Neděle 11. dubna. Svátek má Izabela.

Ve stínu banky: Vývoj v kauze Arca Investments a boj o čas

Arca odkupy pohledávek

Foto: Shutterstock

Městský soud v Praze odmítl dlužnický insolvenční návrh Arca Investments s odůvodněním, že společnost nemá v Česku centrum hlavního zájmu. Vrchní soud dosud o odvolání ve sporu o příslušnost nerozhodl. Nadějí poškozených věřitelů je právní názor advokátů Radka Vojtka a Jana Langmeiera. Podle těch je skupina Arca tzv. černou bankou a její úpadek by měl být jako úpadek banky i řešen.  Námitka podjatosti soudců Vrchního soudu v Praze může být podle odborníků strategickým manévrem, který má zdržet verdikt o místní příslušnosti. 

Centrum hlavního zájmu dlužníka

Podle evropského nařízení je pro určení státu, v němž má být vedeno insolvenční řízení, rozhodující pravidlo centra hlavních zájmů dlužníka (tzv. COMI podle výrazu center of main interests). Experti dosud nemají na centrum hlavních zájmů skupiny Arca shodné názory.

Pokud není prokázáno jinak, má se za centrum hlavního zájmu považovat sídlo dlužníka. Podle advokáta a insolvenčního správce se zvláštním povolením Michala Žižlavského má soud provádět dokazování okolností vylučujících domněnku centra hlavních zájmů z úřední povinnosti. „Jde zřejmě o historicky nejrychleji vydané rozhodnutí soudu o návrhu dlužníka, který řeší pohledávky tisíců věřitelů v objemu miliard korun,“ uvedl Žižlavský pro Konkursní noviny.

Jan Langmeier si naopak myslí, že Arca je slovenská skupina. Insolvenční řízení by nicméně přesto mělo probíhat v České republice, neboť úpadce je v tuzemsku působící tzv. černou bankou.

Shadow banking a černá banka

Shadow banking není jednotně vymezován. Mezinárodní měnový fond tak označuje subjekty, které se jako banky chovají, ale nejsou jako banky dohlíženy. Podle Evropské rady pro systémová rizika jde o součet aktiv investičních fondů, fondů peněžního trhu a dalších finančních zprostředkovatelů.

„V roce 2020 zveřejnila Česká národní banka zajímavý ekonomický náhled na problematiku shadow banking,“ uvádí advokát a expert na úpadky a řešení selhání finančních institucí Radek Vojtek. V dokumentu je uvedeno, že v roce 2018 činila celková aktiva systému stínového bankovnictví v zemích EU téměř 41,9 bilionů eur, což bylo více než 40 % aktiv finančního sektoru jako celku. Sektor shadow banking tedy hraje v ekonomice podstatnou roli, je však provázen rizikem nulové garance vkladů a snížené ochrany věřitelů.

„Od vymezení shadow banking je potřeba odlišit pojem černé banky coby subjektu, který neoprávněně přijímá vklady, rozuměno bez bankovní licence,“ upozorňuje Vojtek.

Černá banka přijímá vklady od veřejnosti – ač jim neříká vklady – a tyto peníze dále zpravidla poskytuje jako úvěry či záruky. Podle zákona o bankách se přitom za přijímání vkladů za splnění stanovených podmínek považuje i soustavné vydávání dluhopisů a jiných srovnatelných cenných papírů (tedy například směnek).

Lex Arca na obzoru?

Advokátní kancelář Langmeier & Co. učinila podle svého vyjádření podání k Nejvyššímu soudu ČR. V podání žádá, aby Nejvyšší soud určil Vrchnímu soudu v Praze lhůtu pro vyrozumění ČNB o podání nového insolvenčního návrhu. Toho, který Arcu identifikuje jako černou banku.

„Co by (…) dle našeho právního rozboru měl Vrchní soud udělat už nyní, je vyrozumět ČNB jakožto dozorový orgán nad finančním trhem v České republice o našem insolvenčním návrhu,“ uvádí Jan Langmeier.

Vymezení Arcy jako černé banky pak není pouhým výkřikem do tmy. „Ne, my jsme tuto cestu připravovali několik měsíců, jsme si naprosto jistí tím, co a proč děláme, a máme také připravenou jasnou a dlouhodobou strategii,“ dodává Langmeier.

Analogické rozhodnutí totiž padlo ve věci Uber.

„Do roku 2018 nebyla společnost Uber považována za černou taxislužbu, protože formálně neměla licenci taxislužby. Do roku 2021 o společnosti Arca zřejmě nikdo jiný neuvažoval jako o černé bance, protože formálně nemá licenci banky, nelze proto vyloučit, že se kromě judikaturního vymezení dočkáme i jakéhosi lex Arca – výslovného zákonného vymezení černých bank, stejně jako regulace nepříznivých dopadů shadow banking,“ míní Vojtek.

Pozor na výhodné odkupy pohledávek

Dluhopisoví a směneční věřitelé obdobných firem v úpadku, by se podle Vojtka měli mít na pozoru. Je zde totiž další úskalí – „výhodné“ nabídky odkupu směnek a dluhopisů. „Ty mohou být málo či špatně maskované jako společný postup například osob spřízněných s úpadcem. Věřitelé by se mohli spálit ještě jednou tím, že lidově řečeno ‚prodají pod cenou‘,“ varuje Radek Vojtek.

Pokud by soud vymezil Arcu jako černou banku, podle české (unijní) právní úpravy by mohl být její úpadek řešen buď cestou sanace v režii ČNB, anebo podle speciálních pravidel pro řešení úpadku finančních institucí. Toto insolvenční řízení by pak probíhalo před českými soudy.

Námitka podjatosti: Zdržovací taktika?

Někdejší spolumajitel Arca Capital Pavol Krúpa podal v insolvenčním řízení prostřednictvím své společnosti RYG Investments námitku podjatosti proti soudcům Vrchního soudu v Praze. Argumentuje tím, že se od jiného věřitele dozvěděl, že předseda představenstva dlužníka má přislíbeno, že Vrchní soud v Praze určí jako COMI společnosti Arca Investments Českou republiku. Tento jiný věřitel se však podle vyjádření RYG Investmens bojí odvety a přeje si zůstat v anonymitě.

„Pokud jde o význam a smysl námitky podjatosti, tak se jedná pouze o strategický manévr, jak zdržet rozhodnutí českého soudu a vytvořit větší časový prostor pro slovenský soud,“ míní advokát Ladislav Drha„Žádná tvrdá fakta nezazněla, jasné důkazy předloženy nebyly a namítat podjatost vůči takovému množství soudců je naprosto ojedinělé,“ dodává.

Může tak jít pouze o zdržovací taktiku. Podle příslušného evropského nařízení totiž v okamžiku, kdy je v jednom členském státě zahájeno insolvenční řízení, další řízení v jiných státech se považují za vedlejší. 

„Jsem přesvědčený, že české a slovenské soudy si to přehazují jako horký brambor mezi sebou. Slovensko zatím zarytě mlčí a Vrchní soud v Praze také. Přitom insolvenční věci se mají rozhodovat co nejrychleji. Za povšimnutí stojí i naprosté ticho ze strany České národní banky, která se měla k insolvenčnímu řízení také již vyjádřit. Celý problém je evidentně mnohem větší, než si kdo uvědomuje,“ uzavírá Drha.

Společnost Arca Investmens označila tvrzení o podjatosti za nepravdivá a dala podnět ke vstupu státního zastupitelství do insolvenčního řízení.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.