Čtvrtek 18. října. Svátek má Lukáš.

Sleva na dani nám klesne o stokorunu měsíčně. Důchodcům s vyšším příjmy budou zdaňovány důchody

Přestože Zákon o daních z příjmů vypadá s příchodem roku 2011 podobně jako v roce 2010, tak dopad na naše peněženky bezpochyby nastane. Klíčové věci v zákoně jako sazba či způsob zdaňování zůstávají, avšak v kombinaci se změnami jiných souvisejících právních předpisů skutečně k dopadu na naše ekonomické rozhodování by dojít mělo. Tento článek má tudíž za cíl seznámit čtenáře se zásadními změnami v oblasti daní, sociálního a zdravotního pojištění a usnadnit ekonomické a finanční rozhodování jednotlivce nebo domácnosti. Nemá smysl jít v tomto případě do velkých podrobností každé uvedené změny.

Tento článek má tudíž za cíl seznámit čtenáře se zásadními změnami v oblasti daní, sociálního a zdravotního pojištění a usnadnit ekonomické a finanční rozhodování jednotlivce nebo domácnosti. Nemá smysl jít v tomto případě do velkých podrobností každé uvedené změny.

S daněmi je to vcelku jednoduché, více změn je u sociálního a zdravotního pojištění – OSVČ pozor

Obecně platí, že fyzické osoby budou státu o trochu více dávat v roce 2011 než vloni a ti, kteří jsou nemocní nebo dostávají nejrůznější dávky, tak budou dostávat trochu méně. K daním telegraficky (pozn. nejedná se o výčet všech změn v daních z příjmů, ale pouze těch majících vliv na osobní finance jednotlivce nebo domácnosti – například se nevěnuji změnám malých vodních elektráren):

  • Sleva na dani se na každého poplatníka snižuje o 100 Kč měsíčně. Již delší dobu plánovaná „povodňová stokoruna“. Dobré je to, že by mělo jít pouze o opatření pro rok 2011. Zaměstnanci tuto chybějící stokorunu poprvé poznají v první polovině února, kdy budou dostávat lednovou výplatu.
  • Stavební spoření dostává těžkou ránu. Státní podpora za rok 2010 (připisuje se až v roce 2011) bude zdaněna srážkovou daní ve výši 50 procent – sazbou u zdroje – provádí stavební spořitelna. Od roku 2011 klesá maximální státní podpora na pouhé 2.000 Kč. Třetím nepříznivým faktorem je zdanění úrokových příjmů. Doposud byly osvobozeny od daně, avšak nyní budou zdaňovány sazbou 15 procent u zdroje (podobně například jako úroky na běžném účtu).
  • Důchody vysokopříjmových důchodců budou nově zdaňovány. Nepříjemnou pilulku musí spolknout důchodci s příjmem nad 840 tisíc. Nemusí jít přitom pouze o ty, co podnikají, ale i o ty, kteří těchto příjmů dosáhnou z různých pronájmů. Od roku 2011 bude jejich důchod zdaňován běžnou sazbou – 15 procent.

Tip pro rok 2011:
Původně chtěl zákonodárce „okrouhat“  i zaměstnanecké benefity. To se nakonec nestalo a zůstal tam limit na rekreaci v poměrně štědrém rozpětí až do dvaceti tisíc korun na zaměstnance. Lze očekávat, že s velmi pravděpodobnou velkou novelou ZDP účinnou od roku 2012 již budou tyto benefity výrazně  sníženy. Pokud má tudíž zaměstnavatel otevřenou ruku, tak by bylo škoda je ještě letos nevyužít.

S příchodem 2011 se mění vyměřovací základy – vše se dává do pohybu

Jestliže novinek v dani z příjmů fyzických osob je pomálu, tak v dalších souvisejících odvodových povinnostech – sociálním zabezpečení a zdravotním pojištění – díky posunům vyměřovacích základů dochází k četným změnám. Pozor by si měli dát především OSVČ.

Nařízení vlády č.283/2010 stanovuje:

·         přepočítací koeficient pro důchodové zabezpečení na 1,0269

·         všeobecný vyměřovací základ 24.091 Kč

Pro zlidštění těchto dvou ukazatelů si dovolím vysvětlit, že mají vliv nejen na výši důchodů, ale zejména také na průměrnou mzdu. Od té se odvozují například vyměřovací základy pro veřejnoprávní pojistné, minimální zálohy OSVČ, měsíční příjem zakládající účast na důchodovém pojištění u společníků a jednatelů, měsíční příjem zakládající účast zaměstnanců na nemocenském pojištění apod. Pojďme si vše promítnout přehledně v tabulce a zejména s důrazem na srovnání 2011 vůči 2010.

Řádek

Definice údaje

2011

2010

1

Všeobecný vyměřovací základ

24.091

23.280

2

Přepočítací koeficient pro účely důchodového zabezpečení

1,0269

1,0184

3

Průměrná mzda (zaokrouhlená na Kč nahoru) – počítá se jako násobek řádku 1 a 2 v tabulce

24.740

23.709

4

Minimální záloha na zdravotní pojištění OSVČ (počítá se jako 13,5 procenta z poloviny průměrné mzdy)

1.670

1.601

5

Minimální záloha na důchodové pojištění u OSVČ s hlavní činností (počítá se jako 29,2 procenta ze čtvrtiny průměrné mzdy)

1.807

1.731

6

Měsíční příjem společníků, jednatelů zakládající účast na důchodovém pojištění bez nemocenského pojištění (počítá se jako jedna čtvrtina  průměrné mzdy zaokrouhlená na 100 Kč nahoru

6.200

6.000

7

Maximální vyměřovací základ – strop na pojištění (počítá se jako 72 násobek průměrné mzdy)

1.781.280

1.707.048

8

Měsíční příjem zakládající účast na nemocenském a důchodovém pojištění (počítá se jako jedna desetina průměrné mzdy zaokrouhlená na 500 Kč dolů)

2.000

2.000

9

Minimální roční vyměřovací základ pro OSVČ vedlejší

29.688

28.272

10

Minimální roční vyměřovací základ pro OSVČ hlavní

74.220

71.136

V tabulce uvedené změny se sice dotknou nás všech (zaměstnanců i OSVČ), avšak právě OSVČ je musí realizovat do praxe – a v některých případech i sama bez poradce nebo účetní. Tak snad pár komentářů k výše uvedeným údajům:

  • Minimální záloha na pojistné na důchodové zabezpečení pro OSVČ s hlavní činností nově činí 1.807 Kč oproti loňským 1.731 Kč
  • Minimální záloha na pojistné na zdravotní pojištění u OSVČ činí 1.670 Kč oproti loňským 1.601 Kč.
  • U OSVČ se zvyšuje sazba dobrovolně placeného pojistného na nemocenské pojištění až na 2,3 procenta z vyměřovacího základu
  • U OSVČ zůstává nemocenské pojištění nadále dobrovolné (stejně jako dříve). Ale pozor – již nelze se k němu přihlásit zpětně před dnem přihlášky jako v roce 2010.
  • Pokud se OSVČ rozhodne přihlásit k nemocenskému pojištění, tak bude její podnikatelská činnost vždy považována za hlavní (i například podniká-li při zaměstnání).
  • Nárok na nemocenskou má OSVČ pouze v případě, že je pojištěna alespoň tři měsíce před vznikem pracovní neschopnosti.
  • Měsíční vyměřovací základ pro důchodové pojištění si OSVČ může určit mezi minimálním a maximálním základem. Minimální základ činí polovinu základu daňového, avšak od roku 2011 u OSVČ přihlášené k nemocenskému pojištění nesmí klesnout pod 6.185 Kč. Maximálním vyměřovacím měsíčním základem je 148.440 Kč.
  • Při dosažení maximálního vyměřovacího základu v zaměstnání v roce 2011 (1.781.280) si může OSVČ určit měsíční základ pro placení pojistného na nemocenské pojištění jako jednu dvanáctinu z 148.440 Kč
  • U zaměstnanců se prodlužuje při pracovní neschopnosti doba, kdy poskytuje zaměstnavatel náhradu mzdy při pracovní neschopnosti – na 21 dnů oproti původním 14 dnům

Platíte daně?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.