Hlídejte si, komu půjčujete. Posouzení finančního zdraví dlužníka není radno podcenit
Podle expertů lze očekávat, že hlavní dopad růstu cen energií a úrokových sazeb na ekonomické výsledky firem teprve přijde. Řada podniků se tak může ocitnout v úpadku a věřitelé vymohou jen velmi obtížně (a pouze menší část) své pohledávky. Jaké informační zdroje lze využít pro hodnocení finančního zdraví dlužníka?
Jaké informační zdroje jsou k dispozici?
Pokud podnikatel poskytuje svým odběratelům obchodní úvěr, vystavuje se riziku vzniku nedobytných pohledávek. Může se tak sám dostat do druhotné platební neschopnosti, ačkoliv jinak se firmě daří dobře. Při poskytování obchodního úvěru musí věřitel zvážit rizikovost obchodního partnera, obdobně jako by riziko posuzovala banka. Totéž se týká investice do korporátního dluhopisu – jde totiž také o půjčku dané firmě.
Z veřejných zdrojů se dozvíte informace jak o právnických, tak o fyzických osobách. Pokud je dlužníkem firma, základní informace najdete v obchodním rejstříku ve sbírce listin, na webových stránkách firmy, u emitenta dluhopisu potom také v prospektu.
„Dalším krokem by mohlo být prověření, zda dlužník vlastní nějaký majetek, například nemovitosti v katastru, podíly v jiných právnických osobách v obchodním rejstříku, nebo ochranné známky, patenty a užitné vzory,“ doplňuje Ján Lalka, šéf forenzní agentury Surveilligence. „Dohledáváním klíčových slov pomocí internetových vyhledávačů je možné narazit na prodeje majetku dlužníka, či jeho ovládajících osob, jako jsou například nemovitosti, automobily nebo jiné movité věci,“ dodává.
Kromě insolvencí a exekucí lze zjistit i způsob financování nemovitostí z katastru nemovitostí, zajímavá data najdete i v databázi o přijatých dotacích. „Informace o dluzích, například obchodních závazcích, rovněž poskytují některé komerční subjekty obchodující s pohledávkami,“ připomíná Lalka.
REKLAMA
Varovné signály: Chybějící čísla, nereálné produkty
Není neobvyklé, že firmy finanční výkazy ve sbírce listin obchodního rejstříku uveřejněny nemají. Účetní závěrka za loňský rok, i v případě, že by uveřejněna byla, je přibližně půl roku stará.
„Neočekával bych, že se za toto období ve zdravé a zavedené společnosti něco významně negativního uskuteční. V případě, že by ale nebyla dostupná data již rok nazpátek, takže by potenciální investor či věřitel neměl informace o aktuální výkonnosti dlužníka přibližně 1,5 roku, jedná se již o mnohem vyšší riziko,“ podotýká Ján Lalka.
Vyšší riziko je také u start-upů a projektových společností (SPV), u nichž chybí finanční informace za poslední dva roky, v takovém okamžiku je třeba zpozornět. Velmi rizikové jsou prázdné schránky bez majetku a zaměstnanců, anebo netransparentní projekty, v jejichž čele stojí nedůvěryhodné osoby. Takové firmy mnohdy nevyvíjí aktivitu nebo prodávají nereálný produkt.
Policie ČR v nedávné preventivní kampani proti investičním podvodům označené „Nebuď labuť!“ připomíná, že charakteristickým rysem investičního podvodu je mimo jiné těžko uchopitelný, anebo imaginární produkt, u kterého je obtížné vyhodnotit, co se vlastně prodává, anebo nejsou veřejně dostupné další informace než ty, které poskytuje prodejce produktu.
Prodlení s úhradou? Insolvenční návrh je dvousečná zbraň
Jakmile se dlužník dostane do prodlení s úhradou, začněte věc řešit. Základem je komunikace – jak neformální, tak formální vyzvání dlužníka k úhradě. „Věřitelům doporučujeme vyzvat dlužník k úhradě formou výzvy k úhradě a paralelně hledat informace o stavu dlužníka,“ říká advokát Petr Sprinz, vedoucí lokální restrukturalizační praxe Allen & Overy.
V minulosti se díky monitoringu majetku dlužníka a spojených osob podařilo podle Sprinze zastavit převody majetku pomocí předběžného opatření. Následné rozporování těchto převodů by totiž bylo velmi složité. „V úvahu přichází i sdružení vícero věřitelů za účelem zefektivnění vymáhání,“ připomíná Sprinz.
Přistoupit příliš brzy k podání insolvenčního návrhu na dlužníka nemusí být ideálním řešením. Jakmile totiž dojde k zahájení veřejného insolvenčního řízení, získávají všichni věřitelé možnost uplatňovat zde své pohledávky.
„Dříve řešitelné potíže se tak mohou stát neřešitelnými větším tlakem na cash-flow, typicky požadavkem na předplatby ze strany obchodních dodavatelů a zákazem dalšího čerpání úvěrů, a také nedůvěrou vůči dalšímu podnikání dlužníka,“ varuje Petr Sprinz.
S řešením finančních obtíží podnikatelů a záchranou podniků má pomoci právní úprava preventivní restrukturalizace vycházející z evropské směrnice. Na rozdíl od insolvenčního řízení by preventivní restrukturalizace měla zahrnovat pouze vybrané věřitele a půjde ji uskutečnit i neveřejně. S implementací preventivní restrukturalizace však má Česko zpoždění, k návrhu transpozičního zákona se sešlo takové množství připomínek, že Legislativní rada vlády letos v únoru rozhodla o nutnosti jej přepracovat.
