CZK/€ 24.725 +0,32%

CZK/$ 22.775 +0,55%

CZK/£ 29.040 +0,24%

CZK/CHF 24.963 +0,32%

Text: Hana Bartušková

Foto: Shutterstock

19. 03. 2024

1 komentář

Jak dopadl důchodový účet v roce 2023

 

Český důchodový systém je financován průběžným způsobem. Tedy stát vybírá během roku sociální (důchodové) pojištění, jako daň z práce. A z této částky by ideálně měl vyplácet povinné důchody. Přičemž platby prochází přes tzv. systém důchodového pojištění. A ten je v posledních letech spíše v mínusu. Jak dopadl v minulém roce?

Loading



 

Hospodaření důchodového systému sleduje v České republice Ministerstvo financí. Údaje o důchodovém systému jsou běžně přístupné a veřejnosti dostupné. Jejich zveřejňování má zhruba měsíční až dvouměsíční zpoždění. Stát má díky tomuto sledování poměrně včasný přehled o tom, jak moc je důchodový systém financován průběžným výběrem důchodového pojištění a jak moc dalšími příjmy.

Základní pravidlo pro český důchodový systém

Důchodový systém a účet důchodů by měl být ze zásady vyrovnaný. Neboli běžné příjmy daného roku by se měly rovnat běžným výdajům daného roku. Problém je ale ovšem to, že každá strana důchodového účtu je závislá na jiných proměnných a nevyvíjí se stejně. Důchodový účet tak v posledních dvou dekádách vykazuje spíše saldo a musí být financován i jinými příjmy než těmi v rámci důchodového pojištění.

Příjmy důchodového systému

Základním příjmem je částka vybraného důchodového pojištění. Důchodové pojištění stát vybírá z práce. Důchodové pojištění si povinně platí pracující na HPP i na pracovní dohody, pokud překročí limit. A pojištění navíc platí i zaměstnavatelé a to vyšším procentem než samotní zaměstnanci. OSVČ jsou také povinné si důchodové pojištění platit a to v rámci povinných záloh na sociální pojištění.

Přičemž u příjmů důchodového pojištění je vidět, že jsou závislé na ekonomickém cyklu země. Účet tak byl například v přebytku do roku 2008, kdy byla ČR v růstové fázi cyklu. Důchodový systém poté během krize i následných let hospodařil se saldem. Do přebytku se dostal zase až v letech 2018 a 2019. Od té doby je znovu v saldu. Což je dané poklesem příjmů v závislosti na kovidové krizi. Ale také nárůstem výdajů systému.

REKLAMA

Výdaje důchodového systému

Výdaje systému jsou mandatorní (tedy povinné) výdaje státního rozpočtu. Výše těchto výdajů je dána počtem osob pobírajících důchod a také zákony, které určují výpočtovou formulu a samotnou výši vyplácených důchodů. Tyto výdaje musí stát zaplatit bez ohledu na to, jak velké byly příjmy důchodového systému. Výši výdajů totiž dává zákon.

V posledních letech přitom výdaje na důchody rostly. Bylo to dáno valorizací navázanou na růst průměrné mzdy, v minulých letech také zákonnou valorizací navázanou na inflaci. Dalším faktorem byly i dobrovolné valorizace vlády Andreje Babiše. A dlouhodobým faktorem je také postupné zvyšování věku dožití a přibývání osob v důchodovém věku.

Saldo téměř 73 mld Kč

V důsledku těchto vlivů tak hospodaření důchodového systému skončilo v minulém roce v saldu 72,79 mld. Kč. A to i přes snahu současné vlády o omezení zákonné valorizace. Český důchodový systém tak i v roce 2023 skončil v saldu. A to dokonce v rekordním saldu. Což ukazuje na dlouhodobou neudržitelnost takového systému.

Za rok 2024 je zatím známo saldo v lednu 2024. Vyskočilo na 8,11 mld. Kč. To je víceméně stejná částka, jakou důchodový systém vykázal v lednu 2023 (8,37 mld. Kč). I přes to, že vláda sáhla k úpravě příjmů, od letošního ledna narostlo skokově důchodové pojištění vybírané od OSVČ a bude ještě dále růst. Sice se tak zvýšily příjmy oproti lednu 2024, ale také se zvýšily výdaje.

Leden tak zatím naznačuje, že reformy důchodů, ke kterým přistoupila vláda v minulém roce, nebudou dostačující. A že důchodový účet bude i nadále končit s výrazným saldem. Dlouhodobě sice důchodový systém ovlivní ještě postupně se zvyšující věk odchodu do důchodu. A v letošním roce by se mohla česká ekonomika vrátit k výraznějšímu růstu, který snad také důchodový účet ovlivní pozitivně. I tak to zatím vypadá, že důchodový systém zůstane i letos v saldu. Je na čase měnit i výpočtovou formuli důchodů?

Loading

Vstoupit do diskuze 1 komentář

Zdroj a více informací: CII750.cz

 


Související články

Změny v důchodech

Nakročily změny v důchodech k reformě systému?

Reforma důchodového systému je taková nenápadná stálice českého politického dění. Víceméně tak nějak všichni víme, nebo alespoň tušíme, že s důchody by se mělo něco udělat. Demografický vývoj se neptá a peníze jednou dojdou. Po razantní změně ale není až taková poptávka, aby se za to získávaly […]

Text: Hana Bartušková

Foto: Shutterstock

20. 02. 2024

průměrný důchod v roce 2024

Proč je státní důchod nespravedlivý?

Český důchodový systém je postaven na průběžném financování a navíc na poměrně výrazné solidaritě. Často tak bývá označován za nespravedlivý. 

Text: Hana Bartušková

Foto: Pixabay

14. 12. 2023

daně

Musíte platit sociální pojištění, když pracujete v důchodu

Sociální pojištění je v ČR povinnou daní z práce. Tuto daň platí zaměstnanci, odvody na sociální pojištění platí i zaměstnavatelé, povinné zálohy musí odvádět OSVČ. Sociální pojištění je strháváno i z práce z dohod, pokud jsou svou výplatou nad daný měsíční limit.

Text: Hana Bartušková

Foto: Shutterstock

11. 08. 2022


Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

 
 
 

 
  • Richard Fuld

    19 března, 2024

    Příčin aktuálního schodku „důchodového účtu“ je více a v článku buď chybí, nebo jsou dokonce špatně identifikovány.

    Příčinou schodku určitě není valorizace důchodů v závislosti na nominálním růstu mezd. Nominální mzdy rostly a důchody rostly pouze o polovinu tohoto růstu (nově budou růst jen o třetinu). Nominální růst mezd tedy naopak působil na „důchodový účet“ směrem k vytvoření přebytku, protože se peněz vybralo zhruba dvojnásobné množství, než bylo použito na zaplacení valorizace důchodů z titulu nominálního růstu mezd.

    Příčinou schodku není ani valorizace důchodů o inflaci. Skutečnou příčinou schodku je nízký růst nominálních mezd, který zaostával za inflací. Inflaci ani nízký růst nominálních mezd ale nezpůsobili důchodci, že? Pokud by nominální mzdy rostly dostatečně výběr pojištění by uhradil i inflační valorizaci.

    Skokový růst počtu důchodců pak v daném roce způsobil ministr sociálních věcí tím, že veřejnosti oznámil, že odchod do předčasného důchodu je oproti čerpání řádného důchodu dramaticky výhodnější. Následně se spustila vlna odchodů do předčasného důchodu. Ani za takto absurdně nastavený důchodový systém ale nemohou důchodci. Následně ministr zpřísněním předčasných důchodů ještě motivoval obrovské množství dalších lidí, aby do předčasného důchodu odešli, protože nové podmínky pro ně budou dramaticky nevýhodnější.

    Nebýt výše uvedených vlivů schodek „důchodového účtu“ by nebyl zdaleka tak vysoký.

    Průběžný systém je ale i nadále zcela nesmyslně zatěžován vyplácením důchodů bezdětným důchodcům. Pro odstranění této systémové chyby se neudělalo nic a přitom vliv bude poklesu porodnosti mnohem větší příčinou budoucích schodků, než očekávané stárnutí populace, které se může ale taky nemusí dostavit (viz covid).

    Vláda tak trestá důchodce, kteří problémy důchodového systému nezavinili, namísto aby odstranili skutečnou a hlavní příčinu neudržitelnosti průběžného systému, a to černé pasažérství bezdětných v tomto systému.

    Bezdětní neivestovali do nové generace plátců důchodů v průběžném pilíři, tak by si měli na své důchody naspořit v kapitálovém pilíři a nezatěžovat průběžný pilíř tím, že z něj budou čerpat důchody od potomků těch ostatních, kteří do nové generace investovali.

    Příčina nízkých nominálních mezd by měla v čase pominout samovolně tím, že mzdy zase začnou růst a tím se saldo „důchodového účtu“ začne zase zlepšovat.

    Odpovědět