmů z kryptoměn. Pokud tak daňový subjekt nečiní, finanční úřad má celou řadu nástrojů, jak nepřiznané příjmy odhalit a zdanit. Tyto nástroje jsou dnes ale zaměřeny spíše na odhalování hotovostních či bezhotovostních příjmů. Ve vztahu ke kryptoměnám naopak finanční úřad příliš možností nemá.

Realita je dnes taková, že pokud si někdo dá skutečně dobrý pozor na zakrytí svých kryptoměnových příjmů a neudělá některou ze základních bezpečnostních chyb, jsou šance finančního úřadu na odhalení takových mizivé. To je mimochodem jeden z důvodů, proč státy vyvíjejí veliký tlak na banky při ověřování původu peněz, které byly získány z kryptoměn. Praktickým důsledkem pak například je, že spousta bank vám dnes neumožní přijmout na běžný účet platbu, která představuje withdrawal z kryptoburz, směnáren apod.

Daní se jen převody na fiat měnu?

Odpověď v tomto případě není tak jednoduchá. Pokud vyměním např. Bitcoin za koruny bez jakékoliv zisku nebo tento zisk nedosáhne 30 tisíc korun za rok, pak tyto příjmy nedaním. Pokud jsem ale před několika měsíci koupil Bitcoin a ten nyní se ziskem prodávám za fiat, pak tento prodej podléhá zdanění. Samozřejmě opět platí, že pokud je to nahodilá činnost, kterou nedělám v rámci běžné podnikatelské činnosti, tak zisk do 30 tisíc korun ročně je od daně osvobozen. Co se týče DPH, jakákoliv směna kryptoměn mezi sebou i za fiat je od DPH osvobozena.

Jak tedy kryptoměny danit? Na co si dát pozor?

Způsob danění kryptoměn není bohužel vůbec jednoduchý, ostatně stejně jako není jednoduché zdanění jakéhokoliv jiného příjmu v ČR. Z tohoto důvodu je potřeba se vždy poradit s odborníkem, který se na danou problematiku specializuje.

Nejčastější chybou, se kterou se setkávám, je představa, že příjem z kryptoměn se daní až ve chvíli, kdy mi přijdou fiat peníze na bankovní účet. Situace není tak jednoduchá. Uvedu příklad. Pokud na začátku roku koupím například jeden Bitcoin za fiat, nevzniká mi žádný zdanitelný příjem. Pokud o pár měsíců později tento jeden Bitcoin prodám například za Litecoin, může nastat dvojí situace. Pokud v mezičase Bitcoin oproti koruně posílil, tak při jeho prodeji za Litecoin musím zisk z tohoto zhodnocení zdanit.

Pokud by však proti koruně oslabil, pak jsem nevykázal žádný zisk a nic danit nemusím. Takto bych si měl evidovat každou transakci v roce, a pokud mi na konci roku vyjde v součtu zisk převyšující 30 tisíc korun, pak jej musím jako fyzický osoba zdanit. Obdobně to funguje u právnických osob. A je jedno, jestli jsem Bitcoin vyměnil za Litecoin nebo zpátky za fiat.

Jaká jsou další specifika zdanění kryptoměn oproti jiným investičním produktům?

ČNB se na kryptoměny nedívá jako na investiční produkt. Finanční správa se na ně dokonce dívá jako na zboží. To znamená, že oproti jiným investičním produktům požívají kryptoměny v České republice velmi limitovanou míru regulace.

To na jednu stranu přináší investorům velkou volnost při jejich obchodních aktivitách, na druhou stranu minimální regulace představuje poměrně zásadní rizika z pohledu možných podvodů, nekalých jednání a snah o manipulaci trhu (na kryptoburzách se hovoří o tzv. velrybách).

Nicméně za posledních několik let se kryptoměnové trhy, potažmo burzy, více institucionalizovaly a postupně směřují ke standardním komoditním burzám. Také přístup jednotlivých hráčů na trhu se zprofesionalizoval, vstoupilo na něj mnoho traderů se zkušenostmi z akciových a komoditních trhů či z FOREXu. Hlavní odlišností od jiných trhů je tedy stále minimální míra regulace.

Pokud někdo obchoduje s kryptoměnami potřebuje živnostenský list, případně jiné povolení, či oprávnění?

Ne, běžný občan, který chce obchodovat s kryptoměnami, nepotřebuje žádné živnostenské oprávnění. Je to podobné jako při obchodování s cennými papíry. Příjem z takového obchodování se pak zdaňuje jako tzv. ostatní příjem dle § 10 zákona o daních z příjmů.

Je nějak legislativně ošetřena těžba kryptoměn?

Opět platí, že česká legislativa v oblasti kryptoměn, a to se týká i těžby, mlčí. Těžbu kryptoměn zmiňuje ve svém sdělení Ministerstvo financí, ale konkrétní závěry z něj vyčíst nelze. Jisté je, že příjem z těžby kryptoměn podléhá zdanění. Názory se liší na to, v jakém okamžiku nastává zdanitelný příjem. Zdali okamžikem vytěžení, tedy nejčastěji připsáním kryptoměny z mining poolu, nebo až ve chvíli, kdy vytěženou kryptoměnu těžař smění. Další rozpor vzniká v případě DPH.

Někteří odborníci jsou toho názoru, že těžba kryptoměn DPH nepodléhá, jiní jsou však přesvědčení, že z vytěžených kryptoměn je potřebné DPH odvést. My máme za sebou již dvě daňové kontroly u našich klientů, kteří těží kryptoměny v poměrně velkém rozsahu, a vždy se závěrem, že tato činnost DPH podléhá. Byla to pro ně samozřejmě pozitivní zpráva, protože si byli schopni odečíst DPH z nakupovaných energií a samotných minerů.

Kryptoměny jsou takřka celosvětově rozšířené, jak na tento trh dopadá pandemie nového koronaviru?

Jak se pandemie koronaviru podepíše na trhu kryptoměn ještě uvidíme. Ale zatím jsou dopady podobné jako na zbytek ekonomiky. Lze vidět celkové ochlazení, v případě kryptoburz propad tzv. volume, což mívá neblahý dopad na cenu. Jak se kryptoměny se situací okolo koronaviru vypořádají nakonec ukáže čas. Dnes je brzy na jakékoliv analýzy.

Ostatně kryptoměny nyní čeká jejich první období globální ekonomické recese po tzv. mass adoption. Bude zajímavé sledovat, jak se budou v průběhu krize chovat. Zdali budou cyklické, proticyklické nebo budou na vývoji ekonomického cyklu zcela nezávislé.

Vaše firma V4 Group se věnuje podnikatelským subjektům v zemích V4. Jaké jsou rozdíly v danění kryptoměn v jednotlivých zemích?

Žádná velká specifika v danění kryptoměn napříč zeměmi Visegrádské čtyřky nevidím. Žádná ze zemí, pokud je mi známo, neupravila svou daňovou legislativu na míru kryptoměnám a všechny se vydaly pouze cestou výkladových pravidel.

Rozdíl například mezi ČR a SR, je právě v chápání kryptoměn z pohledu účetnictví.  U nás se na kryptoměny díváme jako na zásoby svého druhu, na Slovensku se jedná o krátkodobý finanční majetek. To má poměrně velký dopad na daně a na způsob jejich oceňování ke konci účetního období. Rozdíl může být také v přístupu daňových správ. Zatímco v ČR jsme byli schopni klientům obhájit vratku DPH z energií při těžbě kryptoměn, na Slovensku jsme tak úspěšní nebyli.

A z hlediska daní obecně, v čem vidíte největší rozdíly v zemích V4? Napadá vás něco, čím by se Česká republika mohla inspirovat?

Rozdíly v daňovém systému jsou mezi státy V4 poměrně velké. Slovensko mělo do roku 2003 v zásadě stejný zákon o daních z příjmů, jaký zdědilo z dob federace, tedy velice podobný jako my máme dodnes. Po jeho rekodifikaci v roce 2003 došlo ke zcela odlišnému vývoji v daňově legislativě na Slovensku a jsem přesvědčen, že slovenský zákon o dani z príjmov je srozumitelnější a přehlednější než český zákon.

V Polsku mají oddělený zákon o dani z příjmů pro právnické a fyzické osoby, což je přístup, který v Česku celá léta bezvýsledně prosazují někteří daňoví poradci. Obrovská výhoda rozděleného zákona je, že pro fyzické osoby lze zákon napsat poměrně jednoduše a přehledně, což pro právnické osoby nebude nikdy dost dobře možné. Maďarsko se v posledních letech vydalo poměrně zajímavým směrem uvolňování daňových předpisů a z mého pohledu je dnes v mnoha ohledech atraktivnější než například Kypr.

Do čeho investujete vy? Jsou ve vašem hledáčku také kryptoměny?

Valnou většinu prostředků, které vydělám, opět putují zpět do firmy. V4 Group prožila vzhledem ke své krátké historii poměrně rychlý růst a ten byl dán právě i refinancováním zisků. Jinak své volné disponibilní prostředky investuji především do nemovitostí. V kryptoměnách ještě určitou část portfolia mám, ale oproti dřívějšku se jedná spíše o okrajovou záležitost.

Děkujeme za rozhovor.

Michal Jelínek, majitel poradenské skupiny V4 Group, specializuje na daň z příjmů a mezinárodní zdanění. Jeho společnost poskytuje komplexní poradenské služby v zemích Visegrádské čtyřky. Pravidelně přednáší pro Komoru auditorů, Komoru daňových poradců a Komoru certifikovaných účetních, dále se věnuje přednáškové činnosti na postgraduálním kurzu Úřadu průmyslového vlastnictví a Ekonomické fakultě Vysoké školy báňské.

42 komentářů: “Zdanění kryptoměn má mnohá úskalí. Expert radí jak na to”

  1. Petr napsal:

    Konkretne ke zdaneni. Melo by to byt v priloze dve pod: „F – jine ostatni prijmy“ nebo „C – prodej movitych veci“?
    Nekdo vyse uvadel, ze pod „F – jine ostatni prijmy – bitcoin“, ale to je nesmysl, takto to vubec nejde do danoveho priznani zadat :-). Pokud by to bylo pod „F“, bylo by to dohromady s opcemi a forexem, coz nevim zda je ok. Diky za vysvetleni.

  2. Pavel napsal:

    Zdravím, měl bych prosím pár dotazů:

    1. Když vytěžím 5LTC a ten si převedu na burzu a tam vyměním za např. 0,3BTC (teď nevím přesně za kolik BTC jsem to směnil) musím to danit?
    Směnil jsem 5LTC za např 0,3BTC tak co daním, kolik a jak?
    Jinak tu směnu na 0,3BTC držím a neměním na fiat, až třeba někdy v budoucnu.
    Měl jsem za to, že se to nedaní a zdaní se až pak ten 0,3BTC jako 100% zisku a z toho pak zaplatím těch 15% daň?
    Jinak kdybych ten LTC převedl na FIAT a ten následně směnil na BTC vyšlo by mě to výhodněji, dle aktuálního kurzu jsem tou směnou prodělal cca 20 000 Kč

    2. Co musím mít v ŽL, když chci těžit, prý je tam nyní (od roku 2021) nějaká nová kolonka přímo na těžbu? Musím si do živnosťáku přidat tu novou kolonku, nebo mi stačí nějaká starší, kterou tam mám nyní (nyní tam mám něco jako zpracování dat)?

    3. Chci si udělat paušální daň příští rok, letos jsem to nestihnul, jestli jsem to pochopil správně, tak pak zisk nedaním do milionu? Takže kdybych krypto převáděl na fiat a měl z toho zisk třeba teoreticky 900 000 Kč, daň neplatím?

    Díky.

  3. Jan napsal:

    Dobrý den.

    Mám dotaz na nákup zboží za kryptoměny.
    Řekněme, že si zakoupím auto značky Tesla a zaplatím ho bitcoiny.
    Musím v takovém případě danit a podávat daňové přiznání?
    Podle mých informací je DPH již obsažena v ceně zboží a odvádí ji plátce DPH (tedy obvykle prodejce).
    A pokud se v takovém případě daň přece platí, jakým způsobem se počítá?

    Děkuji za odpověď.

  4. Sam napsal:

    Dobrá investiční příležitost do kryptoměny

    https://rzd.ac/3ighUha

  5. Adam napsal:

    Omlouvám se za špatnou gramatiku, používám google translate.

    Na jakoukoli hodnotu se vztahuje 15% daňový příjem? I když vyděláte více než 2 000 000 Kč, musíte zaplatit 15% nebo musíte zaplatit 23% (15% daňový příjem + 8% daň solidarity)?

    Děkuji předem

  6. Maty napsal:

    Dobrý den,
    měl bych dotaz ohledně danění těžby kryptoměny.
    Příklad: Budu 3 roky těžit kryptoměnu X.
    Mám ŽL, ale protože kryptoměnu nepřevádím na peníze, mám zisk za 1. a 2. rok 0.

    Po třech letech ji budu chtít vybrat. V tuto chvíli bych měl zaplatit daň.
    Můžu si z daně odečíst elektřinu za všechny 3 roky? Můžu si odečíst nákup hw, který jsem kupoval na začátku(tj před 3 roky)?

    Nebo je lepší varianta, jak řešit daně pro tento případ?

    Děkuji za informace.
    Maty

    • Reclip napsal:

      Co jsem pochopil, jsou 2 možnosti. Buď každý rok vykážete ztrátu v podobě ceny el. energie, nebo to prodáte ten 3. rok a uplatníte paušální výdaje ve výši 40%. Což je podle mě asi výhodnější. Ale radši si to ověřte. V oblasti krypta se všechny informace dost různí. Když nad tím tak přemýšlím, tak byste asi měl platit daň za každý rok, protože máte příjem v podobě „zboží/movité věci“, která by se měla adekvátně nacenit. Jako když si firmy mezi sebou platí zbožím, taky to daní.

  7. Michael napsal:

    Dobrý den, chtěl bych se zeptat. Z toho co jsem pochopil se musí danit převod mezi jednou a druhou kryptoměnou. Jak se taková věc napíše do DP?

  8. Stanislav napsal:

    Ahoj, dotaz, daní se i výběr vkladu?

    Vložím třeba 100tisíc a za měsíc vyberu zpátky 100tisíc.

    Jak se na toto pohlíží?

  9. BTC guru napsal:

    Nejradši bych Vás udal za podávání mylných informací! Těžba kryptoměn určitě nepodléhá DPH:
    Samotná těžba kryptoměn je činností, která není předmětem daně z přidané hodnoty. Toto vychází ze stanoviska Soudního dvora EU, podle kterého se o předmět DPH jedná, pokud existuje jednoznačná spojitost mezi poskytnutou službou a přijatou úplatou. Těžba kryptoměn však často skončí bez výsledku a získání odměny za tuto činnost je čistě náhodné.

  10. BTC Perpetual contracts napsal:

    Dobry den, jak se prosim dani, kdyz neprodavam BTC ani za fiat ani jinou kryptomenu a obchoduji pouze perpetual contracts kde se mi diky obchodovani BTC mnozi a neplanuji ji dlouhou dobu prodat? Predem dekuji.

  11. Nakup BTC v jednom roce, prodej v jiném - jak danit? napsal:

    Dobrý den,
    poprosil bych o radu, jak postupovat v následujícím případě:
    V roce 2017 jsem zakoupil zlomek BTC (na dvakrát).
    Teď v roce 2020 uvažuji o prodeji.
    Co v takovém případě uvést do daň. přiznání za 2020?
    (v předchozích letech jsem tam nic neuváděl)
    Je rozdíl když prodám za více/méně než za 30 000,-?
    Je nutné k přiznání dokládat nějaké doklady u nákupu?
    Vím za kolik jsem nakoupil, ale žádný doklad k tomu už nemám.

    • Karel napsal:

      „Co v takovém případě uvést do daň. přiznání za 2020?“
      Text = F – jiné ostatní příjmy
      Příjmy = prodej 2020
      Výdaje = Nákup 1+2 + (poplatky)
      Převést na koruny jednotným kurzem

      Limit 30 tis u kryptoměn není. Nezdaňuje se to podle § 10 1a) příjmy z příležitostných činností…, ale podle § 10 1b) příjmy z úplatného převodu jiné věci.

      Žádné doklady se nepřikládají, je potřeba je mít pro případ kontroly.

  12. zdaněni - limit napsal:

    Takže co jsem ,tak pochopil,když bych vydělal prostřednictvim kryptoměny jako student max 15tisic za rok,tak to nemusim danit defakto ?

  13. Ztráta a daně napsal:

    Dobrý den. Jak je to se zdaněním Bitcoinu, který jsem koupil v roce 2017 a prodal se ztrátou v roce 2019?
    A pokud jsem pak znova tyto peníze investoval do nákupu Bitcoinu a na konci 2019 nejaké peníze zpátky vydělal, ale celkově jsem pořád ve ztrátě (t.j. oproti původní investici z 2017 jsem prodělal, ale v rámci 2018 jsem ztrátu obchodováním snížil).
    Děkuji.

    • Karel napsal:

      Do DP v příloze 2 (§10) napíšeš:
      Příjmy za 2019 = prodej 1 + prodej 2
      Výdaje = nákupní cena v 2017 + nákupní cena v 2019

      Jsou-li výdaje > příjmy, daň je 0.

      • Petr napsal:

        Jste si jistej? Nekde jsem cetl ze dan se plati ze ziskoveho tradu, ale pri neziskovem se nevraci

        • Karel napsal:

          Daní se všechny příjmy (prodeje) za daný rok. Oproti nim se započítají příslušné výdaje (nákupy a poplatky).

          Příjem je směna za fiat měnu, směna za jinou kryptoměnu nebo směna za zboží.

          • Anonym napsal:

            Jestli muzu uvedu ilustracni priklad.
            Moznost jedna: Koupil jsem 1btc za 5000usd a prodal ho za 10000usd se ziskem 5000usd, z ceho 15%dan cini 750usd. Pul roku nato jsem koupil 1btc za 10000usd a prodal ho se stratou za 5000usd, z ceho dan cini 0usd. Jestli by se tyto transakce ratali oddelene tak musim zaplatit uradu 750usd.
            Druha moznost: Koupil jsem 1btc za 5000usd a prodal ho za 10000usd se ziskem 5000usd. Pul roku nato jsem koupil 1btc za 10000usd a prodal ho se stratou za 5000usd. Muj celkovy zisk byl 0usd a tak uradu musim zaplatit 0USD
            Ktera z tyhle moznosti je spravna?

            • Karel napsal:

              V DP v příloze 2 (§10) je několik řádek, pro každý druh příjmu jedna. Do řádků píšeš příjmy a výdaje, pro každý druh příjmu zvlášť. Na kryptoměny se dívá finanční správa jako na věc a domnívám se, že každá kryptoměna musí být na samostatném řádku.

              Nedaní se zisk, ale příjmy (jmenuje se to Zákon o daních z příjmů). Takže sečteš všechny příjmy z prodeje bitcoinů v roce, za který děláš DP (10000+5000=15000 USD). K těmto příjmům si můžeš započítat výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení příjmů, tj. pořizovací cenu a poplatky (5000+10000=15000 USD). Do DP píšeš hodnoty v Kč, tak dolarové příjmy a výdaje přepočítáš jednotným kurzem. V tvém případě rozdíl (zisk) = 0 Kč, takže dílčí základ daně je 0 Kč.

              • Petr napsal:

                Takze v podstate po scitani vsech prodejnich cen ze vsech transakci, a odratani vsech pozizovacich cen nam vyjde suma ze ktere se vyratava 15% dan?. zvlast pro kazdou kryptomenu..bude tato suma podobna/rovna te ktera by vznikla vypocitanim 15% ze zisku?..aky ma pak vyznam vyratavani ze kazde transakce kdyz ta dan bude nakonec stejna?..kvuli dolozeni transakci?..jinak dokladaji se i samotne transakce alebo jen vysledna castka ze ktere se dani?

                • Karel napsal:

                  Do DP je potřeba napsat jen 2 čísla. Součet příjmů a součet výdajů. Když máš interaktivní formulář, ostatní se spočítá samo. Žádnou přílohu (transakce) k tomu nepřikládáš. Máš to jenom pro případ kontroly.

                  • Petr napsal:

                    Jesli jsem to spravne pochopil, tak se jedna o soucet prijmu a vydaju jedne krytomeny napr btc do jedneho radku? Kdyz jsem pocas roku vlastnil dejme tomu 6 krytomen, tak tam bude 6 souctu a vydaju, nebo se to vsechno scitava?

                    • Karel napsal:

                      Jestli jsi průběžně nakupoval a prodával za fiat, použiješ pro každou kryptoměnu zvlášť např. metodu FIFO. Tím dostaneš pro každou kryptoměnu příjmy a výdaje. Nakonec bych to sečetl a napsal do jednoho řádku s textem „F – jiné ostatní příjmy – kryptoměny“. Je to jeden druh příjmu – nehmotná movitá věc, tak by se to mělo dát mezi sebou započítat.

                      Zajímavá práce o kryptoměnách:
                      https://www.vutbr.cz/www_base/zav_prace_soubor_verejne.php?file_id=189553

                    • Petr napsal:

                      Na posledni zpravu neslo odpovedet. Diky za link na praci, pokud jsem nepredaval za fiat ale za btc, tak to preratam pomoci FIFO stejne jako kdyz by to bylo za fiat, akurat musim vzdy vyratat aktualni cenu btc v case predaja a preratat to na fiat?

              • Matěj napsal:

                Já to tedy nechápu, píše se, že při ztrátě se ztráta nezapočítává.
                Takže jednou měl zisk 5K USD a z toho by měl zaplatit 15% DPH a při druhé transakci byl ve ztrátě a tam zaplatí 0 %, protože nevydělal.
                Opravdu je to tak, že se to sčítá, jak uvádíte? Nějak se mi to nezdá.
                Díky

          • Anonym napsal:

            Dobrý den, ještě bych se chtěl ujistit. Když koupím BTC, pak ho prodám se ztrátou a za ty peníze koupím jinou kryptoměnu a tu následně prodám se ziskem, ale celkově jsem po těchto transakcích ve ztrátě. Musím už danit? Pro každou kryptoměnu zvlášť? Zisk a ztráta se počítá pro každou kryptoměnu? Mohl byste mi prosím poradit?

            • Karel napsal:

              Prostudujte si § 38g ZDP, jestli musíte podat daňové přiznání. Odst. 1) celkové příjmy větší než 15 tis., odst. 2) jako zaměstnanec jiné příjmy větší než 6 tis.

              Zdaňuje se příjem, ne zisk. Jestli jsou ty 2 příjmy (prodeje) v jednom roce, pak do DP příloha 2 napíšete:
              Příjmy = prodej BTC + prodej 2
              Výdaje = nákupní cena BTC + nákupní cena 2 + (poplatky)

              Evidenci např. v Excelu si veďte pro každou kryptoměnu zvlášť, pak by to mělo jít sečíst. Je to IMHO jeden druh příjmu. Maximálně vás s tím na finančáku vyhodí. 🙂

      • Vlasta napsal:

        Jestli by byl prvni prodej v 2018?
        V takovem pripade by se dan za 2019 platila protoze ztrata by byla v 2018, a zisk v 2019?

  14. Student a obchodování napsal:

    Jsem student a rád bych obchodoval s kryptomenou za účelem zvýšení hodnoty mého majetku a moc se v této oblasti nevyznám.

    1) Můžu vůbec jako student (bez zaměstnání, bez OSVČ) vykonávat tuto činnost?

    2) Pokud ano, tak jakým způsobem podléhá tato činnost zdanění, např kdybych nakoupil bitcoin za 20 tisíc a následně prodal za 40 tisíc, musím daný zisk zdanit (omlouvám se, nepochopil jsem tu část o osvobození při zisku do 30 tisíc).

    Děkuji moc

    • Karel Novák napsal:

      ad 1) domnívám se, že pokud ti bylo 18 let, pak můžeš. Pokud ti nebylo 18 let, můžeš se souhlasem rodičů a povolením soudu, NOZ § 33. To si raději ještě ověř.

      ad 2) musíš rozhodnout (a obhájit), jestli se bude jednat o příležitostné (nepravidelné) příjmy, pak daníš podle § 10 odst. 1a – příjmy z příležitostných činností s osvobozením do 30 tis. Pokud by to byly pravidelné příjmy, např. obchodování na burze, daníš podle § 10 odst. 1 b3 – příjmy z úplatného převodu jiné věci. Pak daníš všechny příjmy. DP musíš podat, pokud tvé příjmy překročí 15 tis. Kč (§ 38g odst. 1).

      ad 3) doporučuji pečlivě zvážit rizika spojená s kryptoměnami.

  15. Tomas napsal:

    Dobrý den, mam dotaz… Kdyz pouze koupím kryptomenu a držím ji… To daní nepodléhá?

    Dekuji

    • Držení BTC napsal:

      Dobrý den, když kyprtoměnu pouze držíte, tak nepodléhá zdanění, ale pokud vzroste cena bitcoinu, pak už by se měli daně ze zisku odvádět.

      • Peter napsal:

        To neni pravda. Pokud vzroste cena bitcoinu a vy neprodate, tak dan neplatite. Zaplatite az prodate a bude z toho zisk.
        Priklad: Koupite v 2020, prodate se ziskem v 2025, dan zaplatite jen jednou, v roce 2026 s priznanim za rok 2025.

    • Tadeáš napsal:

      Dobrý den, podívejte se na https://investitura.cz/ . Je tam spousta užitečných článků o kryptoměnách, tak se tam určitě dozvíte odpověď na vaši otázku. Já s kryptoměnami také teprve začínám, takže tam pořád koukám, abych si o tomto pro mě ještě trochu záhadném světě zjistil víc a víc informací.

      • Iva napsal:

        Dobrý den,

        Momentálně žiji na Novém Zélandu (déle než 185 dní), v listopadu letošního roku plánuji návrat do ČR. Má otázka je, zda mohu zaplatit daně z výnosů u kryptoměn i dalších investic v ČR (za rok 2021/2022). Nákup proběhl v lednu 2021 na území Nového Zélandu, placeno českou kartou. Předem děkuji za odpověď

        S pozdravem
        Iva Planičková

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.