Středa 23. května. Svátek má Vladimír.

Samosprávná regulace

Regulační opatření sice existují, jsou zakotveny v legislativě, ale jejich účinnost se blíží k nule. Uzavírá své zamyšlení nad kultivací finančně-poradenského trhu DAVID DLOUHÝ z Fincentra FP .

Potřebuje trh finančních služeb regulaci? Dle mého názoru ano. Má ji dnes? Dle mého názoru ne. Regulační opatření sice existují, jsou zakotveny v legislativě, ale jejich účinnost se blíží k nule.

Alternativou ke státnímu dozoru a regulačním opatřením je samoregulace. Ta se může stát velmi efektivním nástrojem usměrňování jednotlivých subjektů. Nebo jen prázdným symbolem. Jde o to ji správně uchopit a použít. To je to nejtěžší.

V současnosti funguje na finančním trhu asociace, sdružující fyzické a právnické osoby poskytující zprostředkovatelské služby – všem známý AFIZ.

Cílem tohoto sdružení je zvýšit informovanost klientů o finančních produktech a pravidlech zprostředkovatelského trhu, dále podporovat své členy po odborné stránce a z hlediska přípravy na změny legislativních norem. V neposlední řadě AFIZ dohlíží na dodržování zásad poctivého obchodního styku a etických norem.

Zde je malá ilustrativní ukázka z etického kodexu AFIZu: "Člen AFIZ při své činnosti zejména: spotřebitelům poskytuje své služby kvalifikovaně, spravedlivě, čestně, poctivě, profesionálně a v souladu s nejlepšími zájmy spotřebitelů s ohledem na zachování integrity finančního trhu a v nejvyšší možné míře přihlíží k jejich individuálním podmínkám" nebo "při propagaci svých služeb používá jen pravdivé informace, nezamlčuje důležité skutečnosti a nenabízí výhody, které nemůže zaručit."

Zní to nádherně. Jistě je taková i realita na finančním trhu 🙂 Nutno však podotknout, že AFIZ je v mnoha ohledech pro trh přínosem: informační a odborná podpora je velmi cenná jak pro klienty, tak pro členy. Samoregulační funkci ale podle mého názoru neplní.

Myšlenka samoregulace však není vůbec k zahození. Aby fungovala i v praxi, je třeba splnit dvě podmínky: Za prvé musí asociace sdružovat pouze takové poradenské společnosti, které to s kvalitou svých služeb myslí vážně a za druhé si takové sdružení musí získat důvěru veřejnosti.

Jen pokud bude pro klienty jméno asociace synonymem kvality a profesionality a budou se na danou poradenskou společnost dívat skrz fakt, zda je či není členem takové asociace, může tento samoregulační princip reálně přispět ke zkultivování poradenských a zprostředkovatelských služeb na finančním trhu.

Aby mohla vzniknout asociace s dobře vnímaným jménem, musí mít nejprve koho sdružovat. Firem, které upřednostňují kvalitu před kvantitou, zatím na trhu příliš není. Osobně doufám, že trh dozná v tomto ohledu ještě nějakých změn a v budoucnu takové sdružení vznikne.

V tu chvíli by totiž záleželo jen stávajících členech, koho dalšího do sdružení přijmou. Logicky by se měly nové členské průkazky objevovat jen u hráčů stejné kvality, jinak by si stávající členové kazili dobré jméno. A pro ty, kteří by se zaměřovali dále hlavně na výši provizí, by to mohl být dobrý důvod k zamyšlení, zda nezměnit strategii. Pro klienty by členství v profesionální a kvalitativně zaměřené asociaci mohlo být rozhodující při výběru poradenské firmy.

Samosprávná regulace má obecně některé přednosti, ale i nedostatky:

Výhody:

Potenciálně velmi efektivní nástroj
Správně uchopená samoregulace může být velmi účinná z hlediska ovlivňování trhu.

Regulace mimo státní systém
Regulace založená na tržních principech, bez zbytečné byrokracie a přebujelosti.

Regulace u zdroje
Ovlivňování přímo uprostřed tržních mechanismů. Samoregulační orgán stojí mezi tržními subjekty, nikoli daleko nad nimi (jako u státního dozoru)

Vysoká flexibilita
Nepoctivý člen může být snadno vyloučen, poctivý nečlen naopak snadno přijat.

Nevýhody:

Riziko zneužití
Členové asociace mohou záměr na zkvalitnění služeb pouze předstírat a krátkodobě profitovat z dobrého jména sdružení.

Vysoké náklady na propagaci
V počáteční fázi existence sdružení je potřeba dopravit nosné myšlenky ke klientům i jinou cestou než jen jednotlivě realizovanými poradenskými akty. Propagace však s sebou přináší vysoké náklady.

Válka asociací
Pokud by na trhu existovala samosprávná sdružení s opačnými cíly, existuje reálné nebezpečí informační války. S velkou pravděpodobností by se vítězem stala asociace sdružující nepoctivé hráče (kvůli kapitálové síle).

Samosprávná regulace je jednou z mnoha cest vedoucí do země kultivovaného finančního trhu. Říci, která z cest je vhodná právě pro český trh, je velmi těžké. Vše má svoje pro i proti. Ať už bude upřednostněno cokoli, je třeba počítat s tím, že trh má i svoje vlastní koleje a je obtížné přehodit výhybku.

Postupně uváděné čtyři koncepty jsou výzvou k zahájení odborné diskuse, která by měla upozornit na problém a pokusit se najít správný směr.

(pozn.red.: Od června 2006 existuje také sdružení USF, které si klade podobné cíle, jako AFIZ.)

Úvod k celému článku najdete zde.

12 komentářů: “Samosprávná regulace”

  1. Pavel Zachrdla napsal:

    Ukázněně jsem (dle pokynů autora) čekal s diskusí až na závěr. Nakonec se ukázalo, že seriál žádné nové reálné podněty pro diskusi nepřináší. Takže můj celkový dojem: Obdobně by to asi dopadlo, kdybych napsal cestopis o Madagaskaru (tu zemi znám také jen z vyprávění ;-).

  2. Jan Traxler napsal:

    Vlastně se ani nedivím, že tu žádná diskuze není. Vše podstatné (a zároveň i mnoho nepodstatného) jsme prodiskutovali hned pod prvním článkem.

    Po přečtení celého seriálu musím konstatovat, že dle mého názoru jsou všechny koncepty zbytečné, neefektivní a v reálu nic neřešící. Můžete zavést sebevětši regulaci, ale kromě další byrokracie a vyhozených milionů to nic nepřinese.
    Problém je totiž úplně někde jinde – v tom, jak lidé finanční trh vnímají. Žádné opatření ani masová propaganda nemůže změnit myšlení a postoje lidí. Dokud bude mít většina lidí negativní zkušenosti s „finančními poradci“ všeho druhu, žádná norma stanovující, kdo si může na vizitku psát „finanční poradce“, nepomůže.
    Tohle může vyřešit pouze trh. Protože i ti největší žraloci finančního trhu brzy pochopí, že bez skutečné kvality nebudou mít zákazníky.

    Jsem pro samoregulaci trhem. 😉

    • Vladimír Kutálek napsal:

      Myslím si (z pohledu klienta), že žádné „čisté“ řešení (včetně samoregulace) není možné. Nedělám si iluze, nejen ve finančním světě valná většina zákazníků hledí především an cenu, a podotýkám není to z toho důvodu, že je neintelegentní, ale jeden člověk nemůže mět přehled o všech černých ovcích v každém oboru. (Kdo z Vás ví, kteří výrobci šidí máslo, uzeniny nebo např. používají nekvalitní materiál v autě, nedostupná výměna žárovek, prodává mineralozovanou vodu za minerální atd…)
      Ideálního výsledku nikdy nedosáhneme, ale možná, že by teď diskuze mohl pokračovat, jaká kombinace těchto čtyř prostředků by byla nejvhodnější pro poradce či klienty.
      Z pohledu klienta bych se cítil lépe, kdyby každý finanční poradce musel mít oprávnění, aby poradce nešel na jednodenní školení, naučil se KZP a začal prodávat, jakmile naseká dostatek smluv, může jít na školení dalšího produktu…z pohledu poradce chápu, že by to mělo být byrokraticky jednoduché, ale přitom aby to nebyla formalita. – máte návrhy?
      Samoregulace, ideální stav je příliš daleko, ale kromě doporučení (samozřejmě s uvedením doporučované osoby), reklamy a samooslovení, co může nabízet samoregulace ještě? Bohužel si nedovedu představit stav např. ve stavebnictví, kdy si mohu prohlédnout dům a zeptat se na zkušenosti. Obávám se, že málo lidí by se chlubilo s finančním řešením, které získalo…
      Placená služba je bohužel jen pro část klientů, jak si většina koupí nejlevnější chleba, máslo, tak si koupí nejlevnější fin. produkt. A těch klientů, kteří se budou zajímat co chleba/fin. produkt obsahuje a jaké může mít složení bude vždy relativně málo a jejich výroba/osvěta je dlouhodobý náročný proces…
      Máte ještě nějaký námět jak levně 🙂 hlavně reálně zvýšit kultivaci prostředí?

      • Pavel Zachrdla napsal:

        Myslím, že je potřeba nějak zabránit klamání v nabídce služeb, nikoli direktivně chránit klienty, kteří o kvalitu nestojí. A k zabránění klamavé nabídky (zprostředkování inzerovaného jako poradenství) žádný z uvedených konceptů reálně nesměřuje. Já osobně vidím jedinou cestu přes povinné smluvní poradenství, kde bude zcela jasné jaký typ služby je poskytován, co má být řešeno a kdo za toto řešení nese odpovědnost. A bylo by to i levné, stačí do zákona dát jedinou větu: „finanční poradenství muže být poskytováno pouze na smluvním základě“.

        • Vladimír Kutálek napsal:

          Máte pravdu, že problém má dvě otázky. Nesouhlasím, ale že by tito klienti měli zůstat bez ochrany/bez zřetele. Jinak s povinně smluvním poradenstvím bych souhlasil – ale mluvíte tu jen o malé části trhu placeného poradenství, že? A tam už celkem dobře funguje samoregulace, nebo se mýlím? Pokud se nebude řešit větší koláč, tak klient se dozví: „ano jsem zprostředkovatel ale provádím i poradenství bez zbytečné byrokracie… “ Nebo hůř „podepište tento papír – obecné formulace – a nyní bude poradenství“… Aby to mělo větší účinek, muselo by se definovat, co tam musí být, omezení/vyhrazení odpovědnosti, ale to je zase celkem „drahé“. Jinak pověst poradenství zůstane stejná (špatná) a tím pádem se velikost trhu pro poradenství nebude rozšiřovat mezi neznalými… Je v mé úvaze někde chyba? Ano dobrý začátek, jako jeden bod navrhovaných změn, ale samostatně to jen trochu pomůže…
          PS: Pohled uživatele…

          • Pavel Zachrdla napsal:

            Myslím, že smluvní poradenství lze dělat i při „bezplatném“ poradenství (stačí do smlouvy o dílo napsat, že odměna poradce = 0 Kč). Stačí jen chtít :-). Myslím, že ani formu smlouvy není třeba nijak předepisovat, stačí aby zákon požadoval, že musí obsahovat zadání klienta (aby byla možnost zpětné kontroly). Vše ostatní již vyřeší trh sám. Neumím si totiž představit, že by někdo dlouhodobě obstál na trhu s tím, že by se smluvně zavazoval pracovat ve prospěch klienta a přitom upřednostňoval vlastní prospěch.
            Pokud jde o placené poradenství, pak ani tam žádná samoregulace nefunguje. Pouze kontrola trhem (jak správně zdůrazňuje pan Traxler). Rozdíl je jen v tom, že při placeném poradenství je ta kontrola mnohem jednodušší a průhlednější. Klient může lehce porovnat kolik zaplatil a co za to získal.
            S direktivně nařízenou ochranou klientů, kteří o ni z vlastní vůle nestojí, nesouhlasím. Nebo si myslíte, že bychom měli policejně předvádět lidi k zubařům, pokud o svůj chrup sami dobrovolně nedbají?

            • Vladimír Kutálek napsal:

              Budete se divit, možná bych i souhlasil, současné řešení, kdy zákon nijak nenařizuje ani nepenalizuje nestarání se o chrup/penzi/plíce… a pak víceméně plně hradí následnou/dražší léčbu je mnohem horší. A to nemluvím o pouhé úvaze při povodních zaplatit škody nepojištěných….
              Stejně kompromisní řešení bych hledal i v oblasti financí, řešení, které se jeví jako nejpravděpodobnější – neřešení – a pak vyrovnání úrovně se mi jeví mnohem horší. (Vím, že to pořád snažím vzít globálně, ale pokládám to za nutné)
              „Neumím si totiž představit, že by někdo dlouhodobě obstál na trhu s tím, že by se smluvně zavazoval pracovat ve prospěch klienta a přitom upřednostňoval vlastní prospěch.“ Já si to dokážu představit 🙁 Bohužel mě teď nenapadá lepší příklad než banky…
              „stačí aby zákon požadoval, že musí obsahovat zadání klienta“ – souhlasím, opět o něco blíže… škoda, že se ostatní poradci nepřidávají… Ze mně už toho moc moudrého/konstruktivního nevypadne o:)

              • Pavel Zachrdla napsal:

                Lišíme se v názoru, zda za svůj osud je odpovědný každý sám, či zda (nebo nakolik) za něj má rozhodovat stát. To bychom ale asi sklouzli do politické roviny a to bych nerad.
                S tím dlouhodobým obstáním ta trhu to vidím takto: dnes, když dělám plán nějakému klientovi a musím vycházet z toho, co mu někdo v minulosti sjednal (výlučně za účelem zisku „poradce“, bez ohledu na ztrátu klienta), tak mohu jen lomit rukama. Pokud by existovalo povinně smluvní poradenství, tak bych mohl svého předchůdce, v zastoupení poškozeného klienta, žalovat u soudu a požadovat pro něj náhradu. Podstoupení toto riziko by si časem jistě každý zavčas rozmyslel.

    • Pavel Storož ml. napsal:
    • Pavel Storož ml. napsal:
    • Pavel Storož ml. napsal:

      Pardon. Vloudila se chyba 🙂

      Z velké části souhlasím. Ale zároveň mám tak trochu mrazení v zádech.

  3. TIPAŘ napsal:

    Vypichuji:
    Hospodaření společnosti za uplynulý rok by mělo skončit na úrovni zisku před zdaněním kolem hodnoty 1,5 mld. Kč, což je růst o více než 72 % proti roku 2005. Na jednu akcii tvoří zisk před zdaněním 115 Kč a výhled na rok 2007 hovoří o 127 Kč/akcie. Podle vyjádření společnosti bude celý zisk použit na investice. Kurz akcie v průběhu týdne opět překonal hranici 700 Kč a v pátek uzavřel na 702,50 Kč.

    http://www.rmsystem.cz/inf/Akt2.asp?xjak=2535
    P. S.
    AKCIE VÍTKOVICH UDĚLALY OD ZNOVUUVEDENÍ NA RM SYSTÉM V SRPNU 2005 VÍCE JAK 1000 PROCENT!
    http://www.akcie.com/scl.php?ID_CENINA=794
    http://www.rmsystem.cz/vys/vys_ontab_onl.asp?isin=CZ0005098558
    http://www.rmsystem.cz/vys/vys_onldetail.asp?isin=CZ0005098558
    http://easyclick.cz/Easyclck/easyclck4.asp
    http://www.vitkovice.cz/informace/tiskove-zpravy.php
    Přes 1000 % za 16 měsíců a přes 18 % za týden aneb Vítkovice stále vzhůru!
    http://www.mesec.cz/tiskove-zpravy/pres-1000-za-16-mesicu-a-pres-18-za-tyden
    Dalších pár desetikorun na akcii vydělaly během týdne investorů akcie Vítkovic, a.s. V pátek titul lehce překonal 600 Kč a během dne postupně posiloval až k rekordní hodnotě 646 Kč. Z tohoto pohledu je možné zhodnocení přes 1000% opravdu nevídané. A to není řeč o tom, že před několika lety se ty samé akcie obchodovaly i za 24 Kč. Právě nárůst ceny akcie je důvodem snížení počtu kusů v EasyClicku ze současných 250 ks na 100 ks od pondělí 4. prosince 2006.

    Shrneme-li události, které stojí za takto interesantním nárůstem, jedná se především o zakázku na kompletní renovaci elektráren Tušimice a Prunéřov pro společnost ČEZ v celkové výši 15 mld. Kč. Dále projekt logistického centra za 0,5 mld. Kč poblíž Moskvy a v neposlední řadě velká investiční pobídka pro sesterskou společnost Vítkovice Cylinders. Z té by měla profitovat i společnost Vítkovice Heavy Machinery, která již spadá přímo do Skupiny Vítkovice, a.s.

    Sečteme-li plánovaný hrubý zisk v osmi nejdůležitějších společnostech Skupiny Vítkovic, a.s., dostáváme se k hodnotě 1,38 mld. Kč. To činí přibližně 104 Kč hrubého zisku na akcii. Tento hospodářský výsledek prezentovala společnost na červnové konferenci RM SYSTÉMu a zdá se, že některé společnosti ve Skupině ho pravděpodobně překročí. Společnost Vítkovice Heavy Machinery již prezentovala překročení plánovaného hrubého zisku o 50 mil. Kč na celkových 850 mil. Kč.

    Aktualizovaný infolist se shrnutím růstu o více jak 100 % za poslední kvartál 2006
    http://www.rmsystem.cz/Doc/Prilohy/2007/InfolistVitkovice0107.PDF

    Shrnutí zajímavostí roku 2006 a zhodnocení výkonnosti českých akcií obchodovaných na trhu RM-SYSTÉM
    http://www.rmsystem.cz/inf/Akt2.asp?xjak=2520
    Aneb do čeho měl český občan v loňském roce své finanční prostředky dát:

    Vítkovice, a.s.
    Zhodnocení
    134,7%

    a poté dlouho nic.

    se dalo na titulu vydělat až 336 % (viz níže)

    největší radost svým majitelům udělaly akcie Vítkovice, a.s. Za celý rok si připsaly velmi solidních 135 %, ale možný výnos byl i mnohem vyšší. Nejlevněji se dal titul nakoupit v průběhu května za 190 Kč a nejlepší prodej za 829 Kč byl v průběhu prosince, tedy teoreticky

    se dalo na titulu vydělat až 336 %.

    Růst titulu odstartoval po oznámení zakázky pro společnost ČEZ na kompletní renovaci tušimické elektrárny za 7 mld. Kč s opcí na další zakázku v podobné hodnotě. V druhé polovině roku k růstu přispěly další kontrakty, za všechny zmiňme výstavbu logistického centra poblíž Moskvy za 0,5 mld. Kč.


    Co se zakázek a kontraktů týče, daří se Vítkovicím v posledním období poměrně dobře. Strategie do roku 2010 je zaměřená na lodní hřídele a v dalších letech se chce společnost věnovat především energetice, kde se již dnes uskutečňuje referenční zakázka pro ČEZ. V brzké době by měl být oznámen další větší kontrakt v hodnotě srovnatelné s moskevskou zakázkou …

    http://www.rmsystem.cz/inf/Akt2.asp?xjak=2526
    http://www.rmsystem.cz/Doc/Prilohy/2007/Vitkovice_Bor%E1k_2007.ppt

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.