CZK/€ 23.860 +0,15%

CZK/$ 21.880 -0,22%

CZK/£ 27.118 +0,03%

CZK/CHF 23.754 -0,13%

Vedete účetnictví? Optimalizujte daně investicemi!

 


 

V článku zaměřeném na zdaňování příjmů z prodeje cenných papírů u živnostníků s daňovou evidencí jsme zjistili, že tato forma je daňově značně nevýhodná. Jak jsou na tom živnostníci vedoucí účetnictví anebo přímo právnické osoby podléhající stejným předpisům? Překvapivě docela dobře a finanční poradci mající v portfoliu takové osoby (nejčastěji firmy, úřady apod.) by o daňových souvislostech měli vědět. Jak o investicích účetní jednotky účtují a jak je zdaňují?

V předcházejícím článku jsme se věnovali způsobu, jak zdaňují živnostníci a osoby podnikající podle zvláštního předpisu a vedoucí daňovou evidenci. Dnes se budeme věnovat poslední kategorii, kterou jsou osoby vedoucí účetnictví. Kdo do této kategorie spadá? Jde samozřejmě o právnické osoby jakéhokoli typu, a také poměrně úzkou skupinu živnostníků, kterým vedení účetnictví ukládá zákon (například při překročení obratu 25 miliónů Kč) anebo se pro vedení účetnictví rozhodli dobrovolně sami. Právě těm se budeme věnovat a zaměříme se na to, jak účtují a zdaňují investice do cenných papírů.

Daňový režim začíná u záměru účetní jednotky – je dobré si popovídat s účetní před nákupem CP

Jestliže subjekt vedoucí účetnictví nakoupí cenné papíry, tak musí rozhodnout o způsobu jejich zachycení na svých majetkových účtech. Každý nakoupený cenný papír se musí objevit v rozvaze společnosti na straně aktiv. Účetní jednotka ovšem musí rozhodnout o kategorii aktiv, kam cenné papíry připadnou. Na výběr má v podstatě dvě možnosti – buď cenné papíry se stanou krátkodobým finančním majetkem v účtové třídě 2 (krátkodobý finanční majetek), anebo se objeví v dlouhodobém majetku ve třídě 0 – dlouhodobé CP. Co je rozhodující pro přiřazení do kategorie?

Překvapivě nejde o nic jiného než o záměr účetní jednotky ohledně cenných papírů. Buď jde o cenné papíry určené k obchodování (předpokládá se krátkodobé zhodnocení a prodej) anebo účetní jednotka očekává, že takové cenné papíry bude držet dlouhodobě a například jejich pořízením sleduje budoucí získání kontroly nad předmětnou společností.

Ze života víme, že předpoklady jsou jedna věc a realita druhá. Toto platí pro investování dvojnásob. Neznamená to nutně, že cenné papíry zařazené do majetku jako krátkodobé musí v nějakém časovém horizontu prodat bez ohledu na jejich tržní vývoj apod. Vlastník má samozřejmě i v případě účetních jednotek svrchované právo o dispozici se svým majetkem. Pro nás je důležitý ovšem způsob účtování a zdaňování obou kategorií. Na následujícím příkladu si porovnejme oba typy zatřídění cenných papírů do majetku.

Zadání: Právnická osoba nakoupila v červenci 2008 akcie nejmenované, veřejně obchodované firmy za 3 000 000 Kč. S ohledem na negativní vývoj na akciovém trhu se tržní cena těchto akcií smrskla na pouhých 1 900 000 Kč ke konci roku 2008. S ohledem na pozitivní doporučení finančního poradce všechny akcie korporátní investor stále drží. Jak bude taková investice vypadat daňově a účetně?

Situace 1: Účetní jednotka zatřídí akcie do majetku jako neurčené k obchodování:

Charakteristika účetního případu

Částka v Kč

MD

D

Nákup akcií (červenec 2008)

3 000 000

043

221

Zařazení akcií do majetku

3 000 000

063

043

Povinné přecenění reálnou hodnotou k rozvahovému dni 31. 12. 2008

1 100 000

414

063

Legenda: MD – debetní strana účtu, D – kreditní strana účtu, 043 – Pořizovaný dlouhodobý finanční majetek, 221 – běžný účet, 063 – Dlouhodobé CP a podíly, 414 – Oceňovací rozdíl z přecenění majetku

Vysvětlivky: Z výše uvedených účetních zápisů vyplývá, že podnikový investor zaúčtoval pořízené akcie oceněné pořizovací cenou (přes kalkulační účet 043 na majetkový 063) a následně čekal na rozvahový den. Rozvahovým dnem není nic jiného než poslední den zdaňovacího období (31. 12.),kdy je nutné přecenit cenný papír takzvanou reálnou hodnotou. Tou není nic jiného než aktuální hodnota cenných papírů k tomuto dni. Jelikož jde o veřejně obchodovanou společnost, tak není problém reálnou hodnotu získat z kurzovního lístku. Vzniklý rozdíl je účetní jednotka povinna proúčtovat výše uvedeným způsobem.

A jaký má tato přeceňovací transakce daňový dopad? Žádný, neboť se účtuje rozvahově, a takový pokles tržní ceny je daňově neutrální.

Situace 2: Účetní jednotka zatřídí akcie jako určené k obchodování

Charakteristika účetního případu

Částka v Kč

MD

D

Nákup akcií (červenec 2008)

3 000 000

251

221

Povinné přecenění reálnou hodnotou výsledkovým způsobem (31. 12. 2008)

1 100 000

564

251

Legenda: MD – debetní strana účtu, D – kreditní strana účtu, 251 – Majetkové CP určené k obchodování, 221 – běžný účet, 564 – Náklady z přecenění finančního majetku k rozvahovému dni

Vysvětlivky: Podobně jako u prvního srovnávaného příkladu je nutné k rozvahovému dni cenné papíry přecenit reálnou hodnotou. V tomto případě ovšem má ten rozdíl výsledkový charakter (projevuje se ve výsledovce jako náklad) a navíc je důležité to, že tento náklad je daňově účinný.

Jak by to vypadalo, kdyby akcie namísto poklesu narostla? Podobně by tento nárůst reálné hodnoty byl proúčtován ve výsledovce, avšak by byl výnosový. Zisk by se objevil ve výsledovce jako zdanitelný výnos.

Podobně jako u daňové evidence není samotný nákup CP daňovým výdajem. Přecenění ovšem zohledňuje aktuální pozici a projevuje se v daních

Při srovnání s daňovou evidencí platí stejná zásada. Samotný nákup CP nemůže být nikdy daňovým výdajem. Tím se stává vždy až v okamžiku prodeje, kdy se vedle sebe staví prodejní a nákupní cena. Na druhou stranu je dobré to, že povinné přecenění k rozvahovému dni zohledňuje aktuální tržní vývoj pozice. Jestliže pozice ztrácí, tak se z rozdílu stává daňově účinný náklad. V opačném případě se rozdíl zdaňuje jako finanční výsledek hospodaření a aplikuje se na něj příslušná sazba daně z příjmů. V tom je zásadní rozdíl a jde o bezpochyby pozitivní změnu.

Vstoupit do diskuze 5 komentářů

Zdroj a více informací: CII750.cz



Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

 
 
 

 
  • Petr

    10 července, 2009

    Lze během roku změnit původně zvolenou účetní metodu? Jestli ano, lze plánovat. Pokud ne, pak je volba metody spekulace. Co v dalších letech?

    Odpovědět

  • alen1

    12 července, 2009

    Mám obavy, že nelze každý rok měnit metodu.
    Podmínky reklasifikace cenných papírů jsou dány, v roce 2008 mohla jednotka zpětně rozhodnout až po datum 1.7.2008 o změně.
    Navíc změna metody je povinnou součástí přílohy k účetní závěrce.
    Je jen otázka, jak bude posouzena možnost přesunu mezi jednotlivými kategoriemi z hlediska „neobvyklých okolností“ do budoucnosti.
    Krize nebude trvat věčně.

    Odpovědět

  • Fignon

    12 července, 2009

    Řekl bych to asi takhle. Když změnu metody obhájíte u FÚ, tak nikde není zakázána překlasifikace. Záleží na jeho posouzení. Princip konzistence – stálosti metod by měl být dodržen v rámci jednoho zdaňovacího období. U toho dalšího již účetní standardy umožňují změnu.

    Odpovědět

  • alen1

    12 července, 2009

    S tím souhlasím, nicméně při vyšších částkách – řádově v mil. se to FÚ nebude líbit.
    Může to posoudit jako účelové jednání a doměřit a čekat, zda se klient odvolá.

    Odpovědět

  • Fignon

    10 července, 2009

    To je zrovna to, co přináší změna v IAS 39 reagující na krizi – mezinárodní účetní standard týkající se finančních nástrojů a jejich oceňování. Bod 50B umožňuje reklasifikovat cenný papír a zaúčtovat do nákladů nebo výnosů. Naše České účetní standardy tohle převzaly z IAS. Konkrétně ve standardu 8. Účetní jednotky (jsem účetní) se to už učí a optimalizují – mění metodu

    Odpovědět