Není mnoho lidí, kteří by byli přesvědčeni o dlouhodobé udržitelnosti současného penzijního systému. Nemohou v to snad věřit ani vládní politici, kteří svými kroky zajišťují jen jeho rychlejší zkázu. Je sice hezké penzistům přidat, ale pokud trvalé zvýšení penzí není vyváženo trvalým zvýšením příjmů systému, je to pouze rychlejší cesta k jeho konci. Nicméně penzijní systém přečká s jistotou do příštích voleb, a to to politikům přeci jde.
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) si sestavila mnohohlavou Komisi pro spravedlivé důchody, která je první důchodovou komisí v řadě mnoha komis, která se vyhýbá tomu základnímu – penzijní reformě, která by systém dlouhodobě vyvážila. Ministryně si je toho zjevně vědoma. A má nepochybně v tomto svůj (politický) cíl. Nicméně zřejmě ani ona sama nevěří, že systém zajistí „spravedlivé důchody“ i jí, až nastane její (penzijní) čas. Proto hledá pomoc jinde – v OECD.
Zatímco Komise pro spravedlivé důchody hledá způsob, jak vykompenzovat mateřskou a rodičovskou dovolenou v penzích a jak vybrat „náročné profese“ a zavést do penzijního systému další výjimky v podobě možnosti dřívějšího odchodu do důchodu (a podobné ze systémového pohledu drobnosti), Národní rozpočtová rada varuje, že bez úprav se penzijní systém propadne do hlubokých deficitů.
Ministryně Jana Maláčová nejspíš nevěří, že téměř padesátka odborníků na penzijní systémy nominovaná napříč politickým spektrem a zastupující veškeré významné instituce a občanská sdružení (kupodivu s výjimkou penzijních společností, které by snad místo politických proklamací mohly přijít se skutečným návrhem…) penzijní systém spasí. A tak připravila zakázku na analýzu udržitelnosti penzijního systému České republiky ze strany OECD.
REKLAMA
820/19 Informace o připravované veřejné zakázce – Analýza důchodového systému ČR zpracovaná ze strany OECD
– Zdroj: Program jednání vlády 30. 9. 2019
OECD stejně jako Národní rozpočtová rada doporučuje České republice něco s Titanikem penzijního systému udělat. Ovšem dosud mezinárodní organizace našla stejnou odezvu v řadách vládní ČSSD ovládající Ministerstvo práce a sociálních věcí, jaké se dostalo Národní rozpočtové radě. Tedy – žádnou.
Co by se mělo změnit po podání zakázky? Zřejmě nic. OECD vypracuje studii, která bude konstatovat zjevné, navrhne nějaké kroky, z nichž si bude moci vláda vybrat. Všechny kroky budou ale nepopulární, což se nebude líbit ani skomírající ČSSD s klesajícími preferencemi, ani Andreji Babišovi a politické pobočce jeho konsorcia. Ostatně jsou jen tři možnosti, jak systém penzí vyvážit – zvýšit jeho příjmy, snížit jeho výdaje či prodloužit věk odchodu do penze. To lze sice uskutečnit několika způsoby, ani jeden z nich ale nevede přes zkracování věku odchodu do důchodu a zvyšování penzí.
Analýza OECD tak nejspíš skončí v šuplíku, kde bude čekat na skutečnou krizi. Řekům se také nechtělo penzijní systém reformovat, ale když už jim nikdo nepůjčil a neměli jak splácet své dluhy, nic jiného jim nezbylo…
