Pondělí 10. srpna. Svátek má Vavřinec.

Začátek školy vyluxuje peněženku skoro jako Vánoce

Začátek školního roku je pro rodinný rozpočet téměř stejně náročný jako Vánoce. Základní vybavení školáka na základní škole vyjde v průměru na 5 200 korun, na střední škole dokonce na 8 tisíc korun. Jak hluboko do kapsy musí rodiče sáhnout během celého školního roku? Kde na mimořádné výdaje berou?

Slovenský školák se podle průzkumu agentury Ipsos pro úvěrovou společnost Profi Credit prodraží více než český. Pro školáka na základní škole na Slovensku si musí rodiče sáhnout do peněženky pro 300 eur (8 100 korun) a u středoškoláka jsou náklady ještě o třetinu vyšší.

Nákup školních pomůcek je jen začátek. Kromě školní aktovky, penálu, tužek, sešitů či obalů musí rodiče platit také oblečení na sport, obědy, nejrůznější kroužky a často i jízdné, aby se děti do školy vůbec dostaly. „I s obědy a nejrůznějšími školními akcemi přijde rodiče mladších dětí celý školní rok v průměru na 12 700 korun, u středoškoláků dokonce na 20 650 korun,“ komentuje výsledky průzkumu marketingová ředitelka Profi Credit Dana Hakavcová.

Půjčky nejen od rodiny nejsou výjimkou

Více než třetina českých rodin si na mimořádné výdaje spojené se začátkem školy půjčuje, a to nejen od příbuzných, ale také od finančních institucí. Dalších 5 % o úvěru uvažuje. Na Slovensku si půjčku na začátek školy bere nebo o ní uvažuje dokonce 46 % rodičů.

„Pravdou je, že v posledních letech je září jedním z nejsilnějších měsíců, co se zájmu o úvěry týče. Rodiče podle průzkumu utratí nejvíc peněz za učebnice, knihy a sešity, následuje obuv a oblečení,“ potvrzuje Dana Hakavcová.

Pomoc rodičům s nižšími příjmy nebo rodinám s více dětmi nabízí i nejrůznější charitativní a neziskové organizace. Například u Armády spásy mohou rodiče pořídit batohy, školní tašky či věci na tělocvik. Za deset nakoupených věcí rodiče zaplatí přibližně 500 korun.

Školními pomůckami to nekončí

Vyřešit školní pomůcky a mimoškolní aktivity ale mnohdy nestačí. Hrací plocha prvňáčka se musí vyměnit za plochu studijní, což vyžaduje nákup vybavení i úpravy dětského pokoje. Pořízení základního pracovního stolu či židle vyjde na zhruba šest tisíc korun.

Pokud ovšem chcete kvalitnější vybavení či upravit a přizpůsobit dětský pokojíček, musíte se připravit i na mnohem víc. „Pokud pořizujeme „jen“ nový nábytek, postačí pár jednotek či desítek tisíc korun, když se ale rozhodneme udělat zásah větší, spojený i se stavebními úpravami, musíme počítat  s náklady až v řádu stovek tisíc,“ vypočítává Pavlína Musilová, odpovědná za řízení marketingu a PR finanční skupiny Wüstenrot.

Průzkum finanční skupiny Wüstenrot ukázal, že většina Čechů na tyto náklady spoří (63 %), více než jedna třetina (34 %) kombinuje vlastní prostředky s úvěrem a pouze 3 % lidí je ochotno si půjčit celou částku.

Počítače a tablety hrají prim

Moderní doba si žádá i moderní technologie. Prvňáčci škemrají o mobilní telefon a středoškoláci o počítače. Mobil má v první třídě již více než polovina školáků, během základní školy ho dostanou tři čtvrtiny dětí, tablet dokonce 62 % školáků. Školou povinných, kteří nemají žádnou technickou vymoženost, je poskrovnu. Zatímco v Česku je to každý desátý školák, na Slovensku každý osmý.

Rodiče také na začátku školního řeší kapesné – kolik a kdy své ratolesti svěřit. Odborníci radí začít s finanční výchovou co nejdříve, i když to bude v minimální výši. Pokud kapesné utratí za jediný den, nezbyde jim nic na zbytek měsíce.

Zadlužíme se i kvůli soukromé škole dítěte?

Někteří rodiče dávají přednost soukromým školám, které mohou do rodinného rozpočtu promluvit daleko výrazněji. V současné době podle průzkumu ČSOB hradí svým dětem soukromou školu necelých 5 % rodičů. „Zadlužit se kvůli soukromé základní škole by zvažoval jen zlomek rodičů, naopak 72 % z nich by si v případě potřeby vzalo půjčku na financování vysokoškolského studia svého potomka. U střední školy by o tom uvažovalo 45 % rodičů,“ říká Richard Kotrlík, manažer útvaru Bydlení a úvěry ČSOB.

Vysokou školu ale nenavštěvuje každý. Na veřejných a soukromých vysokých školách navíc studuje stále méně studentů. V loňském roce to bylo 326 909 studentů. Soukromé vysoké školy navštěvovalo vloni pouze 11 % studentů. „Počet studentů vysokých škol rostl až do roku 2010. Přednášky tehdy navštěvovalo až 400 tisíc posluchačů. Poté se začaly počty studentů snižovat – za posledních pět let téměř o pětinu,“ uvádí předsedkyně ČSÚ Iva Ritschelová, která je bývalou univerzitní rektorkou.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.