Pondělí 19. listopadu. Svátek má Alžběta.

Válka mezi kontinenty

NASDAQ prohrál svůj boj o zachování vlivu Američanů nad americkým akciovým trhem. Samotné Američany přitom dostala jejich vlastní rozpínavost a snaha o regulaci za každou cenu. Kdyby neměli před několika lety velké oči, mohli být vítězi oni. Jiné země si přitom svůj poklad dokážou uchránit.

Vypadá to tak, že Evropané vytřeli Američanům zrak. Navíc to udělali poměrně efektním způsobem, s dostatečnou pompou, „po americku“, a ještě na tom ušetřili. Ovládnutí nejtradičnější americké burzy německou burzou si vykoledovali samotní Američané svým poněkud rozpínavým chováním a násilným budováním prestiže. Koncem roku 2006 koupila newyorská burza evropský burzovní trh Euronex přesto, že frankfurtská Deutsche B ö rse podala vyšší nabídku.

Němci však nakonec Euronext dostanou, a to společně s NYSE, a to za nižší cenu (10 miliard dolarů), než nabízeli za samotnou Euronext. I když nejde o nepřátelské převzetí, ale o dohodu dvou největších akciových burz na dvou kontinentech, velká část americké veřejnosti s tímto krokem nesouhlasí a bere to jako ztrátu svého symbolu kapitalismu a prestižního postavení v oboru, v němž byli Američané stále považováni za jedničky.

Na to samozřejmě zareagoval NASDAQ (společně s Intecontinental Exchange), který přišel s nabídkou o jednu miliardu vyšší.  Američané dnes však dají raději na regulaci a opatrnost před vznikem příliš velké společnosti ovládající americký trh a nabídku od NASDAQu, která byla o jednu miliardu vyšší, než od DB, zamítli (možná to brali jako aprílový žert, když byla podána 1. dubna).

NASDAQ se nevzdá

Šéf NASDAQu Robert Greifeld se tak nakonec musel vzdát svého plánu udržet vliv nad americkými trhy v USA. Jak ale připomínají některá zahraniční periodika, pokud už je NASDAQ v „nákupním rauši“, bude hledat za NYSE náhradu. Stejně, jako když ztroskotaly jeho námluvy s LSE, přišel nákup skandinávské OMX v průběhu několika měsíců. Zároveň se už spekuluje, kterou burzou si po nevydařeném převzetí NYSE opět spraví náladu. Do úvahy opět přichází opět LSE, opční burza v Chicagu CBOE, která je ale může být, i kvůli svému specifickému zaměření, poměrně drahá, nebo kanadská TMX, o kterou se snaží londýnská LSE (tyto dvě jsou možnými kandidáty v případě, že by zkrachoval jejich vzájemný pokus o sloučení).

Tvrdý byznys

Slučování burz je v poslední době velkým hitem, zejména při přebírání konkurentů ze zahraničí, nebo dokonce z jiného kontinentu. V minulosti docházelo ke slučování burz většinou v rámci jednoho regionu a také zaměření burz hrálo svůj význam. Takže se slučovaly burzy v rámci jedné země a akciové burzy slučovaly s akciovými, derivátové se slučovaly s derivátovými apod (CME a CBOT, Central Japan Commodity Exchange a Osaka Mercantile Exchange atd.).

Souboj mezi kontinenty

Dnes je trend poněkud jiný a dalo by se říci, že důvodů je více. Zvětšování vlivu, rozšiřování nabídky kvůli konkurenčnímu boji a v neposlední řadě i možná úspora nákladů a větší atraktivita pro investory. To všechno vede ke vzniku mezinárodních (dnes už vlastně mezikontinentálních) firem, které mohou nabídnout investorům prakticky všechno z téměř celého světa. V posledních měsících se tak objevily kromě zmiňovaného spojení NYSE a DB také nabídky od LSE o sloučení s torontskou TMX, nebo Singapurské burzy o převzetí australské burzy ASX.

Národní zájmy vystupují do popředí

Přestože na případě NYSE a DB (ani zde však ještě není dohráno) je vidět, že hranice mezi jednotlivými kontinenty se bourají, a to i v případě největších a nejtradičnějších trhů, v mnoha případech vítězí otázka národního zájmu před zájmy samotných burz. Jako příklad lze uvést posledně dvě jmenované nabídky na převzetí v předchozím odstavci. Torontská burza se sice dohodla s londýnskou LSE, to se ale velmi nelíbí kanadským patriotům a minulý víkend se tak objevila konkurenční nabídka od sdružení kanadských bank a penzijních fondů. Ještě hůř je na tom burza ze Singapuru, jejíž nabídku na australskou burzu zamítla vláda na nejmenším kontinentu a z obchodu nebude nic.

Obě burzy, jak londýnská, tak singapurská (a vlastně i NASDAQ), tak musí hledat nové cíle. Bez zvětšování vlivu totiž v budoucnu podle odborníků nebudou mít velkou šanci na úspěch a z lovců se mohou stát lovné zvěře (jako o první možné oběti se začíná mluvit právě o NASDAQu, jehož nabídka NYSE mohla být jeho labutí písní v pokusech o dobytí lepšího postavení). Ve hře jsou i další adepti. CME, CBOE, burza v Hong-Kongu, nebo brazilská BM&F Bovespa, nebo již zmiňovaná ICE.

Kromě samotných burz, které bojují o postavení mezi sebou, se tak objevil nový soupeř, národní hrdost. Bude zajímavé sledovat, kdo tuto válku vyhraje. Jestli snaha o globalizaci, peníze a růst prestiže, nebo národní zájmy.

Investujete na zahraničních akciových trzích?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

2 komentáře: “Válka mezi kontinenty”

  1. anonym napsal:

    o čem ten článek je? je šumák, komu patří nějaká burza. BCPP vlastní tuším rakušáci a všem je to putna. Problém je v zaostávání za polskou burzou, nefunkčností jako institutu pro získání kapitálu, provázaností všech hlavních titulů se státem a konečně mizernou legislativou.

  2. Jan Dvořák napsal:

    Válka mezi kontinenty má něco do sebe. Největší bitva podle mě právě probíhá na trhu drahých kovů. Počínaje 18. květnem se na burze v Hong Kongu začaly obchodovat kilovky zlata.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.