Úterý 20. srpna. Svátek má Bernard.

Swissgolden: Stolování na zlaté pyramidě

„Posaďte se ke „stolu“ a sežeňte další ziskuchtivé naivky.“ Swissgolden je pyramidová hra maskující svou činnost nákupem zlata.

Příjem 50 tis. Kč od prvního měsíce, kdy do Swissgolden vstoupíte. Dále neomezená výše příjmu. Nezní to lákavě? Takto láká česká pobočka nadnárodní „pyramidy“ Swissgolden. Další „benefity“ jsou samozřejmostí: „Pracovat“ můžete kdykoli a odkudkoli, svůj tým si volíte sami… Kdo vám to dá? Vyměnit „píchačky“ za 15 tis. Kč měsíčně za volnou pracovní dobu a 50 tis. Kč je lákavé. Má to ale háček.

Tím háčkem je „pyramidová hra“. Základem je „usadit se ke stolu“, zaplatit „zálohu za zlato“ a sehnat další lidi, kteří udělají totéž. Jakmile „stůl“ zaplníte, dostanete „zlato 7× levněji“. Jenže ostatní u „stolu“ se rozpadnou do dalších stolů, kde mají mít stejné benefity. Zlato pro všechny s takovou „slevou“ společnost nemá možnost nakoupit. Ostatně, o zlato nejde. Jde pouze o zaplacení „zálohy“ – vstupního poplatku. A získání dalších důvěřivců, kteří udělají totéž.

Česká pobočka Swissgolden se ani nesnaží zastírat, že jde o pyramidu. Pouze to bagatelizuje. Podle ní je celý svět pyramidou. Ukazuje to na příkladu firmy.

Obrázek 1: „Pyramida“ běžné výrobní společnosti

Zdroj: Prezentace české pobočky Swissgolden

Vnímavější čtenáři jistě chápou rozdíl. „Pyramida“ klasické společnosti se od pyramidy Swissgolden (a dlaších podvodných schémat) liší v základním parametru: Z dělníků se nestávají majitelé společnost, společnost se „nerozpadá“ na postupně nekonečné množství společností, ale zůstává jako ucelený celek.

To je ostatně základní rozdíl i pyramidové hry od multilevel marketingu, kde je předem jasná struktura – a především společnost nežije pouze z prodeje svých členů, ale vytváří či prodává produkt s odpovídající hodnotou i lidem nezapojených do struktury. Např. multilevelová struktura ve finančním zprostředkování primárně slouží k prodeji finančních produktů lidem, kteří nejsou finančními zprostředkovateli. Finanční zprostředkovatelé si sice také mohou koupit sebou prodávaný produkt, ale na tom jejich byznys nestojí.

Česká pobočka Swissgolden ve své prezentaci brojí i proti „letadlu“, kde „pyramidové schéma nenabízí žádný kvalitní produkt ani službu“. Dokonce v rámci brojení proti letadlu popisuje velmi dobře i svůj obchodní model – „každý nový účastník musí za vstup do schématu zaplatit poplatek“. Jen jaksi nepřiznává, že „záloha“ na zlato je právě oním poplatkem.

Prezentace české pobočky neobsahuje bližší informace. Pro ty se musí zájemce registrovat nebo podrobnosti získat z mezinárodní prezentace společnosti. Jak tedy konkrétně „marketingový program“ Swisgolden funguje?

Jak funguje Swissgolden

Potenciální účastník „marketingového programu“ Swissgolden musí po registraci provést objednávku zlata v ceně 7 tis. EUR, 27 500 EUR, nebo 98 tis. EUR včetně 10% poplatku za nákup. Dále musí uhradit „kupón“ k usazení ke k některému stolu o 7 nebo 15 lidech. Čím „exklusivnější“ stůl, tím vyšší poplatek. Ten se pohybuje od 75 EUR do 9 850 EUR. Čím méně klient zaplatí, tím větší a stůl mu bude přidělen a zároveň bude muset navštívit více stolů, aby se dočkal „vyplnění“ objednávky.

U „stolu“ se zákazník postaví na nejširší stranu. Jakmile je zaplněna, rozdělí se stůl na dva a uvolní se nová pozice pro první úroveň – 4 místa pro 7členný stůl, 8 míst pro 15 členný. Po jejich „naplnění“ se stůl opět rozdělí a přibyde nová nejširší úroveň.  Dostane-li se účastník na vrchol obrácené pyramidy a zaplní-li se i pak nejširší strana stolu, postupuje o stůl výš.

Tip:

 

Např. na sedmibuněčném stole musí zákazník pro obdržení maximálního bonusu získat alespoň dva další nové zákazníky, kteří se do pyramidy zapojí, a zároveň projít alespoň 3 cykly na „hlavním stole“. Když se mu to podaří, získá bonus 2 100 kreditů odpovídajících 2 100 EUR, z nichž mu Swissgolden 10 % strhne. Pokud se mu ale nepodaří získat žádného nebo jen jednoho nového účastníka, bude z „marketingového programu“ stažen, jeho „sponzor“ ztratí bod kvalifikace a zlato si bude muset koupit za své, nebo přijde o zálohu.

Když už se účastník pyramidy dostane ke kreditům, může je použít jako vložné pro nový „stůl“, nebo za ně nakoupit zlato, které si objednal. To pak může „uskladnit“ u Swissgolden za drobný poplatek 1,2 % ročně, nebo si zlato nechat dovézt za přibližně 55 EUR, nebo ho odprodat zpět společnosti. Rozpětí mezi nákupní a prodejní cenou je ale zlověstné. Koupit si 1 g zlata vyjde na 42 EUR, ale společnost ho odkoupí zpět za 30 EUR. Až u větších slitků je se spread snižuje až ke 4 % u 100 g.

Proč je Swissgolden pyramida

„Stoly“, u nichž účastníci Swissgolden čekají na zlatý poklad, se rozpadají a jejich počet přibývá geometrickou řadou. To je první důvod, proč je „marketingový program“ podezřelý. Jakmile se do „systému“ zapojí hodně lidí, bude problém získávat nové. A těm posledním zůstane černý Petr.

Swissgolden navíc nabízí 90% slevu zlata za minimum práce – vždyť stačí sehnat dva lidi a zlato u stolu vysedět.

 

Je Swissgolden pyramidovou hrou?

Nahrávání ... Nahrávání ...

18 komentářů: “Swissgolden: Stolování na zlaté pyramidě”

  1. truhar eda napsal:

    ale kupoval bych treba misto zlata ty stoly… jestli sou teda z masivu a pekne opracovany

    • Swissgolden napsal:

      dobry den, to jiste neni problem, je to i tak velmi vyhodny byznys, stoly vam radi prenechame s velkou slevou…stoly se nam samy mnozi geometrickou radou a musime s nima topit…coz je na bahamach kde vetsina z nas zije dost problem protoze uz tak tu mame desny horko

  2. Jiří napsal:

    Jak už jsem psal, firmu neznám. Až firma začne oslovovat mojí rodinu mé přátele, pak mám důvod něco řešit. Kdybych měl na každou pochybnou firmu podávat trestné oznámení, tak bych nedělal nic jiného.

    • Swissgolden napsal:

      dobry den, zveme vas k nasemu zlatemu stolu, prosim zaslete zalohu pouhych 1000 eur na nakup 32 tun zlata , slevu 99% vam garantujeme

  3. Jiří napsal:

    ČNB tady není od toho, aby podávala trestné oznámení na podvodné firmy. Pokud by firma byla finanční institucí, tak by to bylo něco jiného. Kdyby zlato bylo regulované, tak by nevznikaly podvodné společnosti. Proč bych měl dávat trestné oznámení a riskovat žalobu pro poškozování firemního jména? Příspěvkem jsem odpovídal, osobně firmu neznám a upřímně mi je jedno, co dělají. Vím jenom to, že jsou desítky firem, které zneužívají neregulovaný prodej zlata a jiných komodit.

  4. napsal:

    „Posaďte se ke „stolu“ a sežeňte další ziskuchtivé naivky.“

    To je přece popis náboru do běžných finančních multilevelů.

    • Michal D. napsal:

      Nepřestává mě udivovat, že ty MLM „vize“ v pojišťovnictví a finančním poradenství po tolika letech ještě někdo žere. Web je toho plný, pověst MLM firem otřesná, vysoká fluktuace, vysoká storna, nízká životnost pěšáků i jejich práce.

  5. Z. napsal:

    Pro lepší představu lze zvolit kruhový stůl. Centrum, kolem centra další kruh rozdělený na dvě půlky, další kruh rozdělený na 4 a poslední kruh rozdělený na 8. Celkem 15 lidí. Po uzavření je střed v balíku, odchází zakládat další stůl a jeden ze dvou z další kružnice postupuje do středu. Jednoduchý podvod.

  6. Singerberg z Krkonoš napsal:

    Kde je ČNB? Ta banda darmožroutů co jen prudí kvůli špatně vyplněným formulářům?

    • Jiří napsal:

      ČNB dělá svojí práci dobře. ČNB nemá oprávnění hlídat podvodné společnosti mimo finanční trh. Můžete kontaktovat policii- trestné oznámení, ministerstvo … ČNB nemá v kompetenci hlídat a dávat pokuty firmě, která používá neregulovaný prvek jako je zlato. Až se bude regulovat tato komodita bude lépe, zatím v ČR o žádné regulaci nevím.

      • Eva z ČNB napsal:

        Hmmm a proč Policii neupozorní ČNB? Je to už mimo popis práce úředníka. 120 000 hrubého, práce od 9 do 17, v pátek tak nějak do tří. Pohoda. Raději napíšeš něco na web než bys kontaktoval Policii sám, že ano, Jirko?

        • Jiří napsal:

          ČNB tady není od toho, aby podávala trestné oznámení na podvodné firmy. Pokud by firma byla finanční institucí, tak by to bylo něco jiného. Kdyby zlato bylo regulované, tak by nevznikaly podvodné společnosti. Proč bych měl dávat trestné oznámení a riskovat žalobu pro poškozování firemního jména? Příspěvkem jsem odpovídal, osobně firmu neznám a upřímně mi je jedno, co dělají. Vím jenom to, že jsou desítky firem, které zneužívají neregulovaný prodej zlata a jiných komodit.

          • Karel napsal:

            Jiří: O Swissgolden psali už na podnikovém zpravodaji a i jinde a pokud byste informoval PČR, tak podle mě nic neriskujete, protože u nás žádné zastoupení této firmy neexistuje. Firma sama je registrována na nějakém P.O.Boxu na Britských Panenských ostrovech. Myslíte, že ten, kdo takto skrývá sám sebe a v podstatě vybudoval jen prázdnou schránku s webovkama, že se s Vámi bude soudit? Nemyslím si.

            A i kdyby se Vám nechtělo oznámit to PČR, tak to můžete oznámit alespoň finančáku, protože velká část z těch „podnikatelů“ se ani neobtěžovala stát se živnostníky, přitom si ale na youtube postují videa, jak vydělali za pár dní desítky tisíc Kč, které velmi pravděpodobně nedaní, protože při jejich průměrném věku dost možná ani neví jak.

            • Jiří napsal:

              Jak už jsem psal, firmu neznám. Až firma začne oslovovat mojí rodinu mé přátele, pak mám důvod něco řešit. Kdybych měl na každou pochybnou firmu podávat trestné oznámení, tak bych nedělal nic jiného.

              • bankéř napsal:

                Samozřejmě je jednodušší vlézt do jakékoliv banky s licencí ČNB a řešit špatně vyplněné formuláře. Jirko, z tebe musí mít na Příkopech radost!!! 20 let leštění klik a bude z tebe ředitel odboru.

              • Karel napsal:

                Jiří: Přiznám se, že už jsem to také mohl hlásit dávno, ale na rozdíl třeba od vraždy povinnost hlásit podvod nemáme a říkám si, že se aspoň hodně lidí poučí, sice poměrně draze, ale poučí. Nakonec zkušenosti za 700 EUR si asi budou vážit daleko víc, než zkušenosti zadarmo.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.